Drsná Planina

Těžko hodnotit takový film. Pohledem dnešního diváka, který má možnost nahlédnout do historie krvavých poúnorových let, je pohled na Bartošku, co by pohraničníka pálícího ze samopalu po agentech ze západu, kteří se snažili bojovat proti komunismu v ČSR, poněkud bolestný. Ano, film je to jinak nadmíru po všech stránkách kvalitní, ale hodnotit jej je velice težké. Z filmového hlediska za čtyri hvězdy ale z toho historického jako příbuzný komunisty popraveného kurýra zahraničního odboje házím film do odpadu. Za dvě hvězdičky. A i ty jsou moc. (26.06.2008)

Film o těžkých začátcích naší Pohraniční stráže v době, kdy nebyla ještě kádrově ani materiálně dobře vybavena a kdy pouze se samopaly v rukou střežili naši pohraničníci čáru na Západ, z něhož se vraceli do svých domovů Sudeťáci, aby pobrali ukrytý majetek, a kudy procházeli lidé, kteří s námi nechtěli sdílet a budovat společnou republiku nebo pouze toužili po dobrodružství. Děj je vcelku jednoduchý a průhledný, vadily mi některé nesrovnalosti, např. sníh na počátku října, ale zvláště ti zarostlí pohraničníci, takové máničky, jaké měli Bartoška, Potměšil a jiní, tehdy nebyly. Nenudil jsem se, ale čekal jsem víc. (06.12.2018)

S velkým zájmem jsem se, po více než dvou desetiletích, podíval na film, který ve mně v dětství vzbudil touhu stát se pohraničníkem. (Tímto děkuji několika pohraničníkům, kterým jsem se cestou vlakem z Domažlic se svým přáním svěřil a kteří mně se slovy "Chceš vidět lampasáka?" ukázali svého velitele v kupé). Televize, která film nyní uváděla, měla v popisu, že se režisér snažil o vybalancování filmu tak, aby se z něj nestal nástroj propagandy. Bohužel se mu to nepovedlo. Drsná planina je velmi nechutný nástroj propagandy. Počínaje činností Werwolferů, kteří nemají po válce co dělat, tak přelézají střežené hranice a škrtí stařenky a zamilované slečny ocelovou strunou, za vše zdá se může zahraniční rádio, které k tomu nabádá (tím nechci bagatelizovat činnost záškodníků, která však byla zaměřena převážně na útoky proti vojenským a policejním oddílům). Film je příběhově a scenáristicky velmi roztříštěný, v podstatě působí jako několik epizod, citově prvoplánovitý až vyděračský (i díky tomu si ho však po letech pamatuji), prostě špatný. (21.05.2012)

Z hlediska obsahu se jedná o průměrný dobrodružný a mírně dramatický snímek z prostředí naší poválečné hranice. Z hlediska roku natáčení bych jej však nazval nadprůměrným. Děj jde přímo na jádro věci a obejde se bez vyzdvihování lidové moci či vůdčí role KSČ. A tak nějak to asi i těsně po válce ve vybydleném pohraničí bylo. Ty první roky toulajících se rozprášených vojenských a hladových band, zlodějů dobytka i hledačů pokladů musel být fakt na hranici husté. První pohraničníci (často frontoví vojáci) mají díky tomu u mne respekt. Samozřejmě již před únorem a na husto po něm význam - ostraha státní hranice - nabyl jiného významu.... Soukup se svými kartami předvedl za daných okolností solidní hru a nemalý význam na tom mají i obsazení známí herci do hlavních postav... První polovina filmu je výrazně lepší * * * (20.12.2011)

Príbeh o pohraničníkoch z povojnového obdobia sa dosť ťažkopádne dopracovával k rozuzleniu. Kolísavý rytmus atmosféry i nálad počas filmu tomu tiež nepomáhal. Vtipný úvod s Lábusovým kuchárskym umením pobaví, neskôr je tu humor skôr výnimočne. Rovnako hudba je tu raz veselá , potom temná a to trochu narúša celkové uchopenie filmu. Škoda toho, pretože niektoré scény napr. tá so zajatcami, ktorým sa podarí ujsť má správne grády. Celkovo priemerný, ale pozerateľný film. 60%. (08.10.2013)