Vysvobození

Klasický dobrodružný vodácký film s řídkým napětím a pěknou přírodou. Jinak ve mně snímek kromě psychologie a strachu před prozrazením nic nezanechal. [6/10] (Elmer, Warner Bros.) (Technicolor /// Produkce: John Boorman /// Scénář: James Dickey podle vlastního románu /// Kamera: Vilmos Zsigmond /// Hudba: Eric Weissberg /// Nominace na Oscara: John Boorman (nejlepší film), John Boorman (režie), Tom Priestley (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.02.2010)

Na první pohled taková ta stoprocentní chlapárna ze sedmdesátých let, na druhý, třetí i čtvrtý pohled velmi mazaná a psychologická věc, ve které rozhodně nejde jen o to, že někdo někomu něco provede a on se mu za to pomstí. Napětí je čím dál intenzivnější, čtveřice dobrodruhů se postupně různě vybarvuje, divák se musí sám sebe ptát, jak by se zachoval na jejich místě... Díky Johny Boormanovi a jeho sjezdům dravých peřejí se přenesete přímo do místa děje, díky bezvadným hercům v čele s Burtem Reynoldsem a Jonem Voightem to všechno prožijte a možná i přežijete. (28.07.2020)

„NĚKDY SE MUSÍŠ NEJDŘÍV ZTRATIT, ABYS NĚCO NAŠEL…“   Až někdy s chlapama vyrazím za dobrodružstvím, vzpomenu si na tenhle film. Survivalový dobrodrůžo, který stupňuje napětí, ale je přívětivější než ty hrůzný „vidlácký“ (a jim podobný) filmy. A krásný je, jak to baví i po těch letech!     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1970 napsal James Dickey, neznám. 2.) Zjistím, že podcenit výběr kamarádů se nemusí vyplatit.  ///  Thx za titule „softitler“.              PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (30.03.2022)

Vůbec se při sledování tohoto filmu nechce věřit, že byl natočen v roce 1972. Naprosto precizní, mrazivé a napínavé dílo, thriller ostrý jak břitva ... I když se většinu filmu na obrazovce skoro nic konkrétního neděje, atmosféra pomalu přivádí k šílenství. Vnitřní neklid a neustálé mrazení. Vše tak přesvědčivě, jasně a nekompromisně podáno a naservírováno, skvělé herecké výkony umožňují divákovi (zejména mužské populaci) se do děje a příběhu dokonale vžít. Představit si sebe na místě hlavních postav, se svými slabostmi, naivitou moderního světa, vnitřním strachem a studem ... Osobně jsem tento film dlouho neznal a proto pro mne není žádným osobním kultem, chápu ale dnes, že Deliverance a Straw dogs/Strašáci (1971) položili základní kameny západních filmových žánrů, které se dále rozvíjely a větvily ... jak v silné směry - thriller, tak slabé okrajové odnože - "hixplotation" a "explotation" ..., které se však manifestovaly většinou v naprosto nesrovnatelně méně kvalitních "trashích". I Ty však mají pro řadu diváků dodnes svoje kouzlo (a tvůrci se k nim proto stále vracejí) a ve filmové kultuře svoje nezpochybnitelné místo. Tento film je ale zejména ukázkovým mrazivým thrillerem, kterému se nedá v podstatě nic vytknout. (15.01.2008)

Čtyři přátelé, měšťáci, obyčejní chlapi. Jeden se možná stylizuje do neohroženého dobrodruha, ale vesměs jde o kancelářské krysy. Na kánoích hodlají sjet úsek řeky, který má být kvůli výstavbě přehrady zaplaven. Počítají s nějakou tou odřeninou, jenže tenhle výlet v „divočině“ je poznamená zatraceně silně. Důvodem je dvojice vidláků (ještě primitivnější se pak díky téhle inspiraci stále častěji objevovali v kultovních hororech – Texaský masakr, Hory mají oči), kteří vyznávají tak trochu jiný hodnotový žebříček. Stačí pár náznaků, kdy pak vše vyvrcholí sexuálním napadením jednoho z vodáků. Následuje úprk, boj o holý život. A hlavně postupná proměna charakterů do toho času obyčejných mužů, které sžíral stereotyp. Napětí je slušné, krásu řeky se vším všudy dokonale nasnímal legendární kameraman Vilmos Zsigmond, tvůrce Excaliburu zase pokládá netriviální otázky. O nějaké zásadní otevřenosti násilí bych nicméně určitě nemluvil. I po letech to ovšem má své kouzlo. (21.10.2017)