Svatba upírů

Filmy Jaroslava Soukupa nemám rád, ale 'Svatba upírů' je čestná výjimka. Co na tom, že film vykrádá 'Ples upírů' a povídku Josepha Sheridana LeFanu 'Dva pokoje v Dragon Vollant' (Sheridanovi je film ještě drze věnován). Je to totiž plagiát, který je mnohem, ale mnohem lepší než zmíněné originály. Neumím si to nijak racionálně vysvětlit, ale je to tak. Scénář je napsán velmi vtipně, ale to obsazení! Ostatně - zklamal vás někdy Petr Nárožný? Mně ne. Viktor Preiss se pro rakev narodil, Nelly Gaierové její starou upírku taky dokonale věřím, působivý je i Petr Pelzer nebo Oldřich Vízner, Miroslav Táborský, překvapivě parodieschopný Rudolf Hrušínský IV., ale skutečnou hvězdou tohoto filmu je z mého pohledu LUDĚK KOPŘIVA ve své poslední filmové roli (tedy, on není mrtvý, jen už deset let nechce točit) upírobijce. Jestli se vám líbil jeho režisér Brandt v Pane, vy jste vdova!, Hugo v Jak svět přichází o básníky nebo farář Otík ze Slunce, seno..., tak tady vás přímo uchvátí. Tento nedoceněný mistr malých rolí ví naprosto přesně, jak se hraje stylizovaná komedie a co je to "timing". Naopak o Ivetě Bartošové bych se radši nevyjadřoval, naštěstí její role není rozsahem velká. (22.02.2003)

Film o lásce člověka a upíra, jenž oslavuje cudnost a pasivitu. Ano, kdo by to byl řekl, že série "Twilight" bude mít precedens v podobě o patnáct let staršího českého filmu v režii člověka, jenž české kultuře dal Kamarády do deště, Discopříběhy a majora Meisnera? Svatba upírů je typický zástupce jedné linie posttotalitní kinematografie první poloviny devadesátých let. Zatímco během komunismu bylo zcela běžné, že česká popkultura (obzvláště pak hudební produkce) parazitovala na západních titulech po revoluci se najednou plagiátorské tendence vycházející z omezené domácí distribuce, potažmo z cenzury, obrátily do ambice točit české příspěvky zahraničních žánrů. V souladu s dobovou náladou se při tom tvůrci neomezovali na pouhé kopie, ale ve snaze být světoví a současně ukázat unikátnost českého prostředí přicházeli s okázale "českými" variacemi západních schémat. Protože horor v českém prostředí, přinejmenším pak jeho kinematografii neměl vyloženou tradici, vycházeli Soukup a spol. z Polanského komedie "Ples upírů", zřejmě coby prvního slovanského otisku v rámci hollywoodského žánru. Coby hrdě český projekt se "Svatba upírů" jednak okázale rozchází s upírským kánonem (na české upíry si s česnekem nepřijdete a s těmi krucifixy to také není až tak žhavé) a v souladu s dobovou rétorikou vyzdvihuje přednosti českého prostředí až s vehementností turistického průvodce. Praha je tak prezentována jako město alchymistů a golemů, ale jako největší její přednost stejně platí pivo. "Svatba upírů" současně zapadá do dobové tendence přeměny image totáčových hvězd pro novou dobu. Film tak měl evidentně skýtat průlom televizní celebritky a zpěvačky Ivety Bartošové do světa filmu coby představitelky romantických partů, zatímco pro Rudolfa Hrušínského nejml. měl smazat jeho image floutkovského teenagera a jeho statut idola dívčích pokojíčků umocnit partem roztomilého a citlivého romantického hrdiny. Ani pro jednoho z nich se nicméně tato změna neuchytila, a tak snímek představuje o to bizarnější úkaz v rámci jejich tvůrčí dráhy. (25.08.2013)

Ještě dnes se na snímek dívám s lehkým mrazením v zádech, ale říkám si, že upíři přece neexistují, ne? Brrr. Už to po mě zase přejelo. Praha má neskutečný potenciál pro historické (velko)filmy, je to celé vlastně takové hezké, sladké (Iveta a kapesníček) a... výpravné? Je to to správné slovo? Snad. Obsazení nabité osobnostmi, naprosto skvostně zvoleno (Pelzer, Kopřiva, Nárožný, Preiss, Vízner, Marek, Gaierová...). Opravdu netradiční a nadčasová komédie. Skvěle. (28.09.2015)

Polovina Soukupovy "tvorby" jsou buď kraviny nebo úplné paskvily ale tu druhou polovinu bych nazval takovejma klasickýma českýma oddechovkama a Svatba upírů k nim určitě patří! Podle mě zdařilá parodie s povedeným humorem a pominu-li tu hlavní dvojici Bartošová-Hrušínský, tak i s dobrými herci! Určitě to není propadák a viděl bych to líp než zdejší hodnocení. 3* za 63% (12.06.2015)

,,MĚLI BY STE VIDĚT JAK TO VYPADÁ V KARPATECH.  HRABĚ POLANSKI MI VYPRÁVĚL, ŽE ZA CELOU ZIMU TAM VYSÁL JEDINÉHO VYCHRDLÉHO DŘEVORUBCE.“ __ Svadbu upírov som videl kedysi veľmi dávno, zrejme v čase jej TV premiéry a letmo si pamätám, že sa mi vcelku páčila (jedenie cesnaku). Hrušínského najml. som dovtedy poznal iba s Discopříběhu a  nepochybne aj tu bol obsadený najmä pre zvýšenie dievčenského publika, zato Petr Nárožný sa ukázal ako tradične dobrý zdroj zábavy. Terajšie sledovanie ma akosi nostalgicky vrátilo do 90. rokov, ocenil som zopár frkov, neskrývanú inšpiráciu slávnou upírskou komédiou, odkazmi na danú dobu (kapelník zo Salzburgu) a veľmi dobrým hereckým obsadeným v ktorom ma zaujali tiež Miroslav Táborský a najmä Viktor Preiss, ktorý pri správnom nasvietení pôsobí ozaj démonicky.  Film však postupne stráca prvotnú ľahkosť a postupne mu značne dochádza dych, najmä pri záverečnej dvojitej svadbe, ktorá prichádza s neprekvapivou pointou.  Využitie melódie z Verdiho Nabucca pri záverečnej piesne mi prišlo natoľko zvláštne, až som začal uvažovať, čo sa tým sledoval. Zrejme však išlo o jeden z paradoxov danej doby. (7740. hodnotenie, 282. komentár k filmu) (21.07.2021)