Pan Vok odchází

Slaboučké tři hvězdičky, možná jsem se měl přiklonit ke dvěma. Kde byly ty časy, kdy Steklý natočil Švejka. Tohle byla poněkud nostalgická komedie, byla-li to vůbec komedie, pár násilných vtípků. Pak Vok v druhém dílu představován Martinem Růžkem je poloviční Miloše Kopeckého, ale ten by asi toho starého Voka tak smutně nezahrál. Ta třetí hvězdička u mě je možná díky té historické vložce o snaze vlivných špiček rakouské a církevní politiky odstranit z pražského Hradu Rudolfa II. On Rudolf II. je zde ovšem vykreslen mnohem pozitivněji, než si ve skutečnosti zasloužil. Ale ke konci mu už zdraví nesloužilo a bylo by snadné prohlásit ho za neschopného vlády... Skoro jako... Ale já nic neřek. A nakonec se oslavoval nový král. Herci neměli moc co hrát, skoro ani jako by neměli moc do hraní chuť... (08.01.2018)

Samozrejme, že aj mne sa viac páčil prvý diel. Je veľmi ťažko porovnávať pána Voka ( Kopecký - Růžek ), každý je iný. Ale mňa zaujalo pár monológov, ktoré na dobu vzniku boli dobré : "bez pasu cez hranice - chodiť ako sa mu zachce?" alebo " já bych rači knihu přání a sťížností". Nepáčil sa mi záver filmu, akoby nevedeli čo s tým , tak to rýchlo ukončili. Ja dávam 50%. (01.12.2008)

Tady nejde o to, jak si pan Vok užívá, lidičky. Tady jde o to, jak se srovnává se životem zvolna se chýlícím ke konci mílovými kroky. I když to není tak rozpustilý, zábavný nebo hýřičský jako první díl, je to podle mě mnohem hlubší. Taková ta melancholie starýho člověka, kterej po životě prožitým způsobem, jakej si na začátku vybral a vždy považoval za nejlepší, ale dnes vidí, že nic horšího není, protože po něm nic nezbyde, ta melancholie je krásná a smutná a přímo z tohoto snímku sálající. Myslím, že Kopecký by tuhle roli ani hrát nemohl, protože z něj vždycky, až do smrti v každé roli ta energie přímo zářila, ale pan Vok je unaven, starý, nemocný a zklamaný a zničený životem. Co ho dříve bavilo a bylo důvodem jeho života, to mu dnes jen bouří nitro a rozviřuje bolestivé vzpomínky. Ví, že brzy umře a kromě několika pikantních historek nic nezůstane jako upomínka, žádný dům, strom ani syn. A Martin Růžek ho hraje opravdu dobře, ne jako do konce života hýřícího "vilného" staříka, ale jako trosku zvolna se smiřující s osudem nicky, jakou jsme vlastně my všichni. (29.04.2006)

Nebylo velkým štěstím měnit přestavitele hlavní postavy. Miloš Kopecký vtiskl Vokovi svou pečeť příliš okatě, ústřední postava byla alfou a omegou, proto opravdu nedobrou volbu dostal film už do vínku. Myslím, že režisér si toho byl dobře vědom a snažil se posunout ztvárnění Voka do pozice stárnoucího, skepsí nahlodaného leč životem zmoudřelého šlechtice, srdcem chrabrého a duchem bodrého. Melancholie se podařila, humor už méně. Škoda. (03.11.2008)

,,Chudina se postí celý rok. Dej jim kus flákoty!" Na komedii je to málo vtipné, na tragédii je to málo komické. Pryč je ta hravá lehkost prvního dílu a nastupuje melancholie stáří, která ale jakoby nemá divákovi co říct. Ale ona by i měla, ale to by musel režisér mít nějaký jasný záměr. Karel Steklý asi mířil tím směrem, ostatně několik scén má zvláštní melancholicky meditativní atmosféru, ale celkově vzato se jedná jen o nudnou komedii. Absence pana Kopeckého mi vůbec nevadila, ostatně role starého a smutného pana Voka by mu neslušela. A opět jedna výtka k žánru, jedná se totiž o pseudohistorický film, ostatně na to stačí si přečíst citaci výše. (18.03.2012)