Kluk za dvě pětky

Sedmnáctiletý výrostek Langmajer si chce vydělat nějakej ten groš na melouchu, chodit za holkama, koupit si motorku a občas pozvat pár kamarádů na pivo. Je tedy - pro mě - tím nejnormálnějším člověkem na světě, a všechno, co dělá, je dokonale přirozené. Jenomže normalita a přirozenost plodí vždy nepřekonatelný konflikt s establishmentem, a to platí dnes stejně jako tenkrát. Stejně absurdně, jako se nám jeví postoj vychovatelky, zapšklé staré panny s xichtem vosí královny, se nám za pár let bude jevit třeba současná kriminalizace hulení nebo to, že někoho chtěj soudruhové z bruselu vosolit za to, když na netu řekne, že ho serou cikáni. Ta nadčasovost a zrcadlo tohohle filmu je v tom, že se vůbec nic nezměnilo, a pokrytectví totalitních i semitotalitních společností rezultuje akorát v odpor, opozici a produkci "deformovaných" jedinců. Mimochodem, tahle role šla Langmajerovi sama. (05.02.2014)

J.Langmajer jako zednický učen ,který se víc než učení věnuje melouchu u jedné zbohatlické rodiny. A zamiluje se do jejich dcery Dany Vávrové (at žijí duchové) ,která se tu objevuje nahá. Když je pak u komise ,která projednává jeho případné vyloučení ,tak řekne že už do něho učnák vrazil dost peněz a že ho stejně nevyhodí a má pravdu. Velmi pozapomenutelný snímek. (22.06.2008)

V socialistickém zřízení si hubu mohl otvírat kdejaký zednický učeň v podání začínajícího Jiřího Langmajera. Jenže film neví, co pořádně chce. Jsou zde náznaky kritiky tehdejší společnosti, ale s ohledem na tvrdý postih, se ten provokativní obsah vždycky tak nějak rozmělnil a ututlal. Film se raději ubírá cestou, kdy mladého, šikovného klučinu sledujeme při stavbě rodinného domku, a tohle vlastně zabírá většinu stopáže. Samozřejmě nesmí chybět nějaké to nesmělé mladistvé milostné sblížení s dcerou majitelů rozestavěného domu. Ve svém režijním rukopisu, respektive sdělení, film zůstal kdesi na půl cesty. Stále otálel, jestli má vystoupit proti nevalným socialistkým poměrům, anebo raději z toho udělat bezvýrazný film určený (snad) pro mládež. Přikláním se k tomu, že z toho vzešla druhá varianta. K dobru lze připočíst to, že film nesklouznul k podbízivosti a socialistické líbivosti, která u snímků z té doby často a povinně panovala. A samozřejmě dalším plusem je talentovaný Langmajer. Jinak toho film mnoho nenabídl. 40% (21.04.2013)

,, Máte Čikuli? Ne my máme Žiguli! '' Tak asi tímto rozhovorem z filmu lze nejlépe vystihnout o co v něm jde... Film je o zednických učních a jejich problémech. Hrdinou je opravdu hodně mladý Langmajer, který má problémy s matkou a většinu volného času i toho školního tráví na melouchu. Tím je dostavba rodiného domku jednoho chlapíka. Ačkoliv hlavní hnací silou makání na domě je plat , který za to dostává a vidina motorky Honda, nakonec se zamiluje do dcery majitele domu... Ano je to Leontýnka z hradu Krakovec. Ta chce studovat umprumku a blbej zednickej chasník je jí rodiči rozmlouván... Langoš sice hrál celkem uvěřitelně, ale moc mně to nebavilo. Dvě fanky malty. * * (06.10.2014)

V životopisech herců se vždy zmiňuje první filmová role, v případě Jiřího Langmajera to není zas až takovej průser, byť za cenu dobových reálií, z dnešního pohledu často úsměvných. Karty postav jsou navíc rozdané tak pozoruhodně, že on jediný strhává sympatie na svou stranu, všichni kolem něj jsou bezvýrazní až protivní. Navíc, i když artikuluje rádoby ledabyle, jemu jedinému je celou dobu dobře rozumět. Z pár docela povedených hlášek jsou nejlepší ty s nechtěně humorným vyzněním (Václav Mareš v roli ředitele: "Tady není dostihová dráha! Zpátky a ukážete mi, jak se odchází z učiliště.") A co nechápu, zdejší nadšení z Dany Vávrové. Byla oplácaná, měla otřesnej účes a blbě hrála. To, že ukázala bobra, ještě neznamená, že byla krásná. (23.11.2012)