Svatby pana Voka

Snad je to krajem, odkud pocházím, snad tím, co jsem studoval, ale Svatby pana Voka mám rád. I když krávovin je tam tolik a do očí bijících - Petr Vok bydlí na Červené Lhotě, Kateřina z Ludanic v Telči, Vok se "přiznává", že za svůj život "dokonce i on jednu knihu přečetl" (což mi tam vadí nejvíc, vzhledem k jeho skutečné obrovské knihovně a péči o český jazyk a velkou vzdělanost). Ale to jsou podružnosti, které filmu dokážu odpustit, když mě něčím zaujme. A Svatby mě zaujaly postavou Petra Voka Miloše Kopeckého. Prosluněná pohoda renesančních Čech, životní filozofie frejíře z Rožmberka, moc pěkně zahraný Landovského Rudolf II. ... "Situace je katastrofální. Ale to neznamená, že je snad ještě vážná." (12.08.2012)

Bezvadný Miloš Kopecký, výprava prvotřídní, kamera malebná a skvěle historicko-filmová... Jen ten děj mi nepřišel jako nic světoborného. Chtěl jsem se zasmát, ale kromě Pavla Landovského a napovídajícího Vladimíra Brabce mi k tomu Svatby pana Voka moc příležitostí nedaly. Nebo mi to tak alespoň připadalo. Škoda, škoda. (20.05.2012)

Celkem zajímavá komedie, ale dle mého názoru Miloši Kopeckému příliš role nesedla. Umí zahrát geniálně choleriky (myslím, že takový prostě v životě byl a hrál tedy sám sebe), což mu v této roli nebylo umožněno. Světlými okamžiky byly scény s Pavlem Landovským alias Rudolfem II., který hrál mnohem přirozeněji. Taktéž chvilka Josefa Hlinomaze ukázala, že to byl pan herec. Zbavování se farucimoru a konec filmu jsou výborné. (03.07.2010)

V době nastupující normalizace natočil Karel Steklý tuhle malou, lehce pikantní komedii bez ambicí, ale zato s vynikajícím Milošem Kopeckým a překvapivě herecky vyspělou Darinou Chlebovou. Bonvián na plátně i v životě táhne celou atmosféru, protože ta se nemohla opřít ani o scénář, ani o režisérův um. Podobně svěží hříčky české kinematografii bolestně chybí. (04.12.2020)

Historická veselohra sice nemusí být historicky přesná, ale pokud je, šlechtí jí to. Z tohoto hlediska je ovšem tento film naprostým nýmandem a plebejcem, protože na něm je historické pravdy jen tak málo, že o ní ani nestojí za to mluvit... Scénář působí dojmem, že jej Steklý napsal s partou podroušených kumpánů za jeden večer někde ve vinném sklípku. Vzdělanec a intelektuál, majitel knihovny čítající 11 000 svazků (nepochybně jedna z největších soukromých knihoven té doby v celoevropském kontextu) se ve filmu promění v primitivního proutníka, který čte knihy pouze pokud je nemocen... Budiž, komedie nemusí být historicky věrná... Jenže tenhle film nefunguje ani jako komedie. Je to unylé a trapné... O poznání slabší než předchozí Slasti otce vlasti, které ovšem taky nejsou žádný komediální skvost, pouze lepší průměr... Přitom skutečný životní příběh Petra Voka by za zfilmování rozhodně stál. Určitě by to ale nebyla žádná povedená taškařice, za to dám krk... Celkový dojem: 45% (08.10.2006)