Kamarád do deště

Jeden DÁVÁ v hospodě židle po zavíračce na ježka, druhý BERE ve své drožce na hůl západoněmecké turisty.. Český Colin Farrell Tofi žvýká jak Růžička při sedmém semifinále, zvedá si glykemickou křivku neustálým chlastáním Coca-Coly a svůj dublinský akcent obohacuje o slovíčka jako koukej, či vodsaď, nicméně musí se mu nechat, že parazitní činnost na této jediné roli úspěšně vykonává dodnes. Soukupova kinder gangsterka má své nepochybné osmdesátkové disco kouzlo, ale srovnávat ji s Hillovým Podrazem je stejně odvážné, jako tvrdit, že právě Sagvan má všechny předpoklady k divadelnímu ztvárnění Othella.. V Lok, Fernetu Stock a dva kouřící výfuky Volhy se spíše inspiroval G.Ritchie a možná mi i tak proto trošičku chyběla v Kamarádech postava Big Chrise (V.Jones), jak mlátí dveřmi od auta Vaculíka do hlavy se slovy: „Ještě - nikdy - nikdo - neměl - na sobě - tak hnusný - svetr..!“ (30.09.2008)

Takoví Dannyho Parťáci po česku. Nejezdí sice v limuzínách, nenosí Armaniho a život jim občas uštědří dobře mířený kopanec do zadnice. Tím spíš jsou ale sympatičtější tuzemskému divákovi, který je navíc schopen "ocenit" lehce sametovou poetiku, která je z filmu cítit. Buddies Vaculík, Tofi a spol. jsou z kategorie obyčejných hrdinů, kterým prostě nelze nefandit. Díky Soukupově dynamické režii si film drží tempo a útočí na publikum sérií velmi vtipně vypointovaných situací (prof. Syřiště forever). Nepředstírá žádnou hloubku, jeho jedinou přiznanou ambicí je prostě bavit. V mém případě se mu to povedlo (i opakovaně). IMHO jeden z mála českých filmů, který dokázal trefit onen kouzelný osmdesátkový feeling. S přibývajícími léty nezrezavěl, naopak chytil jakousi zvláštní patinu. Totéž platí o soundtracku. (13.10.2007)

Nebylo to tak hrozné, jak jsem si čekal. Nebo asi bylo, ale má to takovou rozkošnou patinu. Nedokážu posoudit, do jaké míry opravněně jsou oba dva hlavní představitelé sexuálními symboly své doby, ale po herecké stránce žádná sláva (ono tady taky není moc co hrát). Zápletka téměř neexistující, peripetie jak se patří duchaplné. Ale ústřední písni nechybí vůbec nic... 60% (17.02.2015)

Přes všechno to, jak film vyhlíží, vypadá, o čem je a co zobrazuje, nemůžu o něm mluvit jinak než o klasice filmu před r. 89, i když tady je to o Sagiho džísku. Film jsem viděl už xkrát na to, abych věděl, co si o něm mám nebo můžu myslet. Snímek je to prostě dobrej, i když chápu, že není v červených číslech. Proč jsem tomu teda napral čtyři hvězdy? Protože je to jeden z těch lepších socialistickejch filmů, kterej většina lidí odhodí jako trapnej pokus o "kriminálku". Kdybych to měl hodnotit v měřítku celkovým a srovnat to s velikány filmu a klasiky, byl by to asi odpad, jak vrata, ale opět jsem se zachoval k tomuhle filmu tak, jak by to mělo být, srovnal jsem jej s filmy českými před revolucí, kdy nic lepšího tady zřejmě ani nebylo. Navíc, co byste chtěli? Richard Müller zandá anglicky, všude product placement? Coca coly (hehe) a zápletky byla taky dobrá i když pro necvičenej mozek by to mohlo vyznít zmatečně. Výkony taky nebyly bůhvíjaký, třeba zrovna ze Sagiho jsem měl kolikrát pocit, že je to totální neherec a vůbec jsem mu to nebaštil, ale přesto to všechno tak nějak fungovalo. Né, prostě tenhle film je pro mě jistým způsobem klasika a vždycky když vím, že ho budou v bedně dávat, hned s takovým tím pobaveným úsměvem přepínám na příslušnej program. Takže, když chce někdo Havaj a dát si trochu voraz vod ňákejch těch průšvihů, ať dá tenhle biják a bude to fakt čupr. PS:. Největší nářez ve filmu jsou bitky a rvačky... :-D (04.11.2013)

Jeden z rady filmov režiséra J.Soukupa. Tento pán točil filmy založené na popularite hercov, ktorých si obsadil. V týchto rokoch S.Tofi + L.Vaculík boli dosť populárna dvojica. No ako spomienka na to , ako to vypadalo v Prahe na konci socializmu je to celkom prijateľný snímok. V týchto filmoch nešlo o umenie , ale o "peniaze". Hodnotím 55%. (19.10.2005)