Štěstí

Toto je film, ktorý chce jednoducho šokovať svojho diváka, ale ja som už na veľmi bizarné veci v podstate zvyknutý. Postavy sú vo filme veľmi dobre vykreslené a jediné čo vadí je to, že človek má pocit, že musí za tie nechutnosti dať zlé hodnotenie čo ja som sa snažil neurobiť. Film sa skladá v podstate zo zopár menších príbehov, ale každý jeden je zaujímavý. Ono vo filme je taký špecifický humor, že ani nie je na čom konkrétnom sa smiať, ale celý film vyznie nakoniec veľmi smiešne hlavne sú smiešne udalosti, ktoré sa vo filme stanú. No niektoré veci mi fakt vadili a nakoniec som tam nenašiel niečo navyše, čo by ma presvedčilo, že si film zaslúži vyššie hodnotenie. Takže úchylný film so zaujímavými postavami dostal hodnotenie, aké si zaslúžil. Je pravda, že takýchto filmov je naozaj málo ako je Happiness. (22.03.2016)

Tak nevim co v tomhle snimku mam vlastne najit a popravde ani me nebavi neco hledat, protoze jsem se pronudil do 3/4 filmu a pak jsem to jednoduse vypnul. Mozna jsem jen neporozumnel co nam tvurci chteli rict, jestli teda vubec neco. Vim z vlastni zkusenosti, ze svet je plny jeste horsich a podivnejsich zivotnich osudu, ale tohle pochmourno bylo i na me depresivni a nudne. Pri sledovani jsem mel neutuchajici touhu nacpat si svoje ponozky do pusy a soucasne prelozit celeho Hamleta do klingonstiny, jen abych nemusel dal pokracovat ve sledovani tohohle nekonciciho pribehu co nikam nevede a tahne se jako smrad nedelnim ranem jednou malou jihoceskou vesnici. (03.10.2009)

Totální ujetost kterou už si dneska v Americe asi málokdo troufne natočit a tak tyhle prasárny dostáváme už jen od rusáků a ukrajinců. Film na kterej se rozhodně musíte dívat sami a i tak si budete říkat proč to kurva děláte. Je to celý naprosto super zahraný s postavičkama který jsou jedna šílenější než druhá, máme tu Sýmura kterej se baví tim že volá náhodnejm ženskejm z telefonního seznamu a honí si u toho péro, toho zase balí tlustá sousedka která je jim posedlá a má pár zajímavejch informací o tom co se stalo s nočním hlídačem Pedrem, Sýmur zase dochází k psychiatrovi kterej se baví tim že si na parkovišti u sámošky honí péro u časopisů s malejma klukama a sem tam vojede kamaráda jeho malýho syna kterej se ho neustále ptá na věci jako CO TO ZNAMENÁ UDĚLAT SE a nebo MĚŘIL SIS NĚKDY SVŮJ PENIS. Psychiatr má za manželku rádoby drbnu jejíž ségře se v životě moc nedaří a jejíž druhý ségře se naopak daří tak moc až jí to sere. Jejich máma zase každýmu na potkání tvrdí že se rozvádí se svým manželem i když to neni pravda a navrch se ještě cpe práškama jako by to snad bylo bonpari. Člověk se až musí smát do čeho všeho se tvůrci odvážili jít :DD Jak jsem říkal neni to film pro celou rodinu a jestli to uvidíte někdy v televizi a doma se na to někdo bude koukat tak radši utečte hodně daleko :DD (02.03.2014)

Zvláštně pojatá černá komedie. Ale spíš než komedie je to přeci jen drama. Mísí se to a člověk se vážně i dobře zasměje. Někdy i tématům, která ani moc k smíchu nejsou. Ale proto existuje škatulka s názvem černá komedie. Bohužel i přes zvláštnost snímku a jistou dávku v podstatě normálních perverzností, se zde vyskytuje i řada klišé.. a ve chvílích, kdy jsem čekal nějaký dynamičtější posun nebo zvrat, se vlastně ani nic moc nestalo.. V některých momentech jakoby nedodělané. Škoda, vidím to jako nevyužitý potenciál. Nebo prostě ne úplně do mrtě.. Kdyby mě režisér požádal při natáčení o pomoc, bylo by to nejlepší černo-komediální drama v dějinách filmu :-) Z hlediska hereckého představení ale nelze vytknout snad vůbec nic.. Naopak, herci perfektní. (07.01.2012)

Vynikající záležitost o hledání štěstí, o tom, že štěstí pro každého spočívá v něčem jiném, o tom, že si někdo myslí, že už jej našel, ale ukáže se, že tomu tak není, o tom, že někdo musí pro své štěstí překročit „morální“ a zákonnou hranici, že si nemůže pomoci, o tom, že štěstí jednoho může často znamenat neštěstí u druhého a samozřejmě také o tom, že někdo to štěstí hledá celý život a nikdy ho nenajde. Když jsem Štěstí viděl poprvé, asi od čtvrtiny jsem na něj zíral s otevřenou hubou. Spousta skvělých herců a hereček ve vynikajících rolích (Andy v podání Jona Lovitze; obézní sousedka, která zavraždila vrátného; úchvatně odpuzující a nesnesitelná Trish /tyhle charaktery Solondz prostě umí, jak ukázal později ve Storytelling/; malý Billy se všemi svými problémy; úchvytně sebejistý ruský imigrant Vlad; otec tří sester odcházející od jejich matky; vnitřně odepsanej strašpytel toužící po své sousedce a ukájející se náhodnými oplzlými telefonáty apod.) odehrává úchvatné scény – již úvodní rozhovor Andyho s Joy v restauraci je špičková práce (hlavně zásluhou Lovitze), rozhovory otce se synem mi drtily mozek a psychiku, každý výstup obézní sousedky a ač bych ji nejradši zarazil sekyru do hlavy tak i každý výstup Trish. Přes dvouhodinový film je tak nabitý dějem, že by z něj v klidu mohly být filmy dva. A jako třešnička na dortu – Lara Flynn Boyle. (10.11.2008)