Štěstí

Komedie černá jako uhel, při které mrzne úsměv na rtech a tuhne krev v žilách a to doslova. Tohle opravdu není film pro každýho a jesti byl film v USA promítán s přístupností až od 18 let, tak je to asi jedinej film v historii, kterýmu byla tahle přístupnost přidělena oprávněně. Na druhou stranu, kdejakej teenager by od toho po 15 minutách odešel, protože by se asi nudil. Ovšem vnímavej divák si "užije". (07.03.2009)

Tak toto už v triezvom stave nemôžem označiť za dobrý film! Áno, ľudia majú úchylky, ale toto bola kompletná psychiatria. Tým pádom, aj keď to bolo scenáristicky vybrúsené skvelými dialógmi, nahustením príliš veľa rôznych krajných životných situácii, sa to pre mňa stávalo bizarne komickým, ku koncu priam nedôveryhodným panoptikom. Kým v Palindromoch a Storytellingu mi imponovala Solondzova "úprimnosť", tu sa, zdá sa, sa jej už začínam prejedať. Dúfam, že autor sa nám pokúša zdeliť svojim dielom nejakú ideu (zatiaľ netuším akú). Ak tomu tak nie je a jeho cieľom je len podať "jasnú správu o konci sveta", čo s tým, ja ako divák mám robiť? Zvracať, kochať sa, byť netečný? Alebo všetko naraz? (14.09.2011)

Na americké poměry neobvykle otevřený film, nabízející několik dějových rovin, které se místy prolínají nebo alespoň dotýkají. Herecké výkony vesměs méně známých tváří jsou vynikající, hlavně ten kluk, co hraje psychiatrova staršího syna, tak ten je fakt dobrý. Celkový dojem z filmu mám více než dobrý, nečekal jsem nic světoborného, ale opak byl pravdou. (13.08.2002)

Škoda, že také nemohu potvrdit nával diváckého štěstí, kterým by mě Happiness zahrnul, i když po nejlepším filmovém stěru všech dob, ohromnou to satisfakcí všech odmítnutých, neatraktivních tlouštíků, se nabízelo slibné pokračování ve stejném duchu, nestalo se tak - můj obdiv získal už jen odevzdaný ploužák v zaplivaném baru, který jím náhle zkrásněl a lstivé úskoky k dosažení sexuálních radostí páně Maplewoodova, jinak musím s účastí konstatovat, že za velkou louží nemají originální už ani úchyláky, minimálně srovnání s kolegy ze severu Evropy rozhodně nesnesou a nápomocná jim nebyla ani rozverná renesanční hudba, střídaná allenovsky laděnými instrumentálkami, snad pro zlehčení situací, které by útlocitní jedinci nemuseli unést... no, já snesu rozhodně víc. (18.01.2014)

Tak nevim co v tomhle snimku mam vlastne najit a popravde ani me nebavi neco hledat, protoze jsem se pronudil do 3/4 filmu a pak jsem to jednoduse vypnul. Mozna jsem jen neporozumnel co nam tvurci chteli rict, jestli teda vubec neco. Vim z vlastni zkusenosti, ze svet je plny jeste horsich a podivnejsich zivotnich osudu, ale tohle pochmourno bylo i na me depresivni a nudne. Pri sledovani jsem mel neutuchajici touhu nacpat si svoje ponozky do pusy a soucasne prelozit celeho Hamleta do klingonstiny, jen abych nemusel dal pokracovat ve sledovani tohohle nekonciciho pribehu co nikam nevede a tahne se jako smrad nedelnim ranem jednou malou jihoceskou vesnici. (03.10.2009)