Schindler's List
Schindlerov zoznam
Schindler's List
Schindler's List
Režie:
Steven SpielbergScénář:
Steven ZaillianKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Liam Neeson, Ben Kingsley, Ralph Fiennes, Caroline Goodall, Jonathan Sagall, Embeth Davidtz, Małgorzata Gebel, Mark Ivanir, Andrzej Seweryn (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění... Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muže vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci... Film Stevena Spielberga je stěžejní dílo světové kinematografie a vítěz sedmi Oscarů, včetně ocenění za Nejlepší film roku a Nejlepší režii. (Lucernafilm)
(více)Videa (8)
Recenze (1 788)
Spielberg sa narodil preto, aby natočil toto výnimočné posolstvo, aby si 21.storočie aspoň približne vedelo predstaviť hrôzu rasovej nadradenosti. Williamsov soundtrack je nebesky povznášajúci, v depresívnych čiernych farbách bol nápad s dievčatkom v červených šatách priam vynikajúci a maličkým pripodobnením ľudskej krutosti a celkovo je snímka filmársky tak zručne odprezentovaná, že nejde nepriasť blahom. Čo tam po emočných perličkách (strieľanie Goetheho v trenkách na väzňov, Schindlerov plač k záveru), keď tento film sprostredkoval to najdôležitejšie, čo mal - následky stroskotania ľudskej súdnosti a ducha. Film, na ktorý sa zle pozerá, pretože je ťažké uveriť, čoho sú ľudia schopní. ()
...když zloba zbývá bez lásky, pak Židům krade oblázky a hlásá toleranci, a intelekt když bez duše, pak podoben je ropuše či slepci s mečem v tanci...Karel Kryl. Silný příběh o hodnotě lidského života, o hrůzách války, fašistických zvěrstvech a jednom muži, který svojí nezkonalou statečností a pílí zachránil život mnoha tisíců Židů. Oskar Schindler. Muž, který i když počítal se strátami a neúspěchem šel do všeho tvrdě prsama a zvítězil. Schindlerův seznam zobrazuje velice dopodrobna pomocí syrových a krutých (vyklízení Krakovského ghetta), silných (Schindler líbá Židovskou dívku) a dojemných scén (holčička v červeném) válku, skutečnou válku bez skrupulí a natvrdo tak, jaká skutečně válka byla. Vynikající Liam Neeson v úloze Oskara Schindlera. V neposlední řadě také vynikající výkony obětavého Izáka Sterna v podobě Bena Kingleyho a bestie v lidské podobě Amona Götha ve skvostném podání Ralpha Fiennese. Steven Spielberg tak postavil důstojný pomník nejen Oskaru Schindlerovi, ale (především) všem Židům, kteří zemřeli za druhé světové války. Ale, ruku na srdce, film je přeci jen zromantizovaný a závěr, ač se to v tomto případě těžko říká, je nátlakem na divákovy city, až to bolí. 85%. ()
"Můj otec vždycky říkal, že pro život potřebujete tři lidi. Dobrého doktora, chápavého kněze a mazaného účetního." Jakmile se o nějakém filmu mluví a píše v superlativech, mám tak trochu problém. V hlavě naskočí červená kontrolka. Zcela ponechám stranou, nakolik si scénárista a režisér zahrál na city diváků. Při zpracování tak závažných témat jako je holocaust, se vždycky někdo najde, kdo se bude ohánět nadbytečným dojetím a klišé. Téma bylo vybráno dobře. Pan Schindler byl pěkný ptáček, patrně mnohem větší, než z filmu vyplývá. A zůstal stejný i po válce - problémy s alkoholem, neúspěchy v podnikání, od "svých" židů se nechával vydržovat. Tedy žádný ukázkový hrdina. Na samém počátku příběhu máme prospěcháře, který chce vydělat. Díky bohatým židům si vystaví svou živnost a žije si dobře. Mezi vyděláváním peněz a popíjením občas někomu pomůže, ale s velkou pravděpodobností se také na mnohé vykašle. Nebudu tu mluvit do svědomí scénáristovi, odvedl dobrou práci. Film potřebuje zjednodušení, dynamiku a jasnou linii. Musí ukázat násilí, ale nesmí ho být zase moc, musí mít i světlé chvilky. Něco se povedlo, něco zas ne tolik. Příběh má silné mužské role a to hned několik. Kromě vypečeného prospěcháře Oskara tu máme náladového potměšilce a násilníka Amona a především skvělého židáčka s ustaraným výrazem - Izáka Sterna. Co je tak trochu skryté v pozadí jsou ženy. Na počet je jich dost, ale chybí výrazná ženské role, která by prostupovala celým dějem. Mohla to být paní Schindlerová, zůstává spíše v pozadí. Je tu partnerka Amona,, jejich rozhovory či rozpory mohly příběh zpestřit. Či krásná židovka Helena, zde bylo dobře rozehráno na zajímavý příběh, jak ve vztahu k Amonovi, tak i k Schindlerovi, ale ta se ke konci zcela vytrácí. Našlápnuto bylo dobře, ale bohužel šlo o promarněné šance. Dobře to mohlo fungovat i mezi samotnými seznamníky - šlo o celé rodiny, prostor na rozehrávku tu byl. Židovské písně zaznívají spíše sporadicky, nuž co, do zpěvu jim asi moc nebylo. I když jde o film vážný, dalo se jistě propašovat do filmu i trochu pověstného židovského humoru. Ať už mezi Schindlerem a Sternem nebo mezi židy navzájem. Možná byl film mnohem víc Schindlerův než těch na seznamu ... Ale i tak zanechal nesmazatelnou stopu, učitě stojí za vidění. Zajímavé komentáře: Sarkastic, Shadwell, Madison, sinp ()
Geniální. Výborný Fiennes (proč nedostal Oscara místo Jonese v Uprchlíkovi?!) a Kingsley. Ale hlavně je genialita filmu dána režisérem - mistrovské a náročné komponování některých scén je dechberoucí: likvidace krakowského ghetta (červená holčička), scény z Osvětimi, scény selekcí. Některé scény mám potíže i dnes dokoukat. I ta tak kritizovaná závěrečná scéna se dá přežít i když si ji mohl Steve odpustit. ()
Galerie (119)
Photo © 1993 Universal Pictures
Zajímavosti (144)
- Začiatok uvádza rodinu, ktorá dodržiava šabat. Keď farba zo začiatku filmu bledne, objavuje sa dym, ktorý symbolizuje horiace telá v Auschwitz. Na konci pri pohľade na sviečky získava oheň znovu vrelosť, kedy Schindler (Liam Neeson) dovoľuje svojim robotníkom dodržiavať šabat. Pre Spielberga to predstavovalo "spravodlivý ligot farby a iskru nádeje". (Raccoon.city)
- V skutočnosti Oskar Schindler (Liam Neeson) počas vojny napísal sedem zoznamov, ale existujú už iba štyri. Dva z nich sú v Yad Vashem v Izraeli, jeden je v US Holocaust Museum vo Washingtone D.C. a jeden v súkromnej zbierke, ktorej majiteľ ho chcel vydražiť cez eBay v roku 2013, no neúspešne. Film sa vzťahuje na prvé dva zoznamy vytvorené v roku 1944, inak známe ako "Zoznamy života". Nasledujúcich päť zoznamov boli aktualizácie prvých dvoch, ktoré zahŕňali mená viac ako 1000 Židov. (Raccoon.city)
- Na Filipínách měl být film původně cenzurován, ale Spielberg to tak nenechal a tehdejší filipínský prezident Fidel Ramos cenzuru zrušil. (GreatestFan)
Související novinky
Spielberg se vrátí do druhé světové?
Steven Spielberg nám v březnu dodal Ready Player One a momentálně chystá pátého Indiana Jonese. Po Indym, jehož comeback proběhne 9. července 2020, se režisérská legenda vrhne na remake West Side… (více)
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)
Star Wars koncertní show míří do Rudolfina
Pražské Rudolfinum bude 22. prosince hostit ojedinělý koncertní projekt s názvem STAR WARS: a musical show. Jedná se o koncert orchestrální hudby z šesti dosud uvedených filmů z prostředí slavných… (více)
Dva koncerty filmové hudby
Pražský filmový orchestr zve všechny příznivce filmové hudby na své další dva velké koncerty. První z nich se koná v neděli 14. října v 19.30 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Diváci budou mít… (více)
V následujícím textu bych se chtěl dopustit možná poněkud neobvyklého výkladu Schindlerova seznamu, který vychází z toho faktu, že sadisti jsou lepší než technokrati. Tento paradox je zároveň odpovědí na to, co mají vlastně společného Oskar Schindler a Amon Göth a proč je film neustále staví bok po boku. Když říkám, že sadisti jsou lepší než technokrati, narážím tím na tu skutečnost, že ve vyhlazovacích táborech za druhé světové války působili pouze dva druhy SS-manů - na jedné straně byli krutí sadisti užívající si svou moc, vzpomeňme třeba Otto Molla, údajně nejhoršího dozorce z celé Osvětimi, nechvalně proslulého vhazováním lidí za živa do spalovacích jam. Na straně druhé pak byli spíše technokrati a administrátoři jako velitel Osvětimi Rudolf Höss, kteří nikomu konkrétně neubližovali a starali se hlavně o logistiku tábora, klidně třeba nasedli do auta a jeli shánět po Polsku ostnatý dráty. Rudolf Höss dokonce chápal slavný nápis „Arbeit macht frei“ nad branou do tábora, který zde byl na jeho rozkaz umístěn, nikoliv cynicky a posměšně, jak se většina lidí domnívá, nýbrž pravdivě a docela upřímně v souvislosti se svoji vlastní workoholickou povahou. Odsud je patrno, proč jsou sadisti lepší než technokrati – sadista jako člověk utápějící se v krutostech na jednotlivcích je ve výsledku mnohem lepší než technokrat stojící za milionem mrtvých. Lidé jako Himmler si toho byli pochopitelně velmi dobře vědomi, a jakmile se u nějakého výše postaveného SS-mana zjistila přemíra sadismu, byl ihned odvolán, neboť takový člověk nebyl zpravidla efektivní a zdržoval díky svým krutým kratochvílím masové vyvražďování. ____ Předchozí úvod byl nutný, protože jen díky němu se dá pochopit, co mají společného Oskar Schindler a Amon Göth a proč jsou ve filmu stavěni vedle sebe. Film má vlastně tři části, přičemž v každé z nich se obě tyto hlavní postavy chovají trochu jinak. V první části je Amon Göth klasickým sadistou, střílejícím vězně z balkonu své vily, a Oskar Schindler se žádného velkého zachraňování ještě nedopouští, maximálně tak vytáhne z vagonu svého účetního. Kdyby chtěl ale zachránit celý vagon, nezachrání nikoho. Schindlerovo malé dobro je tak ve skutečnosti velkým dobrem, stejně jako je velké zlo Götha malým zlem, protože si nepočíná jako technokrat. A poněvadž malé zlo = velké dobro, jsou obě postavy v první části jasně propojeny. Klíčová tu je večerní scéna na balkonku, kde Amon Göth vytýká Schindlerovi, že není nikdy opilí. Opilý sadista versus sebeovládající se Schindler jsou vlastně pro dobro věci totéž. Ve druhé části se situace ovšem obrací, neboť Amon Göth se na naléhání Schindlera promění v „Amona Dobrotivého“ a jako císař začne svou moc projevovat tím, že i když má veškeré oprávnění zabíjet, často to neudělá. Už nestřílí z balkonu, dokonce povolí Schindlerovi pokropit odjíždějící vagony vodou z hadice. Naopak Schindler začíná mnohem více riskovat a jeho velké dobro se tak může velmi snadno převrhnout v malé dobro = velké zlo, neboť dojde k odhalení a potrestání všech viníků. Velkého zla se dopouští i ze sadisty do technokrata se přeměněny Amon Göth a obě postavy jsou tedy opět propojeny. Ve třetí části na konci se vracíme k situaci z první části. Schindler neustále pochybuje, jestli toho udělal pro záchranu lidí dost, nicméně je jasné, že ano, protože kdyby toho udělal víc a pokoušel se zachránit více lidí, došlo by nejspíše k odhalení a nepřežil by nikdo. Jeho malé dobro je tak velkým dobrem. Oproti tomu Amon Göth je za zločiny proti lidskosti oběšen, neboť i když ve třetí třetině filmu takřka zmizí z plátna, jeho sadismus zřejmě přece jen asi vyplul na povrch, jak je z potrestání patrné, jelikož v soudních procesech s válečnými zločinci se často stávalo, že sadisti dostali smyčku, zatímco lhostejní vykonavatelé jenom doživotí. Velké zlo Götha bylo tak malým zlem = velkým dobrem, protože díky své neefektivnosti a krutým kratochvílím zdržoval celou nacistickou mašinérii. Propojenost obou postav, Oskara Schindlera a Amona Götha, tak zůstává důsledně dodržena až do samotného závěru. () (méně) (více)