Siréna

Karel Steklý a Marie Majerová. kdo nemá peníze, kdo nemá co ztratit, ten chodil dříve stávkovat. Dneska si berou na stávku občané dovolenou či volno v práci. Inu dneska hlady nikdo neumírá a občané jsou zde stále především socialisticky uvažující. Sociální film odráží historii mnoha lidí, osudů, za Rakouska-Uherska na našem území a film má historickou pravdomluvnost, což je víc, než nějaká ideologická propaganda. Tonoucí se stébla chytali, takže roč někomu vyčítat, že sympatizoval s komunismem, opakem kapitalismu v době, kdy to bylo na místě? (24.09.2010)

Ač má film na krku bratru dobrých šest křížků, jeho děj je neskutečně aktuální i v dnešní době. Kapitalistické vykořisťování chudého proletariátu je nesmrtelné téma, bohužel. Komunistická propaganda není ve snímku příliš patrná, pár kolektivizačních vět ve scénáři bezproblému zaniknou, jediné k čemu je možné míti výhrady, je zobrazení patricijského stavu, ten je divákovi podán co možná nejodpudivěji. Dělníci nikdy neměli lehký život, navíc si musíme říct, že tehdy neexistovala nemocenská, důchody, odstupné či podpora. Zranění znamenalo ztrátu zaměstnání, což znamenalo faktické finanční zničení rodiny. Moderní sociální výdobytky máme právě jenom díky těmto statečným lidem, kteří za svou věc neváhali položit i to nejcenější co jsme od boha dostali, vlastní život. Avšak nejsmutnější věcí zůstává, že dnešní mocipáni se snaží o co největší omezení těchto sociálních práv, horníci mají odcházet do důchodu jako ostatní dělný lid (hranice se samozřejmě posouvá jak jen to jde), byť se v drtivé většině, normálního důchodového věku vůbec nedožijí. (05.10.2009)

Režijně je toto dílo na r. vzniku 1947 někde na úrovni r. 1965. Herecké výkony skvělé. Ihned mě napadlo to co sportovce. Stalo se v Turíně po česku. Sociální linka se mi líbí, nabízí otázku "Kde bychom byli bez sociální demokracie a bez odborového hnutí". Celá společnost by byla nemocnější, než je dnes a i tak je velmi nemocná. Stačí navštívit Afriku, či islámský svět..tak v takových sračkách by byl náš dělný lid. Na rozdíl od Stalo se v Turíně mě vadí komunistická ideologie schvalující rabování, krádež a násilí. Vyřešte svou bídu okradením, případně zabitím zlého továrníka. Tím se vyřeší pravý opak. (04.11.2012)

Velmi atmosferický snímek, v úvodu špinavě poetický, který těží především z autenticity prostředí a poměrně inovativních přístupů k práci se střihem. Snímek nezapře inspiraci ruskou montážní školou. Samotný příběh se nese v duchu poetiky socialistického realismu, takže vše je jasné, přímé a zřetelné. Přesto to snímku na kvalitě neubírá. Horší je, že přepracování románu do filmové podoby si vyžádalo řadu škrtů, tudíž je děj občas chaotický. Není problém se v něm vyznat, jen prostě něco chybí. Siréna je však po filmařské stránce vydařeným snímkem, který převyšuje o několik tříd následující třídní taškařice. (18.08.2010)

Ve filmu, kde nebylo krásných žen, jsem nepobyl více než den. Abych takříkajích variovala známou poučku o potřebách krásy nejen ve filmu, ale v životě vůbec. Čili Siréna sice nabízí mezník českého státního filmu, tehdejší festivalový hit a znamenitou práci s dramatem (sociálním i rodinným), ale čeho je moc, toho je příliš. Zatímco Marie Vášová hraje sólo, Boháč karikuje životní twisty od extrému k extrému, Bek miluje (ale aspoň tady si ho vyloženě požnu, protože nemá konkurenci) a pouze se těší na Rudé Kladno; Věra Kalendová se stává fenoménem, který bude český film ještě dlouho mrzet. (30.06.2011)