Kafka

Kafka běžící, skákající, bojující …a píšící dopis otci. Na jednu stranu hladká kafkovská atrakce podobná krámku pro turisty, kde akci občas střídají narážky na známá autorova díla a kde nesouchotinářsky urostlý Jeremy Irons ke konci začíná pochrchlávat, aby se neřeklo, na druhou stranu co vím o Soderberghovi, tak na takový záměr je snad příliš rafinovaný, takže mi nejspíš cosi uniklo jako obvykle. A navíc je to fajn, Ironse mám rád a jako jeho kamarádi z mokré čtvrti (ten pajzl rozhodně nevypadá jako kavárna Arco) se tu mihnou Abrhám a Havelka a Praha je tu krásně expresionisticky černobílá (a občas se tu někdo jmenuje Murnau nebo Orlak). Bonus pro tuzemského diváka je, že Pražský hrad je tu kafkovským Zámkem (ostatně v angličtině castle jako castle), kde sídlí byrokratická moc a odkud se rozprostírá tísnivá hrozba… *** a půl (04.01.2019)

Pěkný leporelo. Soderbergh rozhodně nebyl blbej a pochopil, že k téhle záležitosti se moc staromilsky přistupovat nedá. Ta touha přiblížit se v poetice a náladách velkým hráčům je moc fajn a člověk tam ty Coeny, Terryho Gilliama a snad i Pavla Juráčka (hmm..) docela cítí. Roztěkaný Jeremy Irons jede srdcem a ty lehce karikaturní momenty ho v klíčových momentech dokážou polidštit z nebohé úřednické krysy na hrdinu, který vlastně vůbec netuší co se děje kolem, ale je moc lidský na to, aby všechny ty šlamastiky nepřijal a přestal se v mezích přátelství a lásek angažovat. A okouzlení Prahou tam vážně je. Černobílé. (28.11.2008)

Nuda, žádnej odvaz, žádná atmosféra. Zdá se mi však, že některým stačí černobílá Praha. Obsah takového Procesu je poměrně citlivou záležitostí nad níž lze přemítat. Tento film však nezanechal zhola nic. Naopak mi přijde, že je film zbytečnou záležitostí, protože tvůrci nenabídli ni vlastního, co by stálo za to a současně znehodnocují Kafkovo dílo tímto nepochopením. Hlavně, že je film pojmenován po něm. Pokud by byl tvůrce rozuměl Kafkovo dílu a byl jím opravdu inspirován, mohl by natočit něco vlastního. Zrovna u Kafky k tomu prostor je. Smysl této impotentní vykrádačky ale nechápu. (24.05.2020)

"No, I can't deny, despite our differences - I remain your son. And so only that these late, perhaps insignificant, realizations might reassure us both and make our living and our dying easier. " Veliká pocta Praze, menší pocta Kafkovi, velká pocta fantazii, obludnosti techniky, nevypočitatelnosti lidí a vnitřního jekotu. Kafka jako člověk a spisovatel byl podle mého odhadu na míle vzdálen této filmové verzi. Dramatizace a americký přesah, jenž film vychyluje od pravého jména Kafky je z mé strany spíše nežádoucí, každopádně si musí každý nalít čistého vína, podívat se kdo je režisér a jaký je jeho záměr a až následně se rozhodnout zdali chce dotyčný film vidět. Za mě černobíle opojení, které se více než o Kafku zajímá o to, jak z jeho mýtů vytlačit co nejvíce a dostat každého z nás do psychiatrické léčebny. (16.06.2022)

Drama z kulis ponuré Prahy 20. let, které je bůhví proč spojené se jménem Franze Kafky a kde se sem tam zmíní narážka na nějaké autorovo dílo, ale jinak není hlavní postava spojena s osobou známého spisovatele, mohlo by se jednat o úplně někoho jiného a nic by se nestalo. Pravděpodobně se tvůrci snažili film prodat, alespoň přes známé jméno a ospravedlnit kulisy dobové Prahy. Černobílé a ponuré to ano, ale naprosto bez atmosféry. Měl jsem problém se během filmu neukousat nudou. Celkově těžko stravitelné a místy hodně zvláštní. Čekal jsem asi něco jiného. (23.09.2018)