Strakonický dudák

Ak by som mal porovnávať s ktoroukoľvek dnešnou rozprávkovou (s)hitovkou Made In Czechoslovakia ( kde už len čakám, kedy kto vytasí z gatí mobil ), tak táto snímka z toho vychádza víťazoslávne. Poetické hranie ( dnešné herecké výkony naozaj nemajú rozprávkového ducha ) a vizuálne poňatie ( štúdiová výprava má v tomto prípade veľký podiel na atmosfére filmu ), robia z tohto priemerného diela predsa len niečo viac. (29.06.2017)

Josef Kajetán neodmyslitelně patří k českému divadelnictví a všichni s podivnou hrdostí pějí jeho rýmy při národních sportovních úspěších. Strakonický dudák má pohádkové rysy. A co to proklamované vlastenectví? Češi jsou zde vyobrazeni jako ustrašenci, zpátečníci, zloději, důvěřivci, pokrytci, podvodníci a přitakávači. Svět kolem je náročný, snad i nepřátelský, a co by tam měl Čech dělat? Samozřejmě autor dokáže zdůraznit i to, co se mu na Češích a jejich tradičních zvycích líbí. Vidí je jako láskyplná stvoření, která milují a umně produkují hudbu. Na druhou stranu, jaký by měl český dudák ve světě úspěch, pokud by neměl kouzelnou pomoc nadpřirozených bytostí? Hlavní postavou je mladý a nadšený dudák Švanda (Josef Mixa), kterému rodný kraj už přestává stačit. Sice hořekuje na svůj sirotčí stav, ale za zadkem má tolik strážných andílků, kolik jich má zbývající národ dohromady. Úspěch se sice dostaví, s jeho věrností, vlastenectvím a pevností je to už na pováženou. Nakonec ho strach ovládne zcela úplně celého. Nádhernou postavičkou, která také dokonale vystihuje češství (vedle postavy hlavní) je Pantaleon Vocílka (skvělý Rudolf Hrušínský), jenž neváhá obětovat cokoliv a kohokoliv v zájmu své lepší a bohatší budoucnosti. Hlavní ženskou postavou je Dorotka Trnková (příjemná Marie Tomášová). Má jediný cíl, jedinou svou touhu a přes všechna příkoří je stále pevná a neoblomná. Z dalších rolí: Švandův věrný kamarád a bodrý houslista Kalafuna (sympatický Ladislav Pešek), Kalafunova rázná i milující manželka Kordula (Jana Ebertová), hajný a tvrdý Dorotčin otec (Jaroslav Průcha), matka - ochranitelka a víla Rosava (Vlasta Fabianová), rozmařilá orientální princezna Zulika (Věra Benšová), orientální panovník a Zuličin otec Aleonoros (Karel Jičínský), Zuličin žárlivý snoubenec Alamír (Vítězslav Vejražka), přísná královna všech víl Lesana (Jiřina Petrovická), spokojený vesničan Koděra (Jaroslav Vojta), či bujarý voják Šavlička (Josef Bek). Pohádka pohádkově končí. Víra v čistou a trvalou lásku je romantický idealismus, ke kterému se někteří i pokoušejí dobrat. Kouzelné mimozemské bytosti vládnou a vytvářejí lidské osudy. A to vlastenectví? Jsou tu trefně vykresleny národní povahové charaktery. Jak ty dobré, tak především ty špatné. Tato adaptace divadelní hry patří k těm lepším. A i ten humor se v něm nalézá. Ony i ty víly a polednice mohou rodit lidské děti. Ambiciózní a chybující. (02.07.2016)

Naivita byla asi tvůrčím záměrem soudruha Steklého. Filmu se musí uznat krásná staročeská výprava. Na hercích, hlavně na Peškovi, je vidět, že si ve filmu rádi zahráli. Bojužel i přes své klady mě Švanda nikdy moc nebavil a ani moc nelíbil. Ale závěrečné bububu u šibenice mě vždy pobaví-v tom dobrém slova smyslu. (05.11.2009)

Kdo zná originál divadelní hru, musí uznat, že film je vyprávěn téměř doslovně, bez odchýlení v ději a s častou doslovnou citací. Jenže jako film to moc nefunguje. Vypadá to, že tvůrci si zcela neujasnili koncepci, a proto nevím, zda sleduji filmovou interpretaci hry jakožto národní báchorky nebo sociálněrealistický obraz českého venkova s výrazným folkloristickým podtextem. Kouzlo českého venkova poloviny 19. století se ztratilo s rozoráním mezí, takže exteriéry s lány v pozadí dojem trochu kazí, zvlášť, když je všude přítomná režisérova snaha o zachycení poetiky venkova. Jestli je lepší film nebo hra, to si musí rozhodnout každý sám; rozhodně ale není špatný nápad kouknout spíš na film - zvládnete to doma, za kratší dobu a klidně v pyžamu s pivem na břichu. Josef Mixa (Švanda) je herecky zastíněn jak Peškem (Kalafuna), tak i Hrušínským (Vocilka). Ho(r)dy divých žen až tak divé nejsou, zkrátka jediný důvod, proč se na to podívat, je spíš kulturní a historicko-literární hodnota předlohy. (24.08.2012)

Hudbou protkané fantasy drama Karla Steklého (13. revír, Dobrý voják Švejk, Poslušně hlásím) s hvězdnou hereckou sestavou (tradičně skvělý je např. Rudolf Hrušínský), kde si trochu paradoxně střihl hlavní roli méně známý Josef Mixa. Závěr s duchy u šibenice, je dodnes poměrně působivý a věřím, že v době vzniku musel diváky v kině možná i vyděsit. Nejen na padesátá léta netradičně natočený a velmi kvalitní český film. (07.10.2023)