A.I. Umělá inteligence

Tento film se skutečně jakoby rozpadá na několik částí. Nejvíce se mi přitom líbila ta část první, kdy je malý David ve své rodině. Tato část končí scénou v lese, která měla velice silný emocionální náboj a pokud vás tohle nedojme, tak už nic. Pak ale přichází Davidovo putování za modrou vílou a film začíná trochu váznout. Závěr mi na rozdíl od mnohých nepřišel hloupý – Spielberg to udělal poněkud uslzený, ale já mu na to přistoupil. Vadil mi tam ovšem hlas vypravěče. Jinak k diskusi na téma, zda by to udělal Kubrick lépe, musím říct, že Kubricka považuji za přeceňovaného a většina jeho filmů mi přišla nudná (např. Osvícení, Barry Lyndon) – kdyby to natočil on, tak na to ani nejdu. Zato Spielberg je filmový král a pokud řekneme, že toto je v jeho filmografii spíše slabší film, tak jde pořád o docela slušnou podívanou. Velkou zásluhu na tom má skvělá hudba Johna Williamse a především fantastický výkon malého Haleyho – jeho obličej ve scéně, kdy mu matka říká heslo, nebo právě již zmíněná scéna z lesa – to byl výkon skutečně úctyhodný bez ohledu na věk herce. (26.01.2004)

Velmi zajímavý svět budoucnosti se mi zalíbil a stejně tak myšlenka rozličných robotů. Nad všechny zde čněl výborný Olsen a jeho velmi uvěřitelné herectví. Na druhou stranu, další postavy s výjimkou Lawa (zprvu stylového, později spíš až moc umělého, plnícího pouze svoji úlohu v ději) mě vůbec nezaujaly, lidské barbarství v podobě likvidování robotů mi přišlo až moc vykonstruované, fungování Davidova těla mírně zmatené (pominu emoce; jak to, že mu voda v obvodech nenadělala podobou paseku jako špenát?). A přestože kritická myšlenka „roboti se chovají více humánně než lidé a obráceně“ je pěkná, stejně tak Davidova nezdolná touha být normálním chlapcem (čekání na zázrak), zhruba od jeho zachycení sítí ve vodě mě příběh nějak přestal dál zajímat, a já už jenom téměř apaticky čekal na nekonečné přívaly sentimentu a dojímání; a ty se také dostavily, i když pravda v ne tak drastické míře, ale přesto se zařadím mezi tu „co kdyby“ skupinu uvažující nad (vydařenější?) podobou filmu v případném Kubrickově režijním zpracování, celkově tedy průměr. (04.04.2013)

Navzdory všemožným zklamaným kritikám si myslím, že tento film se Spielbergovy povedl velmi a nemá cenu bádat na tím, jaké by to bylo od Kubricka, protože tohle je prostě Spielberg. A i když se ohání mamutím sentimentem a z filmu se stává silně slzopudná záležitost, na jeho kvalitách to nic nemění. Výtka směřuje akorát k samotnému závěru, kde takřka veškeré aspekty filmu ustupují příšerné přesládlosti. (28.09.2007)

Ne, nečekal jsem zázraky, což bylo dobře, neboť se žádné nekonaly. Emoce příběhu o "snícím robotovi" udržuje hlavně bezchybný Osment, škoda jen, že Spielberg jaksi zapomněl, jak se dělá konec. Stejně jako Minority Report i A.I. je natažený do trapného happy-endu. Kdyby se titulky vynořily o pár minut dříve, byl by to výtečný film, ale nabídnutý konec je pekelný nesmysl. Škoda. Vizuálně i herecky přesvědčivé sci-fi s maličko přemýšlivějším podtextem, ale Spielberg umí lépe. Přičtěte si ke třem hvězdičkám ještě půlměsíček. (25.01.2004)

Poměrně nevyrovnaný snímek: v úvodní třetině je divákovi předložena relativně všedně působící vize blízké budoucnosti, ve které rodina začleňuje do svých životů robota-dítě. Potom nastane zlom a další hodinu na divákovy smysly zaútočí mnohem fantastičtější kyberpunkové obrazy, temnější a dobrodružnější. Závěrečná půlhodina opět skáče jinam, tentokrát do vzdálené Spielbergovy budoucnosti s éterickými mimozemšťany. Celkově to robůtkovo putování za lidskostí jaksi nesedí dohromady a neuškodila by ani kratší stopáž, přesto se mi film docela líbil (až na občasnou nudu). Mnohem osobnějším se pak pro mě stalo druhé shlédnutí, kdy mě po mamčině smrti robůtkovo oddané hledání matky opravdu dojímalo a slzné kanálky byly v permanenci. Každopádně bych Spielbergův závěr spíše vypustila a nechala snímek ukončit scénou, kdy robůtek dřepí pod mořem u pouťové atrakce. 77,7% (04.11.2008)