Režie:
Karel SteklýKamera:
František UldrichHudba:
Jan SeidelHrají:
Miloš Willig, Libuše Řídelová, Petr Skarke, Regina Rázlová, Karel Hábl, Svatopluk Matyáš, Zdena Burdová, Libuše Matějová, Jiří Němeček, Josef Langmiler (více)Obsahy(1)
V éře normalizace nalezneme jen málo takových filmů, které by odhalovaly rejdy protisocialistických sil v roce 1968 ještě zavileji nežli tento politický pamflet Karla Steklého. Režisér svůj příběh zasadil do atraktivního taxikářského prostředí, kde se také poctiví a čestní komunisté s uvážlivým ředitelem podniku v čele stávají obětí zakuklených padouchů... Ideologická klišé, těžkopádná inscenace a naprosto toporné vypravěčské uchopení museli být zřejmé už v době vzniku, nyní se film již blíží k nezamýšlené sebeparodii. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (85)
Ten film se nedá slušně komentovat. Je to snůška těch nejhorších komunistických zvratků, které si jen dokážu představit. ()
Tak tohle byl hustý normalizační výplach mozků!!! No nic naplat - já tyhle filmy fakt můžu a baví mě. Najdu si tam plno nádherných scén, které mě opravdu rozveselí. Tenkrát byly ale myšleny samozřejmě úplně jinak. Zároveň se v nich vyskytují velmi interesantní polozapomenutí herci a herečky. Za všechny zúčastněné musím vyzdvihnout herecký výkon Františka Skřípka (současného ředitele mladoboleslavského divadla) v roli synka Miloše Williga, jásajícího nad "legendárním" zvacím dopisem Pragováků. To mě fakt dostalo... ()
za nechtěnou vtipnost ()
Pražští taxikáři byli vždycky pěkný svině. Docela zajimavý film z filmově netradičního profesního prostřdí. ()
Tak větší propagandistický odpad jsem opravdu nikdy neviděl.Dělníci píši dopis do Ruska o pomoc!Opravdu humus normalizační! ()
Tento film je jen pro skutečně odvážné diváky. Kdo na kterou stranu patří je tu zcela jasně definované a co se v té době dělo na vnitru u Majora Zemana je jen velmi slabý odvar toho, co se dělo u taxikářů. Některé okamžiky z filmu jsou naprosto nezapomenutelné a zajímalo by mě, jestli měli herci problém u nich nevyprsknout smíchy, protože tomu nemohl věřit ani zarytý komunista - ať už jde o špinavý socialismus s lidskou tváří, který nám chce brát revoluční výdobytky, dále dopis Sovětům od naštvaných dělníků z Pragovky, kteří se styděli za Pražské jaro, a který nechtělo otisknout ani Rudé právo a nakonec perla celého filmu - až nebudeš vědět jak dál, můžeš se poradit s Marxem nebo Leninem! Jednu hvězdu tomu dávám, protože nemůžu říct, že jsem se u toho nepobavil. ()
Nebýt komančo hlášek, jako např. poradit se s Marxem nebo Leninem, asi bych film nesledoval až do konce, ale takto jsem jej přece jen přetrpěl. Marné bylo čekání na zápletku nebo alespoň náznak dějové linie. No, v těchto agitkách jsem si na to zvykl. Bohužel, hodnotím toto celé jako hluboce podprůměrný film. 201110189246/9246 ()
Slabší film, plný demagogie a propagandy, na druhou stranu se na to dá koukat, i když děj nedává moc smysl. Hodnocení: 35 % ()
"Pitomci! Ani mizernej hákenkrajc nedovedou pořádně namalovat!" Šesťdesiaty ôsmy, obrodný proces v plnom švungu, noviny vychádzajú s dovtedy nevídanými titulkami, z rádia a televízie sa ozývajú dovtedy neslýchané reči, vlasaté indivíduá sa na uliciach nevedia vpratať do kože. "Troufají si, postupně by likvidovali všechny revoluční vymoženosti!" "Zatím je to jejich zbožný přání, ale horší je, že jim to trpíme!" "Chceš vybrat skladiště milicí a jít do ulic?" Na reakcionársku vlnu naskočili aj taxikári, požadujúci napriek upadajúcej pracovnej morálke extrémne zvýšenie platov a výmenu strane oddaných funkcionárov. "Mám jít k lopatě?" "Za to že jsi celý život sloužil straně?!" "Asi špatně, když to takhle dopadlo..." Na pomoc prichádzajú aj navracajúci sa emigranti, robiaci si v rámci zmien zálusk na manželky komunistov, nechýbajú motorkárske gangy, anonymné telefonáty, lživé ohováranie a sabotáže, až sa môžu súdruzi na chvíľu cítiť ako ten kôl v plote. "Tak mizerně na tom zase nejsme, vždycky se máme s kým poradit!" "A prosím tě, moh bys mi říct s kým?" "Třeba s Marxem. Nebo Leninem. To ti nestačí?!" Solídna agitka s postupmi aké sa používali o 20 rokov skôr, zatiaľ len šesťročná história je tu samozrejme prekrútená k dobovej požiadavke, ale niektoré záporniacke herecké výkony a popis demokratizačných hrôz, od ktorých nas len tak tak uchránili spojenecké tanky, dávajú dokopy celkom zábavný guilty plezír. Asi najviac ma pobavila scéna, keď sa súdruh otec a súdruh syn radia doma pod bustou Vladimíra Iľjiča, postavenou v obývačke na sekretári. Za tri poháre šampanského počas vystúpenia Krásy bez závoja. "Představ si, dělníci z Pragovky se naštvali, a napsali dopis! Sovětům! To je bomba!" ()
Takhle to dopadá když se soudruzi zblázní úplně. ()
Tohle je vážně jeden z nejhorších našich filmů. Bolševická snaha uvést dobu před srpnem 68 na správnou stranu. Bolševici jsou hodní a spravedliví, představitelé reforem škůdci. Dost se divím, jak v tom mohla celá řada herců hrát, u většiny naprosto nevím, co tam dělali. Třeba Josef Holý s půlminutovým politickým monologem anebo Josef Hlinomaz, který pouze mlčky v autě spílá motocyklistům. Docela děs. Vrcholem jsou poslední slova filmu, kvůli tomu to stojí dokoukat až do konce. ()
To byla ale slátanina, že jí není rovno! ()
Fakt brutální sra*ka... ()
"A s kým se mám jako poradit?" "Co třeba s Marxem nebo Leninem??" , "Ale jak začal mluvit o zrušení milicí vyjel jak dobře namazaná pětistovka!" :o))) Joo kamarádi, co slovo to perla. Jedna hvězda za Krásu bez závoje a vykuleného Skopečka. ()
Film točený v době normalizace o dobách nedávných. Plný filmových chyb. Ne nepodobný dnešním filmům a dnešní době. ()
Agitačný film. Príbeh ma nezaujal a pritom to mohla byť aj špionážna dráma. ()
V pražských kinech se promítal od 25.9.1975 (Světozor) ()
"Vždycky je možné se s někým poradit." "S kým?" "Třeba s Marxem nebo s Leninem..." Na tenhle film jsem se podíval jako na určitou raritu, jestli je to fakt taková sračka, jak se o tom píše. Je. ()
Pocta době - trapněji už asi těžko... Celý film beru jako DOBROVOLNOU úlitbu tehdejšímu režimu, tedy něco jako "oběť bohům" v období nejtvrdší normalizace. Už od synopse přes literární scénář až po technický scénář (Steklý, Müller), se jedná o jakousi "uměleckou" prostituci ve snaze zavděčit se současným (minulým) mocipánům. Až na některá historicky doložená fakta, např. "dopis Pragováků", je to jedna velká snůška fikcí a mystifikací..... taky se to dá nazvat "uměleckou stylizací", nápaditou fabulací, dokumentem doby, záleží jenom na tom - v čí prospěch a před kým se to snažím obhájit. Naprosto trapné postavy obou soudruhů (Willig, Skarke) - z nichž největší životní úspěch toho prvního, kovanějšího, spočíval v tom, že dokázal zachránit před "kontrarevolucionáři" obraz Lenina, aby se z něj potom už jenom ve filmu sypaly fráze a klišé, které by se styděla používat v té době i Tribuna (o Rudém Právu ani nemluvě), soudružské mlácení do stolu, křik....a najednou pokora, znovu řidič. Skarke - jako soudruh č.2 - postava nemastná, neslaná, ovšem navenek cool, kterou ani moc nerozházel "pokus o nevěru" jeho manželky (R. Rázlová). Druhá strana...taxikáři/ kontrarevoluciónaři...toporné, šablonovité postavy, předvedeny bez jakýchkoli morálních zábran ve snaze jenom škodit....soudruzi na schvalovačce se zřejmě mohli v projekčním sále utleskat. Kdo nejde s námi, jde proti nám...a právě ta jejich drzost....to minimální procento těch tehdy vládnoucích, kteří si dělali nárok na myšlení, chování, jednání atd. zbylých občanů republiky děsí o to víc, že to bylo předkládáno jako jediné, správné, humanistické, pokrokové... Film je to špatný po všech stránkách, tedy ne jenom námětem, scénářem, ale i filmařským řemeslem a je jenom záhadou jak člověk, který "vyplodil" Švejka, se k něčemu takovému mohl propůjčit....určitě ho nikdo nebil ani nenutil. Jelikož jako ODPAD hodnotím pouze "umělecká díla", která jsem nedokoukal, tak chtě/nechtě musím dát za jedna. ()
A každé ráno rudé právo ... A houpajici se stín háku jeřábů. Jinotaj/podobenství hadr ()
Reklama