Traffic - Nadvláda gangů

Poprvé mě to ještě jakž takž bavilo, protože jsem stále čekal, co se z toho vyklube. Ale podruhé potřetí už ne - suchopárná středoproudová protidrogově angažovaná N-U-D-A. Rozmazlené, znuděné a dutohlavé bílé dětičky se v rámci protestu proti svým bohatým rodičům sjíždějí drogami, které kupují od chudých pouličních negrů, kteří jsou, chudáčci, vlastně obětí systému, a celý ten tyjátr dirigují španěláci, to je opravdu velké a originální překvapení. A tenhle byznys se bude točit dál a dál bez ohledu na to, kolik dealerů nebo narkobaronů se pozatýká, to jsem taky nevěděl. Mexičtí policajti jsou zkorumpovaná sebranka (další velké překvapení), ovšem kromě Benicia, jednoho statečného, který je zkorumpovaný jen trochu. Rodokapsový přerod Bety-Jones z ženušky-těhulky na Donnu Corleone. Pak nějaké to zákulisní politické a rodinné tlachání všelijakých panáků a paniček, při kterém se stále dokola mlátí už stokrát vymlácená sláma a ze kterého se citlivějším jedincům zvedá kufr. K tomu naprosto příšerná ruční kamera, aby to celé působilo hodně moderně a autenticky (a hlavně aby to bylo levnější), pocukrováno uslintaně patetickým koncem, a máme tu žhavého kandidáta na pár Oscarů. A divácké stádo tupě tleská a spatřuje v téhle rozplizlé bezpohlavní nudě geniální režii, myšlenkovou hloubku a závažné poselství, protože jelikož má celá tahle příšernost skoro dvě a půl hoďky, musí na ní přece "něco" být... (28.02.2014)

Skvělé mistrovské dílo Stevena Soderbergha. Jeden z nejlepších filmů o drogách jaký jsem měl do této doby tu čest shlédnout. Film je skvěle poskládán z různých příběhů, které zdánlivě nemají nic společného. Vynikající obsazení (hlavně Michael Douglas, Benicio Del Toro, Don Cheadle a Catharine Zeta-Jones), perfektní scénář a brilantní "rozstřesená" kamera. Všechny Oscary jsou určitě ve správných rukou, hlavně jsem rád, že Oscara obdržel Benicio Del Toro. Mohu jen doporučit............. (10.11.2007)

Soderbergh není zrovna můj režisér no. 1. Jeho Oceanovky mi přijdou jako nablyštěná kára plná prvotřídních hvězd, která ale pod kapotou skrývá motor starého trabantu. Sice se dobře dívá na obal, ale když se má auto rozjet, začne to kašla, kouří se z toho a vítr vám vlasy rozhodně nerozcuchá. Traffic je ale film trochu jiného ražení. Je sice nacpaný hereckými hvězdami, ale nevypadá tak nablýskaně a daleko lépe šlape. Možná je to vážnějším tématem, možná je to i tím, že hvězdy nemají prvoplánově přitáhnout diváky, ale naopak jim vyprávět příběh. Traffic je tak trochu jiný film o drogách. Není to ten obvyklý moralizující typ - "všechno jde pořád z kopce", ale naopak se snaží celý drogový kolotoč uchopit jako celek. Sledujete tak jednotlivé články drogového řetězce a vidíte, co drogy z lidma dělají a jak je těžké a obtížné se jim vzepřít a nebo před nimi uchránit své blízké. Z filmových postav mě zaujala především ta v podání Michaela Douglase. V jakkékoliv situaci ho příběh ukazuje, vždycky si říkáte, že je prostě naprosto bezbranný. Ať už ho vidíte jako protidrogového šéfa USA číslo jedna a nebo zoufalého otce hledajícího po ulicích svou zfetovanou dceru. Pokaždé si s ním osud pohrává jako s loutkou a on se prostě nedokáže bránit. ***Věděli jste, že: "2GAT123" stojí na poznávací značce auta, jímž ve filmu jezdí Catherine Zeta-Jonesová. Vůz registrovaný pod tímto číslem byste ale v Americe hledali marně. Jde o značku fiktivní, používanou filmaři právě proto, aby nedošlo k záměně s reálně existujícim automobilem. Vedle "Trafficu" jste ji mohli zahlédnout například v "Policajt z Beverly Hills 2", "Pošli to dál", "Mullholand Drive" či "S.W.A.T." *** (15.03.2007)

Pseudodokument, jemuž výrazně dominuje vytříbená forma obrazu stylizovaná do pestrobarevných filtrů modré a žluté. Soderberghovo opus magnum vypadá vedle jeho dalších počinů jako vytržené z kontextu a leč je obsah zranitelný a v celku působí spíše rozpačitým dojmem, v detailech je vidět jeho síla a nejedna scéna se vám vryje do paměti. Škoda jen těch pár nezajímavých dějových linek a střihových hrátek (vůbec bych se nedivil, kdyby původní verze sahala na 4 hodiny čistého času). (10.07.2005)

Hloubková analýza drogami zmítaného světa, která kupodivu nikdy nesklouzne do pokrytecké pseudo-umělecké podoby, až do samotného závěru si zachovává vysoko nasazenou laťku formální brilance (artem okořeněný dokumentaristický facelift, obměny filtrů, anarchistický střih) a zvláště překvapuje tím, kolik toho má na srdci - aniž by mi jedinkrát přišla na mysl vtíravost a emocionální vydírání (dokonce i silný závěrečný apel je podán zcela obyčejně, bez patosu, téměř odosobněně...). A o tom, že jde o nejlepší Stevenův film snad není ani pochyb. (03.12.2008)