Svatby pana Voka

Nenáročná komedie s lechtivým námětem, leč vzhledem k době vzniku a panujícím poměrům cudně natočená. Žádná impozantní filmařina, sázka na osvědčené výrobní postupy s využitím známých hereckých tváří. Minimálně Kopecký stojí za vidění, role renesančního požitkáře mu naturelem dokonale sedla. Celkový dojem 50 %. (01.12.2007)

,,Ti kramáři jsou opravdu ohromně užiteční. Co jiného by si nakonec člověk odnesl z audience u císaře, kdyby si nekoupil nějakou tu tretku, že?" Až na samozřejmý výkon Miloše Kopeckého je zbytek filmu ne přímo katastrofální, ale nudný určitě. Příběh mi přišel hrozně nezajímavý, což jen podpořilo nudné provedení, takže jsem ho stěží dokoukal do konce. Ani závěr to ale nezachránil, nějak mi totiž unikla pointa. Ještě že tu a tam zazní tu lepší, tu pokleslejší hlášky hlavně z úst pana Kopeckého. Co se týče historické autenticity, tu jsem pustil zcela stranou, jinak bych tento film musel hodnotit mnohem níže. (28.02.2012)

Historická komedie, která stojí za shlédnutí díky představiteli hlavní role. Vtip sice není většinou tak lehký, občas je i lascivní a těžkopádný, ale na druhou stranu nikoho neurazí a své poslání zábavy víceméně plní. Být aristokratem mělo zajisté své výhody. Radosti života se třásly na své utrhnutí a povinnosti šlo vykonávat s hravostí. Hlavní postavou je poslední Rožmberk Petr Vok (dobrý Miloš Kopecký), jehož jedinou starostí je vyhledávat nové objekty k uspokojení své sexuální touhy. Podstupuje jedno dobrodružství za druhým. Se sebevědomou drzostí rozevírá svou náruč a natahuje své nenasytné a nenechavé ruce na další a další mladé půvabné dívky a ženy. K další jeho všední starosti patřilo provádění kanadských žertíků. Tyto dvě starosti se i vzájemně prolínaly a proplétaly. Ano, být aristokratem mělo své nesporné výhody. Z dalších rolí: suchopárný císař a adresát Vokových vtípků Rudolf II. (příjemný Pavel Landovský), císařův oddaný kancléř Slavata (Vladimír Brabec), Vokův serióznější bratr Vilém z Rožmberka (sympatický Otakar Brousek st.), Vilémova puritánská manželka Anna Marie (Marie Drahokoupilová), Vokem vážně pojatá snoubenka Kateřina z Ludanic (půvabná Darina Chlebová), Vokův nejvěrnější pomocník Šimon Lomnický (zajímavý Jan Schánilec), Vokův všehoschopný sluha Cyril (dobrý Václav Sloup), Vokův purkrabí Tataus (Alois Müller), ochmelka a Vokův hofmistr Smrk (Jaroslav Moučka), či členky rozlehlého Vokova fraucimoru Madlenka (Stanislava Bartošová), Zuzanka (Julie Jenšíková), Aranka (Helena Lišková), Babeta (Daniela Pokorná), Dorotka (Eva Lorenzová), Aloisie (Petra Nohová), Albína (Jiřina Pechová), Belina (Marcela Pešinová), Aida (Eva Trejtnarová-Hudečková), Osifa (Taťána Unkurovová), Hilda (Jana Posseltová) a Uršula (Hana Vítková). V rámci zachování rodu se lidé dobrovolně zbavují svobody a lezou do chomoutů. A pokud jste zadlužený aristokrat, je svatba jednou z mála možností, jak se dostat ze svízelné a svazující situace. Film nepatří mezi klenoty, ale stále jde o příjemnou zábavu, která se pokouší ukazovat historii z té veselejší, radostnější a živočišnější stránky života. (08.07.2016)

V době nastupující normalizace natočil Karel Steklý tuhle malou, lehce pikantní komedii bez ambicí, ale zato s vynikajícím Milošem Kopeckým a překvapivě herecky vyspělou Darinou Chlebovou. Bonvián na plátně i v životě táhne celou atmosféru, protože ta se nemohla opřít ani o scénář, ani o režisérův um. Podobně svěží hříčky české kinematografii bolestně chybí. (04.12.2020)

Svatby pana Voka aneb Co nám ve škole zamlčeli; "plebejská" historická veselohra, jíž dominuje Miloš Kopecký v roli rudolfínského bonvivána Petra Voka z Rožmberku, zdatně sekunduje Pavel Landovský jakožto císař Rudolf II., jenž to nejdůležitější prosr... ehmm... však vy víte co, a u níž nejednomu bigotnímu puritánovi spadne čelist, jakým že to zhýralým obdobím středověk byl. Vcelku poklidných sto minut, neurazilo, avšak ani neobohatilo, čtvrtá nejspíš za to, že je jaro a já mám dobrou náladu. 70% (30.04.2014)