Vlny
Waves
Režie:
Jiří MádlScénář:
Jiří MádlKamera:
Martin ŽiaranHudba:
Simon GoffHrají:
Vojtěch Vodochodský, Táňa Pauhofová, Stanislav Majer, Vojtěch Kotek, Martin Hofmann, Tomáš Maštalír, Igor Bareš, Marika Šoposká, Petr Lněnička (více)Obsahy(1)
Dobový film Vlny režiséra Jiřího Mádla ukáže napínavé a doposud utajené příběhy novinářů Československého rozhlasu. Na konci 60. let, kdy zněl z rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb. Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy? Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (39)
Jiřímu Mádlovi se podařilo natočit kvalitní dobový film, jenž dokáže běžného diváka obohatit i o historické informace - přiznám se, že některé aktéry událostí Pražského jara z Československého rozhlasu neznám a jsem rád, že jsem se o nich díky filmu něco dozvěděl. Zvolil silnou hereckou sestavu, řada z aktérů je aktuálně dost v kurzu, především Vojtěch Vodochodský a Jan Nedbal. Prvně jmenovaný se výtečně popasoval s poměrně nejednoznačnou hlavní postavou svádějící velké vnitřní boje. Celý film je velmi zručně natočen, působí profesionálně a určitě se za něj nemusíme stydět za našimi hranicemi. Pokud bych měl něco vytknout, jsou to drobnosti, Vojtěch Kotek jako Jiří Dienstbier mi nepřipadne vhodný, ani ten knír nepomůže. Nežil jsem v té době, ale nezdá se mi, že by někde na československém území fungovaly motely jako v amerických filmech. ()
Vlny jsou film, který klidně mohl vzniknout v Turecku. Což je jedna z těch kinematografií, které jsou poeticky rozkročené mezi realistickou tradicí evropského filmu a bombastickou expresivností populárních filmů z Asie. Vlny jsou řemeslně zdařilé, vypadají draze a atraktivně a jejich zaměření na hrdinství a dramatický příběh zřejmě u českého publika, navyklého na to, že s komunistickým režimem se vypořádávají hlavně komedie, rezonuje. Bouřlivým ovacím ve Varech i v Hradišti očividně nezabránila ani tezovitost, schematičnost ve vykreslení postav (ano, komunisti jsou permanentně načuření týpci, co stále řvou, vyhrožují a nebo lidi rovnou bijí) a místy až úsměvná snaha mít z filmu velký thriller (takže postavy někam neustále dramatickou jdou či běží za zvuků tepavé hudby). Je to ten typ Velkého národního filmu (tm), co bude nejspíš domácím publikem vynášen do nebes jako něco "konečně světového", byť v zahraničí se mu nejspíš bůhvíjak dařit nebude. ()
Nejočekávanější český film roku 2024 si na premiéře v Karlových Varech vysloužil 5 minutový potlesk celého sálu. A zaslouženě. Vlny sází na klasickou dramatickou strukturu - ale to je dobře - protože se to tvůrcům sakramentsky vyplatilo. Celý film je vyšperkovaný do nejmenších detailů a skvěle kombinuje natočený a historický materiál. Divák si užije horskou dráhu emocí a fandí všem hlavním postavám, což silně umocňuje zážitek z filmu. Body navíc jsou i za super soundtrack a užití dobové hudby. Obrovská čest všem, co na filmu pracovali. Takhle skvělý dobový film se v česku dlouho neobjevil. [KVIFF 2024] ()
Jiří Mádl to dokázal! Natočil historicky nejlepší český autorský film. Vedle režie se zde ujal i scénáře a není absolutně od věci jej v této kategorii zařadit po bok takového filmového velikána, jakým je Christopher Nolan s jeho posledním tvůrčím počinem, Oppenheimerem. Pocitově má film nejblíže k Affleckovu oscarovému Argu. Vlny jsou niterným a velmi emotivním exkurzem do života novinářů Československého rozhlasu, bojujících za vysílání necenzurovaného zpravodajství v období okupace Československa v srpnu 1968, které navíc ovlivňují vnější tlaky na členství v StB. Výjimečnost Vln je způsobena jednak intenzivním a uvěřitelným přenesením diváka do 60. let minulého století, a jeho vcítěním se do hlavní postavy filmu, Tomáše Havlíka (Vojtěch Vodochodský). Druhak velmi zdařilým prolínáním veškerých linek příběhu - novináři Československého rozhlasu, bojující za nezávislost vysílání / studenti, bojující za svá práva v ulicích velkoměsta / Tomáš Havlík, bojující se systémem v pracovním a osobním životě. Emoční dopad snímku na diváka je v dnešní době navíc mnohem silnější, než by byl kdy dřív. Důvodem je řada paralel, které může divák spatřovat s Ruskou invazí na Ukrajinu. V závěru se slzám neubrání žádný vlastenec. Vlny v divákovi ještě dlouho po projekci zanechají pocit národní hrdosti a patriotismu. Plná palba, 100 % hodnocení a velké přesvědčení o účasti Vln na závěrečném ceremoniálu v boji o Oscara za nejlepší zahraniční film roku 2024. 💯 (01.07.2024 KVIFF, světová premiéra s osmiminutovým standing ovation) ()
Galerie (33)
Zajímavosti (5)
- Natáčelo se také v Praze v ulici Horská 1 vedle Fakulty dopravní ČVUT a v ulici Ke Hradu. (ItsMeRionit)
- Pro autentičnost jsou ve filmu kombinované dobové dokumentární záběry s natočenými záběry pro film a prolnuté pomocí umělé inteligence. (quarel)
- Natáčelo se u Chocerad, ale též přímo v budově Českého rozhlasu. Celkem bylo naplánováno 53 natáčecích dní. (rakovnik)
Související novinky
Jubilejní 50. ročník Letní filmové školy se blíží
50. Letní filmovou školu Uherské Hradiště zahájí ve světové premiéře komediální snímek režiséra Šimona Holého Hello, Welcome o třech herečkách, které se společně vydávají na festival do Karlových… (více)
MFF Karlovy Vary v číslech ČSFD a očima agentů
V sobotu 6. července skončil 58. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V rámci slavnostního zakončení byly samozřejmě rozdány festivalové ceny, a jak jsme zde psali, hlavní ocenění… (více)
V Karlových Varech byly rozdány ceny
Po rozmanitých devíti dnech končí největší tuzemský filmový svátek, jímž je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Během jeho 58. ročníku bylo na plátnech karlovarských kinosálů uvedeno na 180… (více)
Budem výnimočne pozitívny hoci český film je roky v peknej brinde.. Začnem tým najlepším čo tento film ponúka a tým je vizuálna forma a dobové zobrazenie ktoré je vysoko uveriteľné. A to vďaka nášmu najlepšiemu slovenskému kameramanovi Martin Žiaran ktorý by po správnosti mal vyhrať všetky vizuálne ceny v našich končinách. Úprimne s týmto môže ísť pokojne do americkej produkcie a zabudnúť na Európu, hoci i tu som si všimol drobné nekonzistentnosti v atmosfére buď iný formát, iné kamery, alebo surovina, ťažko sa to dalo v niektorých scénach dešifrovať... obrazová kvalita tam niekedy skákala, strih tiež fajn, kasting tiež výborný, možno otázne či tam dať tie známe slovenské ksichty, neznáme tváre = väčšia uveriteľnosť, najväčšiu slabinu tohto filmu vidím v scenári a jeho tvorcovi. Neviem či s niekým od scenárov konzultoval jeho tvorbu..v podstate sa dá povedať že tento film má dve časti, prvá kde sledujeme Wiener a jeho konanie a druhá keď nám postupne zmizne zo scény a centra diania a nemá to za neho príbehovo kto ťahať, postavy a ich charaktery nie sú jasne definované, iba Wiener a u nášho spojára sledujeme kvázi zmenu názoru a to je málo, tie ostatné postavy sú len také křoví. Keď idete robiť príbeh o tíme ľudí ktorí vedú rozhlas máte na výber ako to celé uchopiť, buď chcete ukázať všetko a robíte Slovanskú Epopej ako začínajúci scenárista (kopec zbytočných scén aj vedľajších postáv ktoré nijako neposúvajú príbeh a dej, každá jedna scéna má slúžiť príbehu, má obsahovať buď novú informáciu alebo udalosť dôležitú pre príbeh alebo novú postavu), alebo sa držíte jedného menšieho obrazu ktorý neukazuje všetko. Tento film mohol mať neskutočné napätie, neskutočnú drámu, ťah na bránu, hru s divákom, rozohrať hru kde by sme nevedeli kto je s kým a proti komu, ak by sa systematicky držal techniky drámy mal tam prácu s divákom kde divák vie predvídať čo sa stane v ďalšej scéne...a za každou akciou by bola reakcia, jednoducho komorná atmosféra bez veľkých mastershotov v uliciach Prahy s tankami by tomu prospelo omnoho viac, a tým myslím Clooneyho novinársky film Good night and good luck kedy sa prevažne sústreďujeme na ten istý tím ľudí a to ako im postupne režim ničí život kvôli tomu že v niečo veria a idú za tým. Ja by som volil komornú psychologickú drámu postavenú na silných postavách a nie vizuálnu Slovansku Epopej ktorá chce ukázať všetko aj s príchodom okupantov. Celkový dojem je však pozitívny, ale viac napätia, humoru, psychológie postáv by tomu prospelo. Na Argo to nemá hoci plagát sa na to trochu hrá. Mohlo to byť československé Good night and good luck, next time. 70-75% *** a pol hviezdičky. Vlnky. Ako američan alebo človek z Burkina Faso by som zrejme bol v mnohých scénach vypojený, a to je chyba. Každá jedna scéna má byť zrozumiteľná rovnako tak pre Čecha, Slováka aj laponského eskimáka. Treba vidieť v kine. Doba nasadenia v kontexte diania na Ukrajine je tiež dôležitá, aktuálna aj pre nás aby sme nezabudli na to že Moska hovorila o Československu v období Dubčeka a o čechoslovákoch ako o fašistoch, teda podobne ako dnes Putin o Ukrajine. () (méně) (více)