Vymítač ďábla 2: Kacíř

Za nemastnou-neslanou atmosféru, dlouhou stopáž, nelogičnosti děje, spoustu hluchých míst a papundeklové kulisy Afriky nemůžu přičíst kladné body. Od odpadu Kacíře zachraňuje pouze Burton, a Linda Blair která od mladšího bratříčka tohoto filmu dospěla a hezky se na ni dívá. Plus budiž i to, že už jsem viděl i horší filmy. (27.12.2008)

Vlastně ani nechápu, co se stalo. Hororové prvky zmizely, pořád se tu jen kecá o ničem a po samotném vymítání se slehla zem. Přesto, že se někteří protagonisté vrátili a hodně se tu odkazuje na předchozí díl, tak jako by se vůbec nejednalo o pokračování kultovního hororu, ale o samostatné melodrama zabývající se psychickými poruchami. Atmosféra 70´ let ani hudba Ennio Morriconeho nemohla tento průšvih zachránit a jediné, za co stojí Kacíře vidět je, jak Linda Blair vyrostla do krásy. Ne vše musí mít pokračování a Vymítač ďábla 2 je toho důkazem. (23.03.2022)

Tak to je škoda....vůbec to nebylo tak špatné, alespoň ne do konce první půlky, kdy se sice nejednalo o horor, ale o rozhodně docela zajímavý snímek s dobrým hereckým obsazením. Bohužel s příchodem rádoby hororových prvků (kobylky, vidiny, šílenství atd.) se film stává slátaninou a poslední desetiminutovka ho pohřbí 6 stop pod zem.... (21.06.2006)

Ďábel se skrývá v kobylkách, aneb Pazuzu pořád není poražen a boj o duši/srdce dospívající Regan pokračuje v synchronizované hypnóze s psychiatričkou a knězem. Pomineme-li děsivé hlouposti zmatečného příběhu, který se velmi nezáživně rozjíždí, pátrání v Etiopii a směřování k finále atmosféru úplně nepostrádá (i díky Morriconeho zneklidňujícím tónům); paradoxně se tu ale až na kratičký flashback vůbec nevymítá a rozhodující střet se nese v "poltergeistovském" duchu. (30.04.2020)

Tak hypnotické až som chytil tri mikrospánky. Dejovo sa posúvame o štyri roky vpred, ale nenapredujeme. Nový kňaz vyšetruje smrť toho starého, hrabe sa v minulosti, káblikmi spája s liečiteľmi a starými bubákmi, pri tom mu pomáha bývalá posadnutá. Žiadny strach sa ale nedostavuje, tempo je po celý čas také snové, prispaté, jednoducho bez gradácie, o kontroverznosti nemôže byť ani reči, exorcizmus už cudzí pojem. Nič s tým nedokáže spraviť ani hejno kobyliek, čo sa pripomína tak často, ako je to len možné či záverečné inferno, aké som moc nepochopil. Asi produkcia žiadala veľkolepejšie uzatvorenie, preto praskajú steny, buráca strop, prepadá sa podlaha a prilietajú kobylky :) Kacíra preto nemožno nazvať inak, než nedôstojným pokračovaním povestného kultu. Aspoň kredit držia schopní herci, zvládnutá technická stránka a minimálne straty na životoch, tých diváckych. (01.05.2017)