Režie:
Milan ŠteindlerScénář:
Halina PawlowskáKamera:
Jiří Krejčík ml.Hudba:
Petr UlrychHrají:
Ivana Chýlková, Franciszek Pieczka, Alena Vránová, Barbora Hrzánová, Dagmar Edwards, Tereza Brodská, Tomáš Hanák, Miroslav Etzler, Szidi Tobias (více)Obsahy(1)
Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i s pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát je platné a dobré… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (205)
Originální, ale zvláštní film, k němuž jsem si nenalezl cestu ani snad na po třicáté. Mám problém jej zhlédnout celý. Mnohé scény jsou opravdu vtipné a trefné, ale nepřekousnu dvě věci. Ivana Chýlková a její postava mi není sympatická ani jakoby mladá, natož starší. Polák jako tatínek (nic proti Polákům ani Ukrajincům) mi nedává v ději smysl už vůbec. Raději bych bral bodrého "Švejka". Chválím ale velice povedené obsazení ve vedlejších rolích. ()
Musím se přiznat, že začátek byl pro mne velmi těžký. Ačkoliv se film natočil v roce 1994, tak ani dnešní CGI triky nebo maskéři by nedokázaly udělat z Chýlkové 14ti leté dítě, když se vlastně narodila jako zralá žena. Takže scéna před školou, kde s aktovkou seděla na zábradlí, byla pro mě obrovským NE a já dostal sto chutí film vypnout. Ještě že se tak ale nestalo. Neboť jsem snímku přišel postupem času na chuť a mohl si tak vychutnat to skvělé finále! ()
Styl Haliny Pawlowské prostě můžu... Její styl humoru spojený s tragickou černí mi sedí. Režisér odvedl opravdu dobrou práci a hudba lahodí a pohladí.. :) I když knižní předloha byla lepší a dle mě na to má Chýlková zvlášť ze začátku citelné nevýrazové prvky.. Ale buďiž... Prostě další z těch, které se neokoukají a potěší.. 93%... ()
[imdb: 7.2/10] | me: Po údernom začiatku plnom výborného humoru hlavne v podaní Franciszka Pieczku prichádza pomalý presun k lyricko-epickej forme, ktorá už pôsobí úplne inak, len nie komicky. Očakávania zo smiechu chladnú a film vsádza na hlbšie myšlienky, ktoré už s vtipom nemajú nič spoločné. Každopádne vďaka za pána Pieczku, ktorý pôsobí celý čas ako isté oživenie. Je možné celý film vnímať aj pozitívnejšie - na to sa ale do neho netreba púšťať s očakávaním komédie (hoci prvá štvrtina filmu dobre pobaví). ()
Průměrný film, který zobrazuje životní osudy Haliny Pawlowské a její rozvětvenou rodinu. Sama Halina Pawlowská si ve filmu také zahrála a napsala i scénář, který ještě Milan Šteindler rozvinul. Ve filmu exceluje Franciszko Pieczka jako ortodoxní otec a malé role si střihli také např. Petr Čepek, Karel Heřmánek, Tereza Brodská či Barbora Hrzánová. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (15)
- Básnička z filmu zní: " Jsem trapná, jsem trapná, jsem trapná. Jednou z těch trapasů umřu a zakopaj mě pod černou zem a tam s kostlivcema budu si vyprávět, co do hrobu mě sklátilo. Hloupý řeči, úsměv v křeči. Bolení břicha, výkřik do ticha. Prohraná sázka a beznadějná láska, Křivý nohy, špatná pleť a dlouhej nos. Jednou z těch trapasů umřu a zakopaj mě pod černou zem a tam s kostlivcema si budu povídat, co do hrobu mě sklátilo. A budu trapná, budu trapná, budu trapná." (sator)
- Režisér Milan Šteindler vzpomínal na inspiraci pro postavu otce (Franciszek Pieczka): "Předlohou byl tatínek Haliny Pawlowské a já nezapomenu, když jsme u nich pracovali, jak se vždycky otevřely dveře, její tatínek mlčky vešel, na stříbrném tácku nesl tři panáky vodečky, talířek s nějakou zakuskou, klobáskou nebo tak něčím, mlčky jsme to do sebe lupli, protože on nechtěl rušit, proto nemluvil, pokývali jsme, jako že si rozumíme, a on zase mlčky odešel." (NIRO)
- Milan Šteindler nevěděl, koho obsadit do role slizkého estébáka, a aby nikoho neurazil, tak si ji zahrál sám. (korbitch22)
Reklama