Vysvobození

Aniž bych se kouknul na zdejší hodnocení, šel jsem po filmu na doporučení Cinemy, kde zrovna vyšel článek o chlapských filmech, tak jsem si říkal že si trošku doplním filmové vzdělání. Po úvodním vtáhnutí do děje, jsem čekal něco jako nabušený akčňák kde si to rozdávají naši hoši na férovku s horaly, bohužel nic takového se nekoná. Film se nenápadně posunuje do roviny zapírací, kdy hrdinové raději volí lež místo skutečnosti. Pokud mám ale něco pochválit tak jsou to rozhodně pasáže na řece, kdy opravdu se dnešní digitální mágové můžou zahrabat, voda je přímo smrtící a peřeje zrádné. V dnešní době nenatočitelný film. První polovina je naprosto skvělá, poté se příběh začne stáčet trošku jinudy. Nicméně 80% (13.08.2010)

Koukám, že někdy je lepší sjíždět Vltavu plnou zájezdů přiopilých blbečků co jedou vodu poprvé něž nějakou takovou říčku jako parta z filmu. Vysvobození, to jsou klasické americké filmové sedmdesátky se vším všudy tak jak je máme rádi. Stát se vám může ve filmech z těch dob ledacos, ale jedno se vám nestane. Nemůžete si zkrátka zaměnit pravýho americkýho rednecka s filmovým hrdinou. Někdy se prostě fakt musíte ztratit aby jste něco našli. To není moje moudrost, to je hláška ze začátku filmu. Námět filmu je zajímavý, zajímavější o to víc, že v už z našeho pohledu dřevních  sedmdesátkách řešil věci jako odtržení od přírody a degeneraci člověka v moderní světě. Až vypnou proud a nebude benzín, kdo bude umět vzít luk a přežít? Oč aktuálnější je ta otázka dnes ať už jde o umění přežít nějakou eko katastrofu, blackout nebo jen obyčejné násilné napadení agresorem. Když vidím dnešní mladé vystajlované mladíky v elastických přiléhavých kalhotách úzkostlivě střežící  sněhobílost svých bílých polobotek občas si sám sobě kladu otázku zda je ještě v těcho mužích dneška kapka testosteronu a zda v nich dříme něco jako instinkt pro přežití (nezaměňovat s uměním najít někde nabíjecí port, free wifinu nebo Mekáč) a zda by tato generace byla schopná v případě konfliktu nejen se zastat na ulici slabšího, ale třeba i jít bojovat a bránit svoji zem. Jestli o to byl strach v sedmdesátkách, tak já ho mám dnes o to větší. Třeba se pletu, ale prověřovat to raději nechci! Dávám za 4 výstřely z luku. A hráč na banjo Billy Redden byl fakt boží, mráz mi z něj šel po zádech a hned jsem věděl, že by chlapci měli naskočit do aut a zmizet v záři velkoměsta ! Jinak při filmu se mi vabavilo něco podobného a to Jižanská pohostinnost z roku 1981, kde pro změnu parta vojáků národní gardy při výcviku v cajunských močálech taky narazí na partu místních a společnou kalbou to fakt neskončí. I když záleží co si představujete pod společnou kalbou... :-) * * * * (04.06.2021)

Došel jsem ke dvěma závěrům. Těmi jsou, že Burt Reynold nebyl vždycky tak marný knírač a že ve 72‘ vznikl za pár šupů film, ve kterém režisér předvedl talent navodit nečekaně hutné napětí. Střetu měšťáků a zatuchlých nevyzpitatelných vesničanů film skvěle naplňuje. Velmi znepokojující a tísnivé okolí skvěle pracuje hned od začátku a atmosféra funguje dokonce tak dobře, že si dokážu vychutnat každou vteřinu ticha, kdy na sebe upocené postavy jen zírají. Ani bych neřekl, že jde o horror jako o thriller, protože hlavní zážitek plyne hlavně ze strachu a obrovské nervozity z existenčních rozhodnutí a skrývání pravdy. Je to radost sledovat film, který i ne nijak extra nápaditým scénářem a jednoduchostí dokáže tolik říct. Že je střet s usedlíky přetrvávajícím problémem dokáže Jezero smrti. Alternativa: Eden Lake, Straw Dogs. (16.10.2010)

Správně syrovej thriller který každou minutou dodává napětí. Boorman udělal silně nepříjemnej film kterej si vysloužil místo mezi nejlepšíma thrillerama na světě. Abych se přiznal tak udajně lepší thriller Strašáci mě moc nebraly ale tohle je jiný kafe. Scéna znásilnění byla fakt odporná. Plno režisérů dnešní doby by si měly vzít příklad. (08.09.2012)

Moc nechápu, čim si tento film zasloužil nálepku jednoho z nejlepších thrillerů všech dob. Asi holt film za těch 40 let prostě zestárnul. V dnešní době jsem z toho nějak moc odvázanej nebyl. Prvních cca 45 minut je naprosto o ničem. Pak se to naštěstí rozjede a dá se tam mluvit o určitym napětí a jakýsi znepokojový atmosféře. Ale čekal jsem rozhodně víc. Jinak mě dost pobavili všichni ty bizarní vidláci, který museli filmaři vyhrabat snad někde ve freak show. (28.11.2012)