Traffic - Nadvláda gangů

Zatímco jiné filmy s touto tématikou obvykle rády sklouznou do populistického "cool" výrazu, Steven Soderbergh se podíval na téma drog přes veškerou syrovost nanejvýš poctivě - od posledního pouličního dealera až ke špičce a zpět k tomu nejubožejšímu konzumentovi. Kdo mě velmi mile překvapil, byla Catherine Zeta-Jones jako manželka, které jde o všechno a přesto řeší transakce s přezíravým klidem, a Benicio Del Toro, který mě vlastně nepřekvapil, protože byl perfektní jako vždy. (22.09.2004)

Je až neuvěřitelné z kolika odlišných pohledů na drogovou problematiku lze natočit ucelený a fungující film. Díky širokému rozsahu natočil Sorderbergh téměř až sociologickou sondu do světa distribuce a užívání drog, objektivně je zde popsána válka dealerů, práce policie, dopad na rodiny a dalo by se toho najít více. I přes tento masivní záběr je film přehledný a díky skvělým hercům a režii i záživný. (06.09.2013)

Soderberghovi se podařilo podívat se na problém drog tak komplexně, jak je to vůbec na ploše jediného filmu možné – od obyčejných feťáků, přes různé stupně překupníků až po protidrogové orgány. Je to mistrovsky odrežírovaná mozaika s vynikajícím scénářem a naprosto dokonalým obsazením až po naprosté štěky. Všechny čtyři Oscary jsou určitě ve správných rukou, ten za nejlepší film evidentně ne. (10.07.2005)

Režisér Steven Soderberg ma osobne trošinku sklamal, narozdiel od Dannyho jedenástky, dvanástky či trinástky. Myslím ale, že film verne a bez rukavičiek mapuje realitu o drogách a svete okolo drog a to je jeho najväčšou devízou. Škoda že sa to Soderbergh nesnažil viac zhustiť a zároveň skrátiť. Takých 120 minút by bolo optimálnych. Z hercov zaujme predovšetkým Benicio Del Toro a práve jeho príbeh ma bavil najviac. Inak celkom dobre natočený film. Osobne som to čakal trochu lepšie, ale aj tak to stojí za pozretie. Je tu priamo luxusné herecké obsadenie, samé zvučné mená. Páčila sa mi tu aj Catherine Zeta-Jones v najlepších rokoch. Bola to vtedy skutočne sympatická mladá dáma. (16.02.2015)

Pseudodokument, jemuž výrazně dominuje vytříbená forma obrazu stylizovaná do pestrobarevných filtrů modré a žluté. Soderberghovo opus magnum vypadá vedle jeho dalších počinů jako vytržené z kontextu a leč je obsah zranitelný a v celku působí spíše rozpačitým dojmem, v detailech je vidět jeho síla a nejedna scéna se vám vryje do paměti. Škoda jen těch pár nezajímavých dějových linek a střihových hrátek (vůbec bych se nedivil, kdyby původní verze sahala na 4 hodiny čistého času). (10.07.2005)