Perníková věž

Prakticky z každého záběru Perníkové věže čiší intenzivní snaha být cool, trendy, in a bůhví, co ještě, zkrátka a dobře, režisér se zoufale snaží strefit do vkusu teenagerského publika. Potíž je v tom, že ten film mám tradiční českou slabinu, tzn. špatný scénář s konstruovanou zápletkou, nevěrohodnými charaktery a prapodivnými motivacemi. Bylo by to za jednu hvězdičku, ale slabší dvě nakonec zachraňuje žánr, který Šteindler určitě neměl v úmyslu. V řadě momentů je to totiž nechtěně komické a dá se to chápat jako parodie vlastního záměru. Celkový dojem: 30 %. (17.08.2013)

Nejtěžší na tomhle filmu je poznat, jestli to jako někdo myslel vážně. Ta pověstná "sklepácká trapnost" je tam docela často. Ale ten film tě tak hezky přenese do devadesátek (i když je z roku 2002), že je to prostě zábavný. Škoda tý pointy, kterou jsem bohužel uhád asi po 5 minutách. Timhle pojetim tradičního poselství "drogy jsou špatné, áno?" je to fakt značně groteskní. (60%) (19.02.2022)

Tak nevím, co si o tomto filmu mám vlastně myslet. Předně: u mnoha českých snímků jsem si už zvykl na jakési nerealistické herecké projevy. Beru to za takovou „naši malou milou českou poetiku“. Mnohé by navíc vysvětlovalo i jméno režiséra Milana Šteindlera, člena to „kultovní party“ Sklep. To, co je zde však na prostoru 110 minut předvedeno, se nedá chápat jinak než jako špatně odvedená filmařská práce. Herci předvádějí přehrávaní tak vysokého kalibru, že se to jen stěží dá v očích diváka chápat jako „tvůrčí záměr“. Scénář Martina Němce je po obsahové stránce zajímavý, ale forma je natolik chabá a filmově natolik zvláštně (chápejte: nechtěl jsem napsat špatně) zpracovaná, že většinu diváků zpracování prostě „nechytí“ (a tím pádem to „schytá“ i stránka obsahová). Film má samozřejmě i své pozitivní stránky: například pěkné úvodní titulky. :o) Ale také samozřejmě věci většího významu: zajímavě nasnímané některé sekvence filmu, dobrá hudební složka. Cením si také úplného začátku filmu - rozruch v bytě Jakubových rodičů - silně mi připomínal (a pokud je tak opravdu, pak dobře parodoval) začátek jednoho veleúspěšného akčního sci-fi thrilleru. Shrnuto a podtrženo: pokud se vám snímek přímo nedostane před oči, tak jej zbytečně nevyhledávejte. (14.09.2003)

Není nic trapnějšího, než se svézt na úspěchu jiných. Šteindler tohle evidentně zamýšlel, ale udělat druhé české Samotáře, příp. přidat další film k podobně laděným feťáckým komediím z Anglie se mu nepovedlo. Herci jsou mnohdy až neuvěřitelně špatní a toporní, prakticky stejně jako scénář, který sice obsahuje několik slušně zdařilých vtípků, ale i ty jsou podávány jen tak jakoby na okraj. Krom toho vlastně není úplně jasné, o jaký žánr autorům vlastně šlo. Celkově je to slabota a zhruba od poloviny jsem začínal tušit rozuzlení. Šteindler tomu režií taky nepřidal (spíš naopak) a tak je tenhle film hodně vyhuleným fiaskem v nebi rádoby vtipných feťáckých filmů... Možná by mi bylo líp, kdybych se před sledováním pořádně sjel... (11.09.2003)

Když je zavražděna Věra, Jakubova (Jan Dolanský) láska od dětství, rozhodne se Jakub zjistit, kdo za vraždou stojí. Podle všeho by to měl být místní bos podsvětí, zvaný Pexeso. Jakub se rozhodne, že Pexesa zabije - a nejlépe na otevíracím večírku jeho nového klubu Zoo. Jakubův kamarád Radek obstará od svého otce policajta zbraň, a pomsta může začít. Nicméně večírek dopadne úplně jinak, než oba čekají a navíc vše nemusí být tak jak to na začátku vypadalo... Už jsem to psal několikrát, kromě Svěráka se všichni čeští režiséři domnívají, že pokud ve filmu nebudou všichni celou dobu sjetí, nebo nebudou řešit šílené milenecké mnohoúhelníky, tak se na to nikdo nebude dívat. Tak proč jsou Svěrákovy filmy nejoblíbenější? Ha? Stejné je to i u Perníkové věže - mohla by to být docela slušná detektivka (až na ten podivnej konec), ale proč nemít všechny sfetovaný, vždyť je to sranda, no ne? To co bylo v Samotářích docela vtipné, tady působ nadmíru trapně a nakonec i zbytečně (i když pro ten "šokující" závěr to asi bylo nutné, co?). Ale abych jen nekritizoval, pár pozitiv bych určitě taky našel, kdybych chtěl. Ale já fakt nechci ... (13.03.2009)