Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vizuálně působivý film, evokující tajemné děje i jejich strůjce, kterým je český spisovatel Jakub Arbes, spadá ještě do dob, než se režisér Jaroslav Soukup zaprodal nicotnostem. Až děsivá atmosféra, plná sychravé vlhkosti a potemnělosti, provází osudy zoufalého pátrače, jenž se marně pokouší odhalit údajné tajemství oltářního obrazu... Spisovatele si zahrál Viktor Preiss, hledače v téměř horečnatém výrazu zpodobnil Pavel Pavlovský. Film byl natočen u příležitosti 140. výročí narození Jakuba Arbesa. K natáčení interiérů využil režisér reálných prostor v suterénech a přízemích různých domů na Starém Městě v Praze, kde byly sklady podniku Řempo. Operního pěvce zpívajícího árii "Ombra mai fu" hrál s velkým nasazením komparzista, jehož jméno režisér nezná. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (40)

fragre 

všechny recenze uživatele

Tak vizuál nádherný, jistě inspirovaný obrazy Jakuba Schickanedera. Ty potemnělé uličky s chodci rozplývajícími se v tmě a v mlze ,bludičkové světlo plynových luceren a intimní světlo petrolejových lamp, tmavé kočáry jedoucí za svými tajemnými cíly. Jistě skvělá scéna pro příběh s tajemstvím. Bohužel však nebyla tato scéna využita pro regulérní zfilmování Sv. Xaveria, ale k jakémusi mixu tohoto příběhu s životopisnou skicou o Arbesovi, což se trochu bije. Nemohu soudit nakolik je ten životopisný díl reálný, připadá mi romantizovaný, a postava Rainera je snad zcela vymyšlená, protože příliš svým osudem připomíná nešťastného Karla Sabinu. Arbesův zájem o otázky sociální je zde (jasně dobově) podtržen, ale to vcelku odpovídá skutečnosti. Hodně dobré herecké výkony dotlačí tento film na slabé čtyři hvězdy. ()

quixote 

všechny recenze uživatele

Neprávem pozapomenutý film, jehož největší slabinou je scénář. O osobosti Jakuba Arbese se dozvíme velmi málo, převažuje téma c.a k. politického, sociálního a třídního útlaku. Ve srovnání např. s Neffovými Sňatky z rozumu nebo Zlou krví takový scénář určitě neobstojí. Závěrečná scéna Arbesa s Nerudou působí tak trochu komicky, až cimrmanovsky (co třeba „romaneto“?). Špičkové herecké obsazení – škoda jen, že herci nedostali příležitost své postavy rozehrát, protože jsou napsány velmi ploše, což se bohužel týká i postavy titulní. Co se opravdu povedlo, je podmanivá hudba (Z.Barták) a u J.Soukupa tradičně propracovaná výprava. Už kvůli ní film stojí za vidění: pěkné kostýmy, „autentické“ malostranské exteriéry a šerosvit, který výstižně zachycuje atmosféru „chudé“ Prahy strádající cholerou a bídou. ()

Reklama

EIa 

všechny recenze uživatele

Film vyniká především kulisami, méně už hereckými výkony a nejhůře je na tom scénář. Skloubení příběhu samotného romaneta s Arbesovým životem je nepodařené a nevěrohodné. Scénář vychází z autobiografických scén, kterých je v Arbesových romanetech nepřeberně, ale pokud možno je ještě zhušťuje a další si domýšlí nebo je bere z jiných životních etap autora. Dovedu si představit, že mají diváci u tohoto filmu pocit, že se Arbesovi přiblížili, že o něm získali informace, které nedostali ve škole a které si nebyli ochotní přečíst v monografiích. Smutné je, že film je skutečně natočen tak, aby k tomuto pocitu diváky vedl, bohužel ale realitu mísí s fikcí. Do toho přidává fantastický příběh Xaveriův, který je zbaven veškerých formálních rysů romaneta, které jej činí něčím víc než jen napínavým příběhem, který si někdo vymyslí támhle na blog, a snižuje jej tak na nepravděpodobný úlet šílence, do kterého je Arbes nechtě zatažen. Film jako celkový konstrukt mi byl především zklamáním, dvě hvězdičky v hodnocení jsou především za kulisy a herecké výkony některých postav. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Romaneto se vymyká jak z normalizační kinematografie, tak z filmového díla Jaroslava Soukupa, byť s první jmenovanou oblastí jinotajně souvisí: zbídačená Praha sedmdesátých let devatenáctého století nemůže nepřipomenout normalizační Prahu, plnou oprýskaných budov, špíny fyzické i mravní, a skrznaskrz profízlovanou. V Soukupově filmu se fikce mísí se skutečností a literárněhistorické reálie s žurnalistickým provozem a policejním hemžením. V schikanederovsky stylizovaných reáliích ožívají literární postavy i přízraky revolučního roku 1848 a Preissův Jakub Arbes jí prochází jako disident svého věku. Na každém rohu poznává nespravedlnost sociální i národnostní a nanejvýš rozkolísaný existenčními starostmi, osobními tragédiemi a nedýchatelnou atmosférou (dusící nejen cholerou, ale i policejním dozorem) hledá svou uměleckou identitu. ()

zigy 

všechny recenze uživatele

Hudba pana Bartáka v kombinaci se skvělým výběrem exteriérů nás dokonale přenese do světa 19. století plného špíny, tajemství, útlaku dělníků a cholery. Zajímavý příběh, který je hlavně o boji za práva dělníků a Jakuba Arbese o přežití v novinách a vydání knížky, a méně už o Xaveriovi a hledání pokladu, což je trochu škoda. Ale ta atmosféra si min. 4 hvězdy zaslouží! Je vůbec možné, že takhle umělecky ambiciozní film natočil stejný člověk, co pak stvořil "Jak ukrást Dagmaru" s dementním Sypalem? ()

Galerie (1)

Zajímavosti (2)

  • Film je znatelně inspirován romanetem Jakuba Arbese „Svatý Xaverius“, vydaném poprvé roku 1873. (Volpe)
  • „Romaneto“ je českou zdrobnělinou slova román. Jedná se o „malý román“ obsahující nadpřirozeno, které je na konci vysvětleno pomocí vědeckých faktů. Jeho zakladatelem, a zároveň čelním představitelem na českém území, byl Jakub Arbes. (Volpe)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno