Kluk za dvě pětky

Úvodní scéna zednického učně Langmajera ve vlaku prorocky předjímá legendární Proč. A Leontýnce narostla prsa i obrvení, což je fajn. Stejně jako na rodném Brtníku je i zde dcerkou z lepší rodiny, na jejíž residenci miláček provádí zednické práce. („Eliško, uznej, Eda přece není kluk pro tebe. Jistě, je šikovnej, ale přece jen… jinak zaměřenej.“ ) Příběh tvoří celkem pěkná ve vzduchu visící (byť několika nitkami se zemí spojená) vychovatelská konstrukce s překvapivě solidním (ne)vyústěním, na jehož zdařilosti má podíl i už tehdy umějící Langmajer. Mezi učni se na pár vteřin objeví nepřehlédnutelný můj patron z Návštěvníků (a tváří se naprosto autenticky bernauovsky). Překvapilo „nemakačenko“ jako normalizačně košer slovo, jakož i televizní prezentace nejrychlejšího vlaku Evropy mezi Paříží a Lyonem. Zaujaly plakáty Moskvy a Josefa Laufra v kanceláři vychovatelky. Zpívá Jana Kratochvílová, čte se Svět motorů, hraje živý dr. Janeček i se svým hlavním koněm. Cenné jsou ty dva nebo tři záběry postarších hospodských budov zvenku, zátiší, jaká pamatuji už jen z dětství. Nikoli nezajímavým pokusem o "cosi" jsou vizualizace hrdinových erotických snů. (25.11.2012)

V životopisech herců se vždy zmiňuje první filmová role, v případě Jiřího Langmajera to není zas až takovej průser, byť za cenu dobových reálií, z dnešního pohledu často úsměvných. Karty postav jsou navíc rozdané tak pozoruhodně, že on jediný strhává sympatie na svou stranu, všichni kolem něj jsou bezvýrazní až protivní. Navíc, i když artikuluje rádoby ledabyle, jemu jedinému je celou dobu dobře rozumět. Z pár docela povedených hlášek jsou nejlepší ty s nechtěně humorným vyzněním (Václav Mareš v roli ředitele: "Tady není dostihová dráha! Zpátky a ukážete mi, jak se odchází z učiliště.") A co nechápu, zdejší nadšení z Dany Vávrové. Byla oplácaná, měla otřesnej účes a blbě hrála. To, že ukázala bobra, ještě neznamená, že byla krásná. (23.11.2012)

Drámou by som to nenazval, skôr komédiou o tínedžeroch, ktorí si hľadajú svoje miesto v živote. Hlášky na úkor príbehu. Sledovať, ako hlavný hrdina si postupne kazí život, nie je bohviečo. Realistickosť je otázna. Celkovo také nemastné-neslané, pokrivkáva aj technická kvalita - hlavne audio je také slabé, že postavám, hlavne tým mladým, rozumieť každé druhé slovo...ako keby si iba mrmlali niečo pre seba. Bonusom je iba 16-ročná Dana Vávrová, ktorá odvážne v jednej scéne ukáže, ako ju príroda stvorila a je na čo pozerať. (15.09.2019)

Sedmnáctiletý výrostek Langmajer si chce vydělat nějakej ten groš na melouchu, chodit za holkama, koupit si motorku a občas pozvat pár kamarádů na pivo. Je tedy - pro mě - tím nejnormálnějším člověkem na světě, a všechno, co dělá, je dokonale přirozené. Jenomže normalita a přirozenost plodí vždy nepřekonatelný konflikt s establishmentem, a to platí dnes stejně jako tenkrát. Stejně absurdně, jako se nám jeví postoj vychovatelky, zapšklé staré panny s xichtem vosí královny, se nám za pár let bude jevit třeba současná kriminalizace hulení nebo to, že někoho chtěj soudruhové z bruselu vosolit za to, když na netu řekne, že ho serou cikáni. Ta nadčasovost a zrcadlo tohohle filmu je v tom, že se vůbec nic nezměnilo, a pokrytectví totalitních i semitotalitních společností rezultuje akorát v odpor, opozici a produkci "deformovaných" jedinců. Mimochodem, tahle role šla Langmajerovi sama. (05.02.2014)

Zajímavý, i když podle mého názoru ne zcela dokonalý. Ivo Pelant (scénář) se snažil v rámci tehdejších možností zachytit problémy zednických učňů, dospívání i tehdejší doby. Myslím, že se mu to docela povedlo. To, že film nedosahuje vyššího hodnocení je asi tím, že zpracované téma není v dnešní době aktuální, děj filmu není příliš dramatický. Herecké výkony jsou standardní. (Středa 27.01.2010) (27.01.2010)