Kluk za dvě pětky

Nijak přesvědčivý příběh o pubertálních problémech mládeže. Myslím, že většinu diváckého osazenstva kina v době, kdy se film promítal poprvé, zaujala jen mladá Dana Vávrová, kterou předtím znali jako roztomilou Leontýnku z Ať žijí duchové, a tady se najednou tahle Leontýnka svlíkla do naha, což bylo asi pro spoustu kluků v té době ohromné vzrůšo, neboť pokud člověk nebyl přes 15, či lépe přes 18 let, neměl takřka šanci se v nějakém filmu dopátrat alespoň náznaku sexu. (28.08.2002)

Drámou by som to nenazval, skôr komédiou o tínedžeroch, ktorí si hľadajú svoje miesto v živote. Hlášky na úkor príbehu. Sledovať, ako hlavný hrdina si postupne kazí život, nie je bohviečo. Realistickosť je otázna. Celkovo také nemastné-neslané, pokrivkáva aj technická kvalita - hlavne audio je také slabé, že postavám, hlavne tým mladým, rozumieť každé druhé slovo...ako keby si iba mrmlali niečo pre seba. Bonusom je iba 16-ročná Dana Vávrová, ktorá odvážne v jednej scéne ukáže, ako ju príroda stvorila a je na čo pozerať. (15.09.2019)

Kuk za dvě hvězdy... %-[] . . . "Koleno tam je, ale zabetonovaný..." . . . No, myslím že tahle citace ze scény s ucpaným hajzlem (ano, bylo to tenkrát všechno v hajzlu děcka - a tehdy za normalizace se stavěly základy i té dnešní ucpané kulturně-společenské, ekonomické a vlastně všeobecné žumpy...) v novostavbě domu vypovídá o době i o filmu jako takovém... Jedna hvězda tedy za formou i obsahem hebounce rádobykritický ale jinak naprosto jalový a technicky docela diletantsky vyrobený filmek coby jako až po víc jak čtvrtstoletí dlouhém odstupu s nadsázkou poučnou dobovku a ta druhá za ono kouzlo nechtěného v mládežnickém hejskování J.L. (ještě že to s klukem všechno dobře dopadlo a kolektív ho podržel...) a taky za černý bobr a bílý zadek mladé D.V. (odhalený na svou dobu značně necudně před hupsnutím do bazénu...) ;o] . . . A to je zase celý... - - - - - (Poprvé viděno od dob natočení se značným odstupem a díky tomu i s ušklíblým nadhledem 28.9.2011 na >tv blablandoff< , hodnocení 150, komentář zde zadarmo jako jedenáctý - 28.9.2011) (28.09.2011)

Sedmnáctiletý výrostek Langmajer si chce vydělat nějakej ten groš na melouchu, chodit za holkama, koupit si motorku a občas pozvat pár kamarádů na pivo. Je tedy - pro mě - tím nejnormálnějším člověkem na světě, a všechno, co dělá, je dokonale přirozené. Jenomže normalita a přirozenost plodí vždy nepřekonatelný konflikt s establishmentem, a to platí dnes stejně jako tenkrát. Stejně absurdně, jako se nám jeví postoj vychovatelky, zapšklé staré panny s xichtem vosí královny, se nám za pár let bude jevit třeba současná kriminalizace hulení nebo to, že někoho chtěj soudruhové z bruselu vosolit za to, když na netu řekne, že ho serou cikáni. Ta nadčasovost a zrcadlo tohohle filmu je v tom, že se vůbec nic nezměnilo, a pokrytectví totalitních i semitotalitních společností rezultuje akorát v odpor, opozici a produkci "deformovaných" jedinců. Mimochodem, tahle role šla Langmajerovi sama. (05.02.2014)

V socialistickém zřízení si hubu mohl otvírat kdejaký zednický učeň v podání začínajícího Jiřího Langmajera. Jenže film neví, co pořádně chce. Jsou zde náznaky kritiky tehdejší společnosti, ale s ohledem na tvrdý postih, se ten provokativní obsah vždycky tak nějak rozmělnil a ututlal. Film se raději ubírá cestou, kdy mladého, šikovného klučinu sledujeme při stavbě rodinného domku, a tohle vlastně zabírá většinu stopáže. Samozřejmě nesmí chybět nějaké to nesmělé mladistvé milostné sblížení s dcerou majitelů rozestavěného domu. Ve svém režijním rukopisu, respektive sdělení, film zůstal kdesi na půl cesty. Stále otálel, jestli má vystoupit proti nevalným socialistkým poměrům, anebo raději z toho udělat bezvýrazný film určený (snad) pro mládež. Přikláním se k tomu, že z toho vzešla druhá varianta. K dobru lze připočíst to, že film nesklouznul k podbízivosti a socialistické líbivosti, která u snímků z té doby často a povinně panovala. A samozřejmě dalším plusem je talentovaný Langmajer. Jinak toho film mnoho nenabídl. 40% (21.04.2013)