Naděje a sláva

Deti sa freneticky tešia, že škola ľahla popolom. Je II. svetová vojna a Anglicko je bombardované Nemcami. Jedno zo šialene sa tešiacich detí kričí: "Nejaká zatúlaná bomba. Ďakujeme, Adolf!!!". Pohľad na vojnové dianie, aký v kinematografii osobne zaujíma najviac - pohľadom obyčajných ľudí v zálohe, alebo hľadanie odtienených krás a slastí života v tieňom pokrytej spoločenskej situácii. Tu cez videnie a prežívanie malého chlapca, jeho dvoch sestier a mamičky. Poznámka: Veľmi mi to celé pripomenulo  rozprávanie môjho strýka, ktorý cez vojnu chodil do školy. Hovoril: "Vojna? To bolo najkrajšie obdobie. Do školy sa veľmi nechodilo, stále sme hľadali nejakú muníciu, pozorovali presuny vojakov. V jednom kuse sme boli v lese s partiou. Nachádzali sme kopec vecí. Povstanie bola tiež riadne dobrodružná záležitosť. Keď prišli Nemci a ukrývali sme Židov, museli sme držať tajomstvo. Všetko bolo veľmi dobrodružné a vzrušujúce. Učenie takmer žiadne, vždy sa niečo nové dialo.". (30.05.2021)

Líbezný pohled na válku ve filmu, který formou ovšem vypadá, jako by byl natočen o dvacet let dřív. A nejen těmi postsynchrony a prapodivným zvukem vůbec. Jednomu to až připomělo (nejen tehdejší) neblahou barrandovskou tvorbu... - - - - - (Poprvé viděno 13.5.2013 na >beznadějném neslavném prostoru< /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním (? - připadalo mi to ovšem jako nějaký podivný ořez - ?) formátu obrazu/, hodnocení 169., komentář zde jako třináctý - 13.5.2013) (14.05.2013)

Aneb čekání na válku..mám takový dojem, že kdybyste po třicerti minutách přepli na konec filmu, absolutně o nic nepřijdete. Tím pádem pro mě v závěru průměrný film, na který brzy zapomenu. Ale přístup dětí k válce byl přinejmenším úsměvný a opravdu reálný. Sama jsem si vzpomněla na sebe a mého bratra, když jsme se v září 2001 radovali, že bude válka a nebudeme muset do školy. Dětem tu naivitu nelze vyčítat. :) Filmu ale ano. (04.03.2014)

S Říší slunce od J.G.Ballarda bych to zrovna nesrovnával (schválně uvádím jméno spisovatele a ne režiséra, protože i tento film je natočen podle knihy napsané podle autorových válečných vzpomínek). Spíše bych jej přirovnal k Summer of 1942 ovšem bez toho romanticko-dramatického závěru. ----- Pro malého kluka je zkrátka válka jen vzrušujícícm dobrodružstvím, nedohlíží k možným důsledkům. Tátové pryč, všude spousta vojáků, Spitfiry a Mesouni na obloze kreslí při honičkách zašmodrchané čáry kondezačních stop... Tý vado kámošce z ulice prý bomba zabila mámu, občas někde přistane na padáku sestřelenej pilot Lutwaffe... Super! A sbírat kousky šrapnelů po vybuchlé pumě v sousedním domě, který to při náletu schytal je tak vzrušující... A co teprve když to koupí i váš dům, vydrží v tom žáru ohně i ty nasbírané střepiny??? To je ta jediná obava, ne kam rodina hlavu složí a co na to matka... Naděje a sláva je ryze britská záležitost, ze které to čiší každým coulem. Nezdolnost, hrdost a anglický humor - to ze snímku všude cítíte. Nevtíravě, ale o to intenzivněji - i když je film ztvárněn z pohledu malého chlapce. A právě proto to Áda nemohl nikdy zvládnout. * * * * (01.09.2012)

Opět jeden z těch filmů, který děti nelíčí jako uvědomělé nositele mouder o životě nebo upištěné parchanty, ale děti, pro které je zábava prolézat tajemné kouty a nebezpečí chápou jako dobrodružství. Nikdy nezapomenu na scénu kdy děti, které když zjistí, že nálet odnesla jejich škola, volají do oblak: "díky, Adolfe." Nebo když se sestra hlavního hrdiny při bombardování modlí, aby bůh hodil bomby radši na jejich sousedku, protože je to kráva. Nebo otec, když manželce dokazuje, že německá marmeláda není otrávená. Tragické i komické chvíle, tak jako v životě. (17.02.2006)