Hroch

Hroch ho sežral. Koho? Hrocha! Tak jo je čas plnit si výzvy momentálně jsem v takovým rozpoložení, že jsem přístupnej úplně všemu a řekl jsem si, že když jsem se dokopal po letech k filmu který má pro mnohé přídomek nejlepší, tak jsem se vrhnul i na ten označovaný za nejhorší. No a je to řádná haluz. Nicméně po pravdě čekal jsem tu brutálně ubíjející nudnou hovadinu, protože takový prostě normalizační filmy první poloviny let sedmdesátých jsou, ale ono to kupodivu místy i funguje i když samozřejmě z mýho pohledu a všichni víme, že já mám ten zvrácený vkus. Takže očekávám kdy mi někdo v dohledný době napíše něco ve stylu tvl ty dáš Hrochovi stejný hodnocení jako Markétě Lazarový?! No ty nemáš vkus! Ale já si prostě nemůžu pomoct. Samotnej ten námět je totálně absurdní, ale po tom slibným rozjezdu se přeci jenom začala vkrádat ta nuda a to je samozřejmě špatně. Pochopitelně ten film je sračka, ale kdyby to byla navrch ještě nudná sračka, tak nad tím definitivně lámu hůl. Nicméně v druhý půlce ten film přepne do ještě většího úletu kdy to působí dojmem, že teď už se opravdu všichni na place regulérně zbláznili a ten film se definitivně vymknul z podkontroly a vy si co chvíli jenom s úžasem říkáte wtf? A to jako vážně?! No a teď navrch napíšu ještě něco totálně kacířskýho za co mě definitivně ukamenujete, ale mě to bavilo víc než Markéta Lazarová. Samozřejmě, že úplně jiným způsobem. Ano je to hrozná věc já se nehádám, ale pro mě divácky srozumitelná a pochopil jsem co mi ten film chce říct. A proto se nikdy nepustím do žádnýho Bergmana, Tarkovského a podobný vyšší školy filmovýho umění, protože to jsou pro mě nesrozumitelný filmy. Každopádně tady mi bylo víceméně jasný, že se jedná o satiru eventuálně parodii na Pražský jaro a v tomhle směru to náhodou docela funguje. Samozřejmě pokud jste ochotní na to přistoupit. Film evidentně vzniknul na zakázku režimu, ale myslím si, že soudruzi si pak na projekcích museli rvát vlasy když viděli co z toho vzešlo. Tady bych tak trochu podezíral režiséra Steklého o kterém se sice vždycky říkalo, že byl silně prorežimní, že je to z jeho strany taková Švejkovina, protože když se podíváte do jeho filmografie hlavně na ty starší kousky, tak je vám jasný, že to evidentně byl kompetentní režisér a musel moc dobře vědět jakej blábol to točí a tak z toho udělal ještě větší haluz než soudruzi doufali. Každopádně určitě bych to nedoporučil nikomu normálnímu. Možná tak maximálně někomu lehce hnutýmu asi jako já, ale za mě to svým způsobem účel splnilo. Tak a teď do mě ať je po mě.50% (22.01.2024)

Absolutně chaotický, šílený a totálně nezábavný. Tak se to dá charakterizovat, nerad bych se tady opakoval, vše je přesně popsáno v předcházejících recenzích. Méně pozorný divák asi vůbec nepochopí o čem ten film je. I já jsem si musel přečíst o čem je základní dějová linka (i když tam vlastně žádná není). Jsou tam narážky na rok 1968 jako metafyzika, Smrkovský, politická opozice. Hlavním nástrojem zlé opozice, proti vládnoucí garnituře je zrušení cenzury za pomocí hrocha. Komunisti se snaží ospravedlnit zákaz svobody slova a ukázat, že pluralitní demokratický systém nemůže fungovat, díky korupci jednotlivých představitelů toužících se dostat k moci. K tomu má pomoci tento satirický skvost. Jestli se jim to podařilo ať každý posoudí. PS: V závěru je hláška hrocha: "Co se smějete? Vždyť já byl jen popletený!". Po tenhle zvratce bouchne televize u Borovského s nápisem PORUCHA (k poruše vysílání došlo díky chaosu způsobeném zmatenými demonstranty). Tohle už je opravdu na pár facek. 3%. (25.10.2009)

Na úvod musím říct, že přesto, že mi bylo značnou část filmu nazvracení z překrucování dějinných událostí i lidských charakterů, tak jsem se bavil velmi. Chtěl bych být u toho, když se tenhle kousek vymýšlel. Představoval bych si to asi takto: "Máme tu průser, nějaký Pražký jaro bo co... Měli bychom se s tím nějak vyrovnat." "Ale jak?" "No, Češi jsou přece odjakživa srandisti, tak uděláme nějakou satiru." "To jako politickou?" "No, jasný" "Ale to bude vo kejhák, ne?" "To je fakt, to máš pravdu." "Ty jo, mě napadla báječná myšlenka, bude to celý o hrochovi!" "Co?" "No jasně, bude to celý o hrochovi a chlápkovi, kterýho ten hroch spolkne." "Cože? Proč jako?" "No, to nevim, ale tak, to by šlo, ne?" "Asi jo, to by šlo. A co kdyby se ten chlápek jmenoval Hroch, co? To by bylo vtipný, ne?" "Jasně, to by bylo k popukání." "A co kdyby toho hrocha bolel zub?" atd. atd. (16.04.2012)

Nejsem příznivcem kategorických přívlastků, či odsudků, označovat něco za nejlepší/nejhorší, protože tahle hodnocení jsou vždy subjektivní a často vytržená z kontextu. Přesto tady jsem si celkem jistý – tohle je absolutně nejtrapnější film v dějinách československé kinematografie. Pro zájemce o filmové dějiny ten nejzářnější příklad normalizační „kinematografie zapomnění“ první poloviny 70.let. Dokonce i samotní komunističtí schvalovatelé ve své době nad tímhle veledílem kroutili bezradně hlavou, přestože se okatě otíral o dění „Pražského jaro 1968“ (což jim muselo konvenovat), stáhli ho z kin a neumožnili vysílat ho v TV, protože i pro ně byl až příliš hloupě absurdní a nekoukatelný. I jako studijní materiál záležitost pouze pro otrlé masochisty. (07.11.2013)

Opravdu hodně trapná normalizační agitka, plná známých českých herců. Pobavila zvláště komunistická představa Karla Kryla, zpívajícícho Dubčekovým spiklencům ve sklepě. Jeden bodík dávám za to, že jsem se konečně dozvěděl, proč Naďa Urbánková odjakživa nosí ty obří brejle... a ne, ten vtip jsem, stejně jako většinu v tomhle filmu, nepochopil. Hlavně proto, že nejsou vtipné. (29.04.2012)