Pražákům, těm je hej

Pražský Výběr, co dodat? Pan Kocáb se měl držet svého řemesla a nes.at se do politiky. Jako umělec měl určitě talent. Tento film to dokládá. Když pominu hudební stránku filmu, tak samotný koncept nepostrádá nápady (vtipné zkratky - úrovně byrokratického aparátu; tajemný vypravěč - Ropotámo; originální scény - např. 'rozprava' v bahně). I když některé nedostatky film měl, na dnešní dobu se vyznačuje kvalitně odvedeným řemeslem, které dnešním snímkům tak zoufale chybí. (14.06.2013)

Vlastně jsem tenhle film ani nechtěl hodnotit, ale, jak by řekl Švejk: „Poslušně hlásím, že si nemůžu pomoct!“ Viděl jsem ho za poslední rok už tak třikrát a je to prostě fascinující záležitost, která v sobě ukrývá hnedle několik rozměrů. V první řadě je to zábavný pseudo-dokumentární pohled do zákulisí kultovní kapely se všemi slastmi a především strastmi (ne)fungování pod bolševickou kuratelou. (Pražský) Výběr byl ve své době neskutečným zjevením a posraní komouši si s ním a jeho popularitou mezi mládeží prostě nevěděli rady, přestože jeho tvorba byla totálně apolitická. Takže to řešili tak, jak bylo tenkrát běžné – zákazem. Kromě záznamu potýkání se s režimem je to navíc výběří „Some kind of monster“; střet dvou velkých eg v rámci jedné kapely, což je nejlépe vyjádřeno ve snad nejlepší scéně celého filmu soubojem Kocába s Pavlíčkem v bahně. Nejdůležitější je samozřejmě muzika a té je tu kotel: poslechnete si alespoň fragmenty 13 nebo 14 kousků od Výběru (což je drtivá většina písniček, kterou do té doby na dvou deskách vydali), ale zazní i Stromboli nebo Kocábův Odysseus. Přestože jde v případě Výběru o hudbu, která je aktuálně stará často téměř 40 let, nepodepsal se na ní zub času prakticky nijak. Je to nejspíš tím, že ten jejich styl, který se mimochodem dokonale promítl i do rozverně neuspořádané a dadaistické podoby tohoto „filmu“, není ukotven v žádné době a v žádném trendu – je to originální muzika tvořená navýsost originálními osobnostmi a skvělými muzikanty. OK, Čok asi nebyl skvělý muzikant, ale o to větší to byl showman. Kocáb s Pavlíčkem spolu i každý zvlášť vymetli předtím i potom všechna možná i nemožná hudební zákoutí, ale jejich symbióza ve Výběru je pořád top. Tahle trojka pak představuje jednoznačně nejcharismatičtější sestavu v historii české rockové scény, jen škoda, že jim tu nemohl krýt záda uprchlík Kryšpín. Není to film století, ale vzhledem k výše zmíněnému, i k tomu, že Výběr pokládám za naši nejlepší rockovou kapelu vůbec, nemůžu nedat pětikvalt. A pokud srovnám Pražáky třeba s uchcanou Bohemian Rhapsody, tak se mi chce Queeny za ten jejich sebedojímavý self-tribute skoro pohrdat. Celý film je k vidění zde. (23.03.2021)

Po dokoukání tohoto snímku jsem začal přemýšlet o českém "undergroundu". Když to vezmu od svého prvopočátku, tak jsem začínal na skupině Arakain, po rozpadu jsem sjížděl pouze sólo Aleše Brichty, krátce Komunál, Hárlej. Okrajově Škwor, Visáče, Kabáty apod. a nyní mě stále více přesvědčují tyto již "kultovní" kapely jako Pražský výběr, Psí vojáci či The Plastic People of the Universe v čele s Ivanem "Magorem" Jirousem (čest jeho památce), že něco z naší minulosti je stále opomíjeno a mělo by se neustále připomínat i dalším "mladším" generacím! 90% (07.02.2014)

No až na pár vyjímek jsem excentrické texty Pražského výběru nikdy moc nemusel. A vlastně ani jeho členy nemám nijak v lásce. Ale musím uznat že tento snímek mě zaujal hned napoprvé a to nejen množstvím osobností které se tu více či méně mihnou ale také obsahem. Těžko zařaditelný film ale velmi zajímavé a nevšední, místy možná i abstraktní zpracování! I proto působí na diváky tak rozporuplně. Rozhodně pozoruhodný zážitek a v té době možná i kontroverzní. 3* za 64% (12.06.2015)

Tak rozhodně je potřeba znát a mít v oblibě Pražský výběr. A pro takového diváka je to perfektní podívaná. Monstrózní nebo spíš velkolepě pompézní vystoupení této kapely a nejlepší songy. "Tatrman tatrman ahAÁ", "na václavskym Václaváku" nebo "a tak jsem se prošeelllll po Maimi bííííč....a co sem tam viděllll z toho sem byl pryč" :-) Rozhodně na svou dobu 100% underground, zvlášť když to byla "politicky nekorektní" skupina a zákaz jim podle jejich slov trošku prospěl, i když také pomohl k rozkolu v kapele. Jelikož je film natočen čerstvě po tzv. revoluci 89, jde hlavně o drsný pohled na politickou cenzuru, v tomto případě samozřejmě humorně nadnesenou. Také naprosto otevřená zpověď o osobních problémech v kapele a v podstatě o jejim konci. Zábava, dobrá hudba a experimentální režie. (22.04.2012)