Láska z pasáže

Láska z pasáže je jedním z mnoha, který byl určen především pro fanynky Lukáše Vaculíka. Jako kriminálka je to totiž dost slabé. Kriminalisté opomenou si ověřit, že Pavel myl okna v bytech,které byly vykradeny. Pachatelé se scházejí, ač dobře vědí, že jsou nejspíš sledováni. Je to spíš taková výpověď o druhé půlce osmdesátých let. Milovníci osmdesátek si přijdou na své i hudbou. Nejsmutnější na tom všem je, že ze všech těch zlodějíčků a veksláků byly v devadesátých letech pořádní mafiáni - podnikatelé, a dnes milionáři a miliardáři. (31.07.2020)

Tento film docela odpovídá realitě 80. let minulého století. Dokonce ukazuje, že ani ten slavný socialismus nebyl bez poskvrny, a to je na "totalitu" co říct. Dneska se točí skoro jen odpad a přitom - podle mainstreamu a podobných idiotů - tady vládne pravda a láska a svítí sluníčka. Láska z pasáže je hezký film, docela drsný, se skvělými herci. Kdo ještě neviděl, měl by napravit. (17.01.2019)

Ve své době vyloženě nadprůměrné drama, zvláště dívky a mladé ženy se při něm mohly uvzdychat:-). Dnes už jde o film pro pamětníky - generaci, co napamatuje bolševiky, tohle maximálně rozesměje. Mám jen obavy, aby vás ten smích jednou nepřešel, mlaďoši, abyste neměli nikdy příležitost takovou dobu poznat. 58% (30.04.2009)

Pavel (Lukáš Vaculík) se zabývá mytím oken pro firmy, ale i pro domácnosti. Při tomto zaměstnání se dostane do spousty zajímavých bytů, čehož z úspěchem využívá Roby (Marek Vašut) se svojí partou, ke svému obohacení. Ale když jsou jednou přistiženi, chce se Pavel ze spárů party vymanit - ale snadné to mít nebude. Možná právě jeho kolegyně (a láska) Jana mu může pomoci... Jojo, Lukáš Vaculík a jeho filmy z devadesátých let jsou legendou. Ať Vítr v kapse, nebo Láska z pasáže, nebo pozdější Kamarádi do deště jsou legendou, a i když ani v jednom z filmů nebyl světec, i tak se stal legendou mnoha dospívajících jedinců. Dneska už se člověk nad dějem filmu může jen usmívat, ale jako sonda do tehdejší doby je to perfektní a dopomáhá tomu (ať chcete nebo ne) legendární hudba Michala Davida nebo spousta "mladých" a "neokoukaných" tváří (Ondřej Vetchý, Marek Vašut, ..)... (04.06.2009)

Fuj, byla to přece jen děsná doba, mauzoleum. Ten film má dneska hlavně hodnotu jako dokument, ukazuje dobu, která už je nenávratně pryč, a jak to v ní vypadalo - ulice, auta, oblečení, reálie Prahy, hudba, která teda byla opravdu příšerná, ta pop music aneb Michal David (žel) navždy. Ten samý komentář platí i pro Diskostory, až na tu Prahu. (11.02.2012)