Zachraňte vojína Ryana

Tam, kde jiný Spielbergův film, Schindlerův seznam, končí, tam, na válečném hřbitově, začíná (a také končí) Ryan. Scéna je to v obou případech "dojemně Spielbergovská" a nemyslím to jako lichotku. Vykrádání sebe sama a nejen sebe, je, začínám se s každým dalším filmem od něj domnívat, Spielbergův trademark. Jen změna tématu ho dokáže osvobodit od opakování se. A snad i proto témata střídá. Ale abych ho jen nehaněl, kulometně dělostřelecké peklo na pláži s takovými sympatickými detaily jako změna ozvučení pod a nad hladinou, hvízdající a zvonící kulky, vybuchující granáty - všechna čest - je velkolepé. Trošku se ovšem bojím, že jde o nechtěnou oslavu války, její adrenalinovou estetizaci, její představení jako svého druhu extrémní sport. Člověk spíš propadne touze zkusit si vylodění v nějaké válečné FPS než jakémukoliv jinému pocitu. +++++ Po vylodění... nesmyslná mise, ve které se hlavní hrdinové potulují po okolí Carentanu a neustále se ptají: "Není tu Ryan?", a občas to prokládají různými řečmi či bojem, to už není příliš velká zábava. Nicméně během těch mnoha minut mě napadlo, co že mi to tak na Spielbergovi vadí. On nedůvěřuje svému divákovi. +++++ Nevěří, že ho může dojmout náhlá smrt postavy, proto musí umřít obklopena přáteli a volat maminku. Nevěří, že si divák všimne detailu, který se rozhodne do filmu vložit, proto na něj okatě upozorňuje a ještě ho několikrát zdůrazní pohledy protagonistů. Vede prostě své diváky za ručičku. U jeho filmů se divák nemusí vůbec bát, že by mu něco uniklo, že by musel mít mozek a smysly vybičované na maximum. Kdepak, i závažná témata divákovi natráví jak ptačí rodiče potravu ptáčatům. Rozmělňuje své filmy bezvýznamnými epizodkami, drobnostmi, které ho zřejmě kdysi zaujaly a chce se o ně teď podělit. Natahuje tak stopáž svých filmů k prasknutí. Napjaté situace s oblibou řeší dojemnými proslovy... Ještě si tento svůj dojem ověřím u jeho filmu Amistad. +++++ Ryan se nás snaží přesvědčit o nesmyslnosti a hrůze války, ale vzato kolem a kolem, válka nám tu vychází jako ta nejlepší příležitost k projevení odvahy, chlapskosti, kamarádství, nejúčinější stroj na dospívání v muže. Protiválečný je deklaratorně a na úrovni, která koresponduje s divákem odkojeným válečným mainstreamem, jen se dopuje větším množstvím slzení, zajímavých epizodek a vytrikovaností. Slabé ***. (25.08.2008)

Nie som veľmi zaťažená na filmy, v ktorých sa trhajú končatiny, ale Spielberg je jednoducho Spielberg. Vo vojne plnej neliečiteľného šialenstva dokázal nechať vyniknúť jednu obyčajnú humanistickú myšlienku, dodávajúcu neľútostnému filmu aspoň náznak ľudskosti. Spielberg je majster rozprávania príbehov, no táto snímka je autentickou a nič neprikrášľujúcou výpoveďou o vojnovej mašinérii, zanechávajúcej spúšť v ľudských dušiach.... a nielen tam. Úvodná sekvencia vylodenia ma zmrazila svojou autenticitou a celkovo ide o výpravne dokonalý a šialene brutálny film, ktorý, ako píše Lima, je bezprostredne stvorený pre veľké plátno a kvalitný zvuk, pretože divák nie je len bezbranný pozorovateľ, ale účastník deja. Zážitok je silný a piatu hviezdičku si schovávam do budúcnosti, keď budem schopná oceniť aj tie mega krvavé a realistické scény. (29.06.2011)

Ano, je to americky patetické až na půdu, ale je to zatraceně dobré. Málokdy se po filmu člověk sám sebe tak naléhavě ptá: "Zasloužím já si takový život, který mám? Zasloužím já si život vůbec?" Promiňte, všudypřítomný patos dostal i cynickou Faidru, hned to přejde... Tak, už je to. Ale jedno platí - ať už si člověk libuje ve válečné vřavě (na scénu vylodění nezapomene do nejdelší smrti nikdo, kdo ji viděl) nebo v nenápadných scénách, které křičí mnohem hlasitěji (scéna s písní Edith Piaf ve zničeném městě nebo vyznání kapitána Millera), najde si tady to své. (22.06.2007)

Aký zmysel má riskovať sedem ľudských životov za cenu jedného? Temer filozofická otázka, ktorá v monumentálnej Spielbergovej snímke neustále udržuje ešte viac napätia, ako všetky bombastické akčné scény s tankami, či legendárny brutálny prológ vylodenia v Normandii, ktorý okamžite po uvedení filmu do kín vstúpil do dejín a každý ho začal kopírovať (najlepšie asi Tom Cruise v Na hrane zajtrajška, svojou trochou do krvavého mlynčeka ale prispel i Verhoeven s Vesmírnou pechotou). Silný film. V podstate nezabudnuteľný. Spielberg herecké obsadenie odvážne pozliepal z vtedajších hviezd (Ted Danson, Tom Hanks), starých mazákov (Tom Sizemore ako jeho verná pravá ruka s pancierovou päsťou), pomaly sa do módy dostávajúcich borcov (Giamatti) a novej mladej generácie, často z nezávislého amerického undergroundu, z nich mnohí nielen hrali, ale aj režírovali a písali scenáre (Vin Diesel, Edward Burns, skvelý je samozrejme Pepper ako razantný snajper). Snímke je po audiovizuálnej stránke dokonalá a hoci môže vinou monumentálnej dĺžky 170 minút predsa len miestami mierne nudiť (zrejme paradoxne až vo finále, kedy konečne na scénu nastupuje „onen Ryan“ v podaní začínajúceho Matta Damona), patrí Zachráňte vojaka Ryana nepochybne medzi klasické vojnové eposy s množstvom mrazivých scén (Caparzova nechtuná smrť). Pri skromnom (vzhľadom na monumentálny vizuál) rozpočte 70 snímka na celom svete zarobila skvelých, šialených 481. Kino Považan NMnV 1998 (01.11.2004)

Spielberg to spravil výnimočne lišiacky! Bol si určite vedomí toho, že vojnových filmov už sú preplnené celé regály, takže musel upútať hneď zozačiatku úžasne prepracovanou, krutou, takmer polhodinovou scénou z bojiska. Nápad bol odvážny, ako aj to, nechať s chladnou hlavou zomrieť skoro všetky hlavné postavy, no do čoho sa Steven pustí, má to záruku úspechu. Polhodina skvele zrežírovaného boja na začiatku, vyše polhodina na konci a aj tak tu ostalo veľa miesta pre rozvinutie charakterov postáv. 95%. (25.09.2006)