A Place in the Sun
Miesto na výslní
Režie:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrají:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (více)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiální text distributora)
Recenze (80)
Reziser George Stevens /Gigant/ natocil celkom dobru spolocensku konzervacku o hetero laske medzi nim a nou. Ona je pritom len robotnicka za pasom v akejsi tovarni. Viem, kto bol Montgomery Clift, ale extra ho nemusim, naopak bola nadherna Liz Krajcirka /Kleopatra 1963, Cat on a Hot Tin Roof/. Dialogy nijak nevybocuju z vymedzeneho ramca, ale trochu herci improvizuju. Alebo sa mi to len zdalo ? 70 % ()
Rozhodně zajímavý snímek s vynikajícím Montgomerym Cliftem. Jemu se podařilo zahrát svou roli zcela přesvědčivě a proměna jeho charakteru byla opravdu perfektně doladěná (žádné takové to "teď jsem ještě hodný a TEĎ už ne", jak to známe z některých filmů). Zato Shelley Wintersová svou roli tak úplně nezvládla. Elizabeth Taylorová vypadala sice relativně dost půvabně, ale ona nikdy nebyla na 100% můj typ, takže ani tady jsem z ní nebyl nijak výrazněji odvázaný. ()
"Ty si začínáš s děvčaty? S děvčaty si nic nezačínej, buď hodný!" Kdyby Clift poslechl svoji matku, mohl mít klid... Aneb kdo s čím zachází, tím taky schází. Realisticky zachycený příběh možná až chorobně ctižádostivého chlapíka, jehož konání je ovlivněno společností a touhou po splnění amerického snu, který má určitou dobu téměř na dosah... Ke zdejší adoraci se nepřidám, protože i přes nezpochybnitelné kvality snímku, mě drtila jeho délka. ()
Silné drama o tom, že zamilovat se a zamilovat se je prostě něco jiného. První dívka není to pravé, ale ta druhá, to už je něco jiného. Aby ne, když je to Elizabeth Taylor. Dramatický příběh, kterému vévodí naivní a možná trochu hloupý George Montgomeryho Clifta, který dokazuje, že nebyl jen hezounek. ()
kapitalizmus. majitelia a/vs. robotníci. chudobný príbuzný prichádza. priamo do sídla strýkovej fabriky. vidí luxus. je ním fascinovaný. strýko ho zamestná pri páse. nič iné totiž nevie. pri páse je plno žien. ale! vzťahy medzi zamestnancami sú prísne zakázané. napriek tomu láska pri baliacej linke vznikne. rozvinie sa do tehotenstva baličky. popritom však na luxusnej párty, kde je synovec pozvaný, vznikne láska druhá. prvá, tá robotnícka, sa nechce zmieriť s odsunutím. pre ambiciózneho chudáka však ostáva len nechcenou príťažou. šup s ňou preč! súd. snaha vyšmyknúť sa trestu. ortieľ. láska boháčky a chudáka pretrváva. jeho úprimnosť a zodpovednosť za čin rozhodne nie. čo býva typické pre bigotných veriacich, pochádzajúcich z rodín zaoberajúcich sa vierou a modlením viac než čímkoľvek iným. snaha uchrániť si svoje nadobudnuté výhody posväcujú každý podraz a zločin, v mene uchovania týchto výhod vykonaný. hutná a vierohodná adaptácia románu o fascinácii spoločenským postavením. O láske k bohatej partnerke, prevyšujúcej akúkoľvek hodnotu vzťahu pred ňou. ()
Galerie (70)
Zajímavosti (6)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
Reklama