Režie:
John BoormanScénář:
John BoormanKamera:
Alex ThomsonHudba:
Trevor JonesHrají:
Nigel Terry, Helen Mirren, Nicholas Clay, Cherie Lunghi, Nicol Williamson, Robert Addie, Gabriel Byrne, Liam Neeson, Corin Redgrave, Katrine Boorman (více)Obsahy(1)
Jen ten, kdo je předurčen, dokáže vládnout magickým mečem. Jen ten se může stát králem. Britský film na motivy dávné legendy o králi Artuši a rytířích kulatého stolu. Temný věk. Země je rozdělena a zmítána válkami. Má však naději na mír, neboť Uther Pendragon, jemuž kouzelník Merlin slíbil za jeho sjednání magický meč Excalibur, uzavře se svým sokem vévodou z Cornwallu příměří. Vášeň je však silnější než vůle. A vášni, která Uthera posedne při spatření krásné Cornwallovy manželky, je tento muž ochoten obětovat vše. I těžce vydobytý mír... Tak začíná jedno ze zpracování dávné legendy o králi Artuši a jeho rytířích kulatého stolu. (Z těch starších připomeňme např. hollywoodskou muzikálovou verzi Král Artuš a jeho družina z roku 1967 a filmy Lancelot od jezera z roku 1974 či Percival Galský z roku 1978.) Režisér Boorman se myšlenkou, natočit Artušovy příběhy, zabýval řadu let. Vyšel z klasického středověkého románu Thomase Maloryho Artušova smrt a pokusil se zrekonstruovat starobylou legendu z pohledu člověka XX. století. Nadpřirozeno a zázračno se v jeho podání stává přirozenou součástí realisticky nazíraného příběhu. Natáčení se odehrávalo v irských exteriérech, v tajuplné, až mysticky působící přírodě, jež si uchovává mnohé z půvabu a kouzla dávno minulých dob... K nezanedbatelným kladům filmu patří výtvarná stránka (kameraman Thomson byl nominován na Oscara), i hudba, používající motivů z děl Carla Orffa (Carmina burana) a Richarda Wagnera. Excalibur byl uveden v soutěži 34. MFF v Cannes v roce 1981, kde získal Cenu za umělecký přínos. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (454)
Bravo takhle ma vypadat vybornej fantasy film a skvele zpracovana Artusovska legenda. Rozhodne nejlepsi film o krali Artusovi. Jisty vytky by se k filmu samozrejme nasli, hlavne to, ze nektere dialogy pusobi nechtene smesne, ale co se tyce hudby, kulis a kostymu tak ty nemaj chybu a jsou skutecne vyborne (zvlaste brneni se mi hodne libilo). Narozdil od nekterych mi film neprisel vubec nudnej a tech 140 minut co film ma je tak akorat. Sice to neni na cistejch 5*, ale jak jsem uz rek, je to nejlepsi film o krali Artusovi, takze si tech 5* zaslouzi. ()
Několik velmi dobrých až výborných scén (souboj Artuše s Lancelotem, Parsifalovo hledání a nalezení Grálu...) nepříjemně kazí vyloženě nudné scény, při kterých jsem měl co dělat, abych nesáhl po ovladači a ten utahaný děj trochu nepostrčil vpřed. Stejně tak je tomu u herců - někteří hrají dobře, jiní nedobře přehrávají, hudba za něco stojí, jen když zrovna burácí Wagner nebo Orff (pardon, Trevore Jonesi), a výprava vypadá někdy velkolepě, jindy zase až podezřele lacině a téměř montypythonovsky. S opěvovaným Excaliburem jsem zkrátka v každém ohledu spokojen jen tak napůl. ()
Excalibur už tak úplně není, čím býval. Svůj přitažlivě hutný feeling (který ho sám o sobě stále řadí mezi nejlepší díla žánru) si sice uchovává dodnes, stejně dobře je na tom i hudba (samozřejmě v čele s grandiózní Carminou Buranou!) a někteří herci (sympatičtí Artuš i Lancelot, Helen Mirren jako Morgana a možná nejlepší filmový Merlin v podání Nicola Williamsona), ale druhé polovině už postupně dochází dech (Parcivalovo putování za Svatým grálem je až moc pomalé a snové), přičemž ta by měla být atraktivnější (především kvůli milostnému trojúhelníku a Mordredovi) než první, která ale přitom funguje báječně. Výtvarná stránka má stále svoje kouzlo, ale bohužel věrohodnost některých kulis a i exteriérových záběrů se rovná takřka nule (byť ne vždy to vyloženě vadí). Při srovnání s Pánem prstenů (a i některými jinými nákladnými velkofilmy, třebas i staršími) vyznívá Excalibur vcelku umělohmotně a hlavně hrozně málo velkolepě. Přesto je pořád tou (pravděpodobně) nejlepší filmovou podobou Artušovské legendy. Temnou a nepodbízivou masovému publiku (u fantasy věc málokdy vídaná). 80 % ()
Aj keď má film mnoho badateľných nedostatkov, ja som bol s výsledkom spokojný nadmieru. Neviem prečo, asi to bude tým, že dnes sa už po takýchto filmoch zľahla zem, takže ostáva už si len vychutnávať pravú rytiersku, špinavú a fantasy originálne zladenú nádielku. Množstvo krvi, špinavostí, ale zároveň nádejí a druhých šancí. Proste klasická hrdinská výpravná záležitosť, historicky a národne dôležitá a cez to všetko prekvapujúco obsadená neznámymi hercami. Som ale rád, že príbeh o Artušovi si nenechali Briti vziať, pretože tento originál a zatiaľ jediný, ktorý si udržiava dobrý status by Amíci asi ťažko odprezentovali s takou hrdosťou. A monumentálna hudba na jednotku. 80%. ()
Asi jsem pochopil, proč je to ten obří fantasy kult, ale nikterak mě to netankovalo. Pravda je, že trikové filmy (zvláště ty, co přišly před nástupem digitálních technologií) stárnou strašlivě rychle - minimalistický Barbar Conan z téže doby, jenž se obešel bez velkolepých efektů, se nechal zubem času ohlodat podstatně méně. Technickou stránku ale člověk odpustí, přeci jen už má Boormanovo dílo něco za sebou a všechen ten ohavný vizuál, přeplácaný mlhou, barevnými světélky a vyleštěnou zbrojí byl tenkrát asi cool. Ne, že by mi bylo z obrázků až tak ouvej - přeci jen hudba vykouzlí fajn atmosféru, na plešouna nominovaná kamera si vybere několik úchvatných záběrů a taky se tu souloží v brnění (fakt!). Horší je to s výpravou a scénářem, protože jestli něco tvůrci Excaliburu neuměli, pak je to vyprávění příběhů; film není dvakrát konzistentní, občas dělá zmatek v postavách a souvislostech (nebo možná předpokládá dokonalou znalost Merlinovských a Artušovských legend) a ke konci už víceméně jenom otravuje. Herecké obsazení a výkony nic moc, každopádně s nadhledem ztvárněná postava kouzelníka Merlina je vůbec to nejlepší, co film nabízí. ()
Galerie (177)
Photo © Orion Pictures Corporation
Zajímavosti (32)
- Svatební šaty, které nosila Ginevra, byly vyrobeny ze stovek korálků. (Chatterer)
- John Boorman koupil koně, na kterém jezdil Persival. (Chatterer)
- Je zajímavé, že rytíři při souboji o čest lady Guinevery (Cherie Lunghi) používají štíty se symbolem trojrozměrných kostek, což by byl pro středověkou heraldiku dost nezvyklý motiv. Zřejmě to má ještě více podtrhnout bájnost artušovských pověstí. (Nick321)
Reklama