Štěstí

Tak to byl ten nejšílenější, nejúchylnější a nejoplzlejší film, jakej jsem kdy viděla. Hnusnější a divnější herce nemohl pan režisér vybrat (vyjma Lary Boyle). Absurdní děj, scény, dialogy, při kterých bylo člověku trapně, a to vše zabaleno do stravitelně nechutného obalu. S odporem přiznávám, že mě to bavilo. (18.04.2012)

Nedivím sa, že tento film je zaradený medzi 25 najnebezpečnejších, pretože dosť okato bagatelizuje sexuálne a iné úchylky a snaží sa vykresliť ich páchateľov, ako normálnych a snáď aj dobrých ľudí, ktorých pohnútky sú tak nejako ľudsky pochopiteľné. Hra s ohňom sa nemusí vždy vyplatiť. Každopádne mne, ako osobe bez nejakých významnejších sexuálnych úchyliek je snáď dovolené sa na niektorých pasážach aj zasmiať. Pedofil bol dosť drsný a rozhodne by som jeho činy nebrala ako zábavku na nedeľné odpoludnie, ale ostatní ma celkom slušne pobavili. (05.05.2015)

Tento film by moh kandidovat na rekord v počtu divnejch a úchylnejch postav na metr čtvereční. Mam pocit, že tam snad nebyla jediná normální postava. A divák musí bejt asi taky trochu úchyl a hlavně musí mít smysl pro hodně černej až zvrácenej humor, aby si to užil. Já jsem si to teda vyloženě vychutnával. Ani mi nepřišlo, že film trval skoro 2,5 hod. Uteklo to jako voda. Možná bych měl vyhledat nějakou odbornou pomoc, když se vyžívám v takovejch zvrácenostech. Ale radši jdu hledat další filmy od režiséra Todda Solondze :-) (07.01.2014)

Vynikající záležitost o hledání štěstí, o tom, že štěstí pro každého spočívá v něčem jiném, o tom, že si někdo myslí, že už jej našel, ale ukáže se, že tomu tak není, o tom, že někdo musí pro své štěstí překročit „morální“ a zákonnou hranici, že si nemůže pomoci, o tom, že štěstí jednoho může často znamenat neštěstí u druhého a samozřejmě také o tom, že někdo to štěstí hledá celý život a nikdy ho nenajde. Když jsem Štěstí viděl poprvé, asi od čtvrtiny jsem na něj zíral s otevřenou hubou. Spousta skvělých herců a hereček ve vynikajících rolích (Andy v podání Jona Lovitze; obézní sousedka, která zavraždila vrátného; úchvatně odpuzující a nesnesitelná Trish /tyhle charaktery Solondz prostě umí, jak ukázal později ve Storytelling/; malý Billy se všemi svými problémy; úchvytně sebejistý ruský imigrant Vlad; otec tří sester odcházející od jejich matky; vnitřně odepsanej strašpytel toužící po své sousedce a ukájející se náhodnými oplzlými telefonáty apod.) odehrává úchvatné scény – již úvodní rozhovor Andyho s Joy v restauraci je špičková práce (hlavně zásluhou Lovitze), rozhovory otce se synem mi drtily mozek a psychiku, každý výstup obézní sousedky a ač bych ji nejradši zarazil sekyru do hlavy tak i každý výstup Trish. Přes dvouhodinový film je tak nabitý dějem, že by z něj v klidu mohly být filmy dva. A jako třešnička na dortu – Lara Flynn Boyle. (10.11.2008)

Tak nevim co v tomhle snimku mam vlastne najit a popravde ani me nebavi neco hledat, protoze jsem se pronudil do 3/4 filmu a pak jsem to jednoduse vypnul. Mozna jsem jen neporozumnel co nam tvurci chteli rict, jestli teda vubec neco. Vim z vlastni zkusenosti, ze svet je plny jeste horsich a podivnejsich zivotnich osudu, ale tohle pochmourno bylo i na me depresivni a nudne. Pri sledovani jsem mel neutuchajici touhu nacpat si svoje ponozky do pusy a soucasne prelozit celeho Hamleta do klingonstiny, jen abych nemusel dal pokracovat ve sledovani tohohle nekonciciho pribehu co nikam nevede a tahne se jako smrad nedelnim ranem jednou malou jihoceskou vesnici. (03.10.2009)