Štěstí

Zvláštně pojatá černá komedie. Ale spíš než komedie je to přeci jen drama. Mísí se to a člověk se vážně i dobře zasměje. Někdy i tématům, která ani moc k smíchu nejsou. Ale proto existuje škatulka s názvem černá komedie. Bohužel i přes zvláštnost snímku a jistou dávku v podstatě normálních perverzností, se zde vyskytuje i řada klišé.. a ve chvílích, kdy jsem čekal nějaký dynamičtější posun nebo zvrat, se vlastně ani nic moc nestalo.. V některých momentech jakoby nedodělané. Škoda, vidím to jako nevyužitý potenciál. Nebo prostě ne úplně do mrtě.. Kdyby mě režisér požádal při natáčení o pomoc, bylo by to nejlepší černo-komediální drama v dějinách filmu :-) Z hlediska hereckého představení ale nelze vytknout snad vůbec nic.. Naopak, herci perfektní. (07.01.2012)

Film skladajúci sa z niekoľkých dejových línií, ktoré sa miestami prelínajú, inokedy si zase idú svojou vlastnou cestou. Ide o veľmi otvorený a kritický snímok, kde sa berú na paškál rôzne sociálne problémy a to nielen tak hocijaké, ale riadne provokatívne. Pritom spôsob priblíženia týchto problémov (napr. pedofília) a s tým súvisiace dialógy sú veľmi nápadité a inteligentné, často treba čítať medzi riadkami aby sa vám v hlave vytvorila ucelená mozaika. Niečo je povedané priamo, niečo len takým ľahučkým "dotykom", zvyšok do uceleného obrazu si musí divák domyslieť sám. Pritom treba započítať aj všetky okolnosti a dôvody, kedy bolo to či ono vypovedané a za akých okolností bol určitý motív riešený. Ide o jeden z najotvorenejších filmov, aký som kedy videl. Excelentná dráma s ľahučkým a účelovým humorným nádychom. Určite odporúčam, pre mňa jasný plný zásah. (24.09.2014)

Zvykl jsem si před shlédnutím filmů nečíst komentáře kvůli případným spoilerům a radši ani popis filmu, pokud je to možné... a u Happiness jsem tvrdě narazil. Zahlédl jsem jen legrační animovaný plakát, který mi spolu s komedií uvedenou v žánru a názvem Happiness vytvořil jakousi představu přinejhorším černé komedie... jenže to je na popis filmu neuvěřitelně nepadnoucí charakteristika. Pár humorných situací se sice najde, ale jestli někdo tenhle film označí jak komedii, musí být sadista. Opravdu neskutečně reálný film s geniálně propracovanými a zahranými postavami, až mě u projekce mrazilo. Scénář taky netřeba rozebírat, jednotlivé prolínání životních příběhů ala Ińárritu (i když s menší důležitostí pro celkové vyznění), opravdu chytře je provedeno také představení jednotlivých postav s jejich problémy - žádné tupé vypravěčské citování, ale chytře napsaný úvod, ve kterém si z náznaků v hlavě vymodelujete jednotlivé postavy a funguje to naprosto báječně. Skvělý a hodně těžký film. (18.12.2007)

Film o postavách příliš zaujatých vlastními obscesemi a sebou samými, takže z jejich vzájemné interakce vyznívá falešná netaktnost a vykurvenost, jenž prostupuje jejich vztahy. Je to satirické i trefné. Film je bizarní a lehce znepokojivý extrakt toho, co lze vypozorovat v reálném světě. Děj se točí kolem dvou rodin, jejichž disfunkčnost dává nahlédnou pod povrch obrázku typické americké rodiny. Téma, které mě stále fascinuje. Happiness má něco z Americké Krásy a Magnolie. Je však o něco více pervy. Chybí mu však výraznější vizuální výraz a větší tah na branku. Přesto ale film, jenž by se neměl přehlédnout. (08.05.2020)

Vítejte v Americe, zemi neomezených možností a nejroztodivnějších úchylek. Neřekl bych, že postavy ze Štěstí jsou o moc výstřednější než postavy z jiných filmů, akorát o nich víme mnohem víc. Nic nám není zatajeno, díky vnitřním monologům dokonce slyšíme, co si hrdinové myslí. Problémy, které mezi nimi vznikají pramení z jejich neschopnosti naslouchat druhému. Zároveň před sebou skrývají podstatné a říkají si lži. Jsou příliš zahlceni vlastními obsesemi, dosahováním vlastního uspokojení. Solondz obsáhl poměrně široký populační vzorek, aniž by si musel vypomáhat mozaikovitým vyprávěním. Několik různých generací a sociálních skupin spojuje krom jejich závislostí (na zmrzlině, sexu, úspěchu, tamagoči) táž rodina. Také proto může být vše završeno nezapomenutelnou scénou u jednoho stolu. Humor Štěstí je částečně založen na výrazných protikladech mezi postavami navzájem (křehká dívka x hlučný Rus, žena, která sex nenávidí x muž, který je sexem posedlý) i mezi neklidnými postavami a uklidňujícím prostředím (převaha zelené a růžové barvy). Solondzův sadistický smysl pro humor se nejzřetelněji projevuje během rádoby-dojemných okamžiků společného souznění, které vzhledem k naší znalosti souvislostí jako až tak dojemné vnímat nelze. Dialog otce a syna o masturbaci logicky dostává úplně jiný rozměr, když známe otcovo „zaměření“. Nakládání s postavami ale není necitlivé či vysměvačné, jen brutálně upřímné. Podobně by mohla vypadat Americká krása, mít Mendes odvahu ukázat nám holou pravdu. Dokáže-li Štěstí vtipně otevírat ožehavá témata, stejnou zásluhu jako Solondz na tom mají herci. Dobře si asi uvědomovali, že jim účast v něčem takhle nekonformním za ten risk stojí, třebaže většina z nich nepatří, nebo přinejmenším v době vzniku filmu nepatřila mezi velké hvězdy (nejvíce překvapuje účast tehdy pravděpodobně nejznámější Lary Flynn Boyle). V dlouhých záběrech bez střihů mají spoustu prostoru „rozvést“ své filmové charaktery, přesvědčit nás, že si zaslouží soucit. Ano, od pohledu perverzní Philip Seymour Hoffman taky. Štěstí je komedie pohybující se na hraně a jako taková nesedne všem. Mne dokázala rozesmát již prvními minutami. A po skončení? Cítil jsem se šťastný. Doporučuji vám zkusit ji taky. 90% Zajímavé komentáře: Rex Mundi, Radko (22.12.2010)