Sedm hladových

F. R. Čech, P. Novotný a K. Smyczek překvapivě ukočírovali vtipy ve svém společném scénáři. Režie klasicky smyczekovská - záběry odrážející každodennost. Výborné herecké obsazení. Postavy díky hercům skutečně ožívaly. Hlášky, které pobaví. "To je k snídani?"/ -"Ne, to je jídlo na celý den." A základní literatura "Hlad je můj přítel" se v závěru jen lehce poupraví:-) (30.04.2011)

Sice jde o komedii, ale ač námět stojí na tlouštících tak tématem jde spíše o klasickou sondu do chování člověka v mezních situacích, kde se charakter lidí projeví. Bohužel jako celek je film značně nevyrovnaný. Nad průměr tak film pozvedá především herecký projev pana Bubeníka a hudba Michala Pavlíčka. (27.10.2014)

Nevěděla jsem, že má tenhle příběh na svědomí Karel Smyczek. Potěšila mě Zuzana Michnová, která tu zpívá úryvek písničky. Herecká sestava byla celkem sympatická. Vytvořila se z nich skutečně pestrá paleta postav a každá měla svůj jedinečný osud. Všechny je však spojovalo jen to jediné. Neviděla bych to s tímto filmem tak tragicky. (21.02.2012)

Sedm hladových je jakoby předchůdce podobného filmu Tomáše Magnuska, natočeného o mnoho let později Jedlíci aneb Sto kilo lásky. Zajímalo by mě, zda podobné léčebny skutečně existovaly a jak to v nich probíhalo doopravdy. Tato rádoby komedie totiž vychází z toho, že víc než hubnoucí možnosti poznáváme jednotlivé účastníky a jejich problémy či tužby. Osobně si pamatuji hlavně toliko, že se cpali zeleninou a sem tam se projeli na rotopedu. Marně hledám tu komediální rovinu, ale nemůžu si na ni upamatovat. Dalším zajímavým faktem je, že na scénáři se podíleli dva pozdější komedianti a častí účastníci zábav František Ringo Čech a Petr Novotný. Což o to, napsali spolu čtyři scénáře, Smyczek to jen trochu polidštil, ale nevím jak ty ostatní, tento je místy dost bizarní. Závěrem je nutné dodat, že Petr Novotný zde není chybně uveden, přitom si ve snímku také zahrál. (04.10.2023)

Absurdní komedie s dokonale nehereckým projevem páně Bubeníka, který eskaluje krásnou lehce erotickou scénou s Jitkou Smutnou.  Nosná myšlenka možná není prakticky žádná, tedy snad kromě  umně skryté kritiky socialistické prázdnoty, ale jednotlivé scénky si prostě lze užít.  Hajzlík páně Štibicha, který už za totáče prodával rohlíky za tři koruny či nedůtklivý primář Husákův. "A přečtěte si tady brožurku pana primáře Můj přítel hlad- Brožurku?- promiňte, knihu pana primáře"  Ale osobně mě nejvíc dostávala referentka Marie Durnové a její hláška "S čím si to tu hrajete?"  Atmosféra pozdního socialismu dokonalá.. (22.01.2024)