Režie:
Jaroslav SoukupScénář:
Jaroslav SoukupKamera:
Viktor RůžičkaHudba:
Zdeněk BartákHrají:
Jiří Bartoška, Ivan Vyskočil, Ladislav Potměšil, Zdeněk Maryška, Marcel Vašinka, Jan Řeřicha, Jiří Lábus, Josef Nechutný, Jan Kraus, Miroslav Zounar (více)Obsahy(1)
Začínající režisér Jaroslav Soukup se pokusil manévrovat v úzce vytyčených politických mantinelech. Na jedné straně se podřizuje režimním skazkám o nutné obraně státních hranic před pronikáním nepřátel, současně se však s téměř dokumentární hodnověrností snaží postihnout tvrdé podmínky, v nichž pohraničníci museli v těsně poválečném období žít... Záběry drsné přírody, ustavičně prověřující lidskou výdrž, vytvářejí vcelku důvěryhodné zakotvení celého příběhu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (89)
Úvod, který jako by vypadl z těch nejklasičtějších spaghetti westernů, se mi dost líbil. Stejně tak i jeden nečekaný moment, jenž hned v zárodku utnul otřepaně vypadající romantickou zápletku. Dál už toho v Drsné planině ovšem příliš nebylo. Ne že by se jednalo o vyloženě špatný film, ale jakkoliv sympatičtí herci zkrátka neměli co hrát, scénář byl s každou další minutou chatrnější a chatrnější, a když děj dospěl k únoru 1948, dočkal jsem se i nějaké té ideologie a naděje na průměrný film vzaly za své... Všechno bylo nudné. Mít lepší scénář, byla by Drsná planina dost možná nejlepším filmem Jaroslava Soukupa. Tedy... Ona jím možná je i tak, co si budeme povídat, že, ale to neznamená, že ji chválím. Dvě a půl. ()
Z hlediska obsahu se jedná o průměrný dobrodružný a mírně dramatický snímek z prostředí naší poválečné hranice. Z hlediska roku natáčení bych jej však nazval nadprůměrným. Děj jde přímo na jádro věci a obejde se bez vyzdvihování lidové moci či vůdčí role KSČ. A tak nějak to asi i těsně po válce ve vybydleném pohraničí bylo. Ty první roky toulajících se rozprášených vojenských a hladových band, zlodějů dobytka i hledačů pokladů musel být fakt na hranici husté. První pohraničníci (často frontoví vojáci) mají díky tomu u mne respekt. Samozřejmě již před únorem a na husto po něm význam - ostraha státní hranice - nabyl jiného významu.... Soukup se svými kartami předvedl za daných okolností solidní hru a nemalý význam na tom mají i obsazení známí herci do hlavních postav... První polovina filmu je výrazně lepší * * * ()
Jako malý kluk jsem tento film obdivoval a vždy jsem byl zahleděn do statečnosti pohraničníků, jako symbolu odvahy a jakéhosi sebeobětování mužů, stojících v přední linii. Po letech jsem si film zakoupil a byl jsem překvapen, jak rychle zmizelo kouzlo tohoto snímku, přesto, že toto téma mám velmi rád. Film se mi zdá naivní a opět zaneřáděný ideologickými exkrementy. Nelíbí se mi ani hudba, která se v některých částech vůbec nehodí k poválečné atmosféře na hranici. Přesto myslím, že Drsná planina patří k nejlepšímu filmu režiséra Soukupa, jehož tvorba v poslední době spíše dokazuje, jak hluboko může česká kinematografie klesnout. Největší bolestí filmů tohoto druhu však stále zůstává to, že síla a určitá poetičnost je vždy pošpiněna komunistickou propagandou. ()
Ochrana státní hranice byla v nedávné době zase in a tzv. Schengenský prostor se rozplynul jako protilátky po druhé dávce očkování, a tak jsem si připomenul pro dnešní mládež už neznámé povolání, tedy dříve tak nepostradatelného a hrdinného pohraničníka. Jméno režiséra sice trochu děsilo, ale major Maisner (dej mu pámbu věčnou slávu) tu ještě žádné opičky nedělá a byť to nejsou ani žádné Pěsti ve tmě, tak ani velký průser. Samozřejmě je třeba si odmyslet tehdy neodmyslitelnou režimní poplatnost, která však zrovna tady není něčím nesnesitelným. V některých případech je to i spíš k pobavení, třeba scéna s vysíláním Svobodné Evropy, kde hlas a tón moderátora připomíná slavné proslovy páně Urválka. Až polodokumentární styl vyprávění, kde si k žádné postavě nelze budovat příliš osobní vztah, snad s výjimkou dějové linie kolem Ivana Vyskočila, pak podobnému tématu svědčí a z mého pohledu na český film i nebývale chytlavá hudba Zdeňka Bartáka rovněž potěšila. Na druhou stranu, ač tu zahyne celá řádka i hlavních postav, bez emocí to tak úplně přece jen nefunguje a ústřední Bartoškův studený psí čumák hrdinného asexuála byl po celou dobu zkrátka a jednoduše otravný. Tři dávky, rozkaz zněl jasně, nesmí projít... ()
Marna slava ale tenhle kousek uz Soukup neprekona a pak ze se podobny film neda natocit bez zbytecny propagandy kterou je svazan treba snimek Kral Sumavy tohle je takove neutralni opravdu dobrodruzne drama natocene celkem realisticky v peknych exterierech s peknou hudbou tezko rict cim to je ze kdyz Soukup takhle slibne rozjel svoji reziserskou karieru proc skoncil v 80 letech na prorezimnich uhlazenych teanegerskych srackach a nektery jeho jeste pozdejsi vytvory z let devadesatych uz radsi ani nezminovat tot otazka kazdopadne nesporne kvalite tohohle dilka uz se ani nepriblizil ()
Galerie (7)
Zajímavosti (5)
- Do staničnej krčmy priviezli tvorcovia nábytok zo skutočných pohostinstiev. (Raccoon.city)
- Natáčelo se na zámku Broumov, v Boru u Tachova, Plzni, v obci Domaslov a Kořen na Tachovsku, v Michalových horách a Předním Žďáru. (M.B)
- Werwolfové byli němečtí záškodníci, kteří prováděli svoji činnost na konci druhé světové války a bezprostředně po ní. (ArthasKarfa)
Reklama