Sněženky a machři

Mám v těch klasických československých filmech, které viděl každý, obrovské mezery. Jednou z těch mezer byli i Sněženky a machři, které jsem viděl tedy až teď. A film mě potěšil více, než bych čekal. Snímek je dokonalý v detailech. Je to až překvapivě podobné realitě, a to i v porevolučních časech. Ovšem s jednou výjimkou. Těžko říct, jak v době za bolševika, ale dnes by se asi hodně těžko sháněla takhle dobrá parta, která drží pohromadě, jsou za jedno proti učitelskému sboru, i když zlobí, tak je férová, má svůj glanc a nevyskytuje se v ní šikana, kterou by dnes jistě charakter typu Karla Máchy trpěl. Od starší generace často slýchávám, že takové party skutečně bývaly, ale těžko říct, zda to nejsou jen růžové brýle minulosti. I v tom je síla snímku, že mě donutila o takových (a i jiných) věcech přemýšlet. Bohužel jak je film dobrý v detailech, jako celek je vlastně o ničem. Je to vlastně jen sled scén, film končí v polovině, je příliš krátký a při závěrečných titulcích se krade na mysl otázka, že to přece ještě nemůže být konec. Může se namítnout, že nic z toho nemusí vadit, ale mně to zkrátka k celkovému dojmu příliš nepomohlo. (05.03.2014)

Cítim povinnosť dopísať komentár aj k filmu, ktorý ma síce nezaujal, ale je považovaný za "kultový". Asi nie pre svoje kvality, ale preto, že každý stredoškolák absolvoval lyžiarsky zájazd a pri takomto filme je buď nadšený, že "presne takto to tam vyzeralo" alebo sklamaný "škoda, že my sme nič také nezažili". Sněženky a machrov som videl už predtým, ale pri včerajšom sledovaní sa do popredia predrala ich falošnosť, ako pomerne častý jav normalizačného obdobia, keď sa umelecké diela snažili tváriť ako odraz skutočnosti. A tak, ako vypočítaný priemer nemusí byť zhodný so žiadnym z údajov, tak aj tento obraz lyžiarskeho zájazdu nie je podobný ani jednému z reálnych zájazdov. Je figúrkovitý, schematický a spoliehajúci sa na hlášky. A filmy plné hlášok zostarnú najrýchlejšie, pretože sa ich diváci naučia naspamäť a potom si uvedomia, že okrem nich vo filme nič nie je. Som presvedčený o tom, že tento film nemusel byť nakrútený. A jeho pokračovanie po 25 rokoch, bolo iba ďalším dôvodom pre môj verdikt (aby nebolo podľa čoho nakrúcať pokračovanie). (05.12.2012)

Klasická česká komedie o mladých, která se liší v tom, že nabrala až kultovní status díky svým hláškám a postavám, což do dnes nedokážu plně pochopit:). Podle mě nic nadprůměrného, pouze slušně odvedená práce. Asi jsem jeden z mála, kteří nebyli poskvrněni "krásou" Evičky Jeníčkové nebo již klasickým machrováním Honzy Antonína Duchoslava. I když je pravda, že se vždycky zasměji, když uvidím Michala Suchánka v těch velkých brýlích... (13.12.2004)

Zlaté časy socialismu a tehdejší mládeže. Co si budeme povídat. Bezstarostná doba kdy člověk nemusel mít skoro mozek! Povinný lyžařský výcvik pochopitelně ani mě neminul, a můžu vám na rovinu a upřímně říct že to tehdy stálo vtom Špindlu také zato! A to jsem byl ještě o něco mladší! Nikdo tehdy jako dnes nekoukal kdo má jaké lyže, jakou má výbavu, a jakou třeba i tu posr.n.u bundu! Téměř žádné rozdíli, všichni si byli rovni a byl alespoň klid. Ale zpět k filmu: Filmu samozřejmě z mého pohledu nejde dát ani za pět a myslím si že ani za čtyři. Vysvětlení je jednoduché. Film v uvozovkách chápeme jen mi Češi (humor nám vlastní), pro cizince to je jen španělská vesnice a téměř bezvýznamný kýč, který by nemohl a ani nemůže konkurovat téměř v žádné kategorii. Hodnotím samozřejmě s odstupem času (tedy dnes), kdyby existovala CSFD už tehdy asi bych jako tehdejší mladík a nebo třeba dnešní teenager dal jednoznačně za pět. Film je ve své kategorii samozřejmě jeden z těch lepších (ne-li právě ten nejlepší) a to bez debat, podobné filmy se už dnes netočí a stěží by se už i natočili. Nějací Snowboarďáci a Rafťáci tomu to nemůžou vůbec konkurovat, ba naopak vůbec je nemůžeme s tímto filmem srovnávat. Jiná doba, jiní lidé, jiné myšlení, státní kinematografie, žádná komerce a průmysl, film jako rychle prodejné zboží atd. Herci pro tento film byli vybráni myslím si že vcelku ideálně, kdo mi tam tak trochu neseděl byl ten mladý nesympatický a vševědoucí instruktor Vláďa (Pavel Marek). Jak já jsem ho tehdy nenáviděl, vše jim vždy s chutí překazil a stále se jen vychloubal.. Michal Suchánek z toho tenkrát koukala pomalu ještě nevinnost (ale hrát uměl), kdyby tak tušil co z něj za pár let vyroste jakým směrem se vydá, a jakým podbízivým humorem nás dnes bude oblbovat! ..Samozřejmě o jeho učinkování ve filmech v té době se tady nemá cenu rozepisovat, protože všichni asi víme co bylo tou pravou příčinou..? Ale budiž tomu neupírám, on zato nemohl. Nejpříjemněji na mě z tohoto filmu ale přesto působila role jíž ztvárnil Radek Převrátil (Václav Kopta) s takovým až téměř filosofickým pojetím, a samozřejmě "živel" téměř protistátní Viky Cabadaj (Jan Duchoslav). Film jehož kvality obdivují nejen dnešní mladí ale i třeba ti kterým zrovna po celé ty dlouhé generace nic neříkal, a film který se určitě vryl do paměti nejednomu filmovému puberťákovi. (20.12.2006)

Neutuchající popularita Sněženek a machrů patrně pramení v tom, že něco podobného zažil na nějakém tom školním lyžařském kurzu prakticky každý z nás. Osobně ovšem právě tenhle moment považuji spíše za jeden problematických bodů. Děj příliš nepřekvapí a celý příběh je vlastně nesmírně banální. Závěrečná pointa v podobě demonstrativní "aplikace" Rochefoucauldova citátu pro změnu dosti šustí papírem... Ačkoli je film vydáván za komedii, dokonce za "teenagerovskou komedii", sám o sobě vlastně komedií ani příliš není. Spíše je dosti střízlivou studií na oblíbené téma pedagog vs žáci, přičemž pedagogům se zde navíc zjevně nadržuje. Kromě toho se neopomene "angažovaně tepat" do dobově obvyklých "zlořádů", zde konkrétně v podobě líného a podlého topiče alkoholika (ukázkový bezcharakterní živel). Zajímavější je rozehrávání vztahů mezi mladou učitelkou a studenty a také milostný motiv v podobě instruktora svádějícího dceru učitele. Přes jistou schématičnost a snahu o didaktičnost film nezapře upřímnou snahu o relativně reálný, psychologicky přesvědčivý popis vztahů mezi studenty a pedagogy a také mezi studenty vzájemně, což je nepochybně největší deviza Sněženek a machrů. Herecké zpracování není špatné, zvláště v případě pedagogů v podání Brzobohatého a Freimanové, logicky slabší v případě studentů, z části neherců, zčásti posluchačů konzervatoře. Spíše slabší a nevýrazná je Smyczkova režie, která z filmu činí do značné míry zapomenutelnou, ničím zvlášť vynikající záležitost... Celkový dojem: 65% (16.11.2011)