Díky za každé nové ráno

+2* Chtěl jsem si po dlouhých letech připomenout tuhle porevoluční klasiku, která je ověnčena i Českým lvem. Matné vzpomínky se mi oživily, ale nenaplnily se naděje, které jsem do filmu dával. Emocionálně mě míjel, i když si nemyslím, že by to bylo scénářem, nebo Franciszkem Pieczkem. Rozhodně mi neseděly dospělí herci v rolích puberťáků, i když věřím že to byla nadsázka, ale v nastavené atmosféře filmu to byla jako pěst na oko. Nechtěl jsem být tak přísný, ale roky ho prověřily, že svou slávu má za sebou. Já se k němu nemám důvod vracet, i když pár nezapomenutelných scén a výroků má a i nějaké poučení se najde, jak to Halina ráda dělává. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (21.04.2021)

Česká soda není šampaňské, ale voda s bublinkami, Chylková není 14-letá holka, ale 31-letá žena převlečená za holku, Milan Šteindler není režisér, ale director cirkusu a tahle šaškařice není film, ale klauniáda. ___ Vypnuto po 15 minutách v rámci zachování vlastních nervů a těžce vypěstovaného hipsterského vkusu. (11.11.2011)

Ze 3 rovnou na 5*. Perfektní to věc. JDU DO ZANZIBARU!!! A teda ještě jsem zapomněl na jednu velkou, hodně velkou chybu, z tohoto filmu. Jelikož se děj odehrává v 70.letech, nemůže tam hrát z magnetofonu Pražský výběr. Teda určitě ne flák z legendárního alba Straka v hrsti, to totiž vzniklo až koncem let 80., do té doby se Kocáb ne a ne odprostit od té jeho prapodivné jazzové vize (díky Michale Pavlíčku, žes mu otevřel oči :-) ) (23.12.2016)

Hrdinové hořké komedie Milana Šteindlera ironicky děkují za každý rozbřesk v socialistickém státě a kritika děkuje režisérovi, že po revoluci vznikl jeden z těch koukatelných filmů. Výjimečnost v něm opravdu nespatřuji. Problém je už v tom, že film je zahlcen celou řadou postav, které s klidem šlo vypustit, a jelikož k proškrtání nedošlo, tak kolem opravdu početného příbuzenstva hlavní hrdinky panoval opravdu více než solidní zmatek a orientovat se v nich dalo pořádnou fušku. S vtipnými pasážemi bych to neviděl také tak proklatě vtipně. Film držel "hostující" Francizsek Pieczka, jehož nervozní a démonicky vzteklý otec, byla figura opravdu nepřehlédnutelná a mistrně odvedená. Ostatní herci jako by kolem něj a v závěsu.Vybavím si Chýlkovou, Etzlera, Hanáka a především zajímavou rusovlásku Dagmar Edwards. Tihle jmenovaní odvedli své role pěkně a zapamatovatelně. Dohánět absurditu vtipným příjmením hlavní hrdinky "Hakunděková" se paní scénáristko Pawlowská nedělá. A bohužel, ta absurdita se pak do filmu tlačila a s přetopenou minutáží stále víc rostla a ukrajovala si značnou porci pro sebe. Občas to bylo dobré, ale měl jsem pocit, že režisér měl dojem, že bez ní vtipu nedosáhne. Dějový rytmus vázl. Epizodní střídání scén je u Šteindlera v kurzu a film díky nim nabral po čase monotonní koloběh, kdy se střídaly scény rozčíleného otce do běla a trampoty slečny Hakunděkové s pravidelnými návštěvami nálevny, kde se po "sklepácku" glosovalo. Jen s podivem, že se toho neúčastnila představitelka této netradiční herecké formy Eva Holubová, která takto byla přítomna ve Šteindlerově vyváženějším debutu "Vrat se do hrobu" rovněž z pera paní Pawlowské, a podle mě s vtipnějším inkoustem. Film bych celkově zkrátil. A ten konec to bylo co?! Ten se tedy opravdu nepovedl. Výsledkem je vtipně i nevtipně poskládaný film, který zajímavě ironizuje, ale do vyzrálého díla mu něco zásadního chybí. Zřejmě se to "Něco" ztratilo v kotli mnoha postav a dějových represálií, které se střídaly tak horečně, až to bylo na škodu. Po čase vidět neškodí, ale vracet se k tomu opakovaně, mně nepřijde dvakrát zajímavé. Mé hodnocení: 60% (14.04.2014)