Reklama

Reklama

Dotkni se mých ran

(seriál)
  • Jižní Korea Saikojiman Gwaenchana (více)
Trailer 1

VOD (1)

Epizody(16)

Obsahy(1)

Ona píše knížky pro děti a má poruchu osobnosti. On se stará o pacienty v psychiatrické léčebně. Potkají se a dostanou tak příležitost zahojit si poraněné duše. (Netflix)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (47)

loki5 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Hodně zajímavý seriál a to hned z několika pohledů. Ye-ji Seo a Jeong-se Oh si to trochu ukradli pro sebe, ale i většina vedlejších postav byla více než zajímavá. A přiznám se že i vrchní sestru jsem měl většinu seriálu rád. Velmi dobrý je i celkem zvláštní způsob vyprávění, který se občas vrací do přeskočených částí děje a prolíná se s jednotlivými animovanými příběhy. Docela mě překvapilo že mi ani na chvíli nevadil rychlý přechod od komedie k serióznímu dramatu a naopak. Osudy jednotlivých pacientů OK byly zpracované rovněž skvěle. 90% ()

CaladanChmur 

všechny recenze uživatele

Tak tohle mě opravdu dostalo. Je to seriál, který mě uvnitř hodně chytnul za srdce a pohladil. Navíc to není jen o námětu, ale i scénář,prostupování představ realitou a způsob animovaných sekvencí, jsou prostě dokonalé. Nikdy jsem neviděl nic podobného jako je tento seriál. Kvalita od prvního do posledního dílu. A když koukám na počet hvězdiček v hodnoceních, tak to takhle podobně vidí drtivá většina. Předpokládám, že se najdou tací, kteří v tom najdou jen postupné zbližování hlavních hrdinů a jejich vzájemné "léčení" bolestí duše v neobvyklém prostředí. Pro ně to může být chvílemi nudné, ale je to jen jejich škoda. Tenhle seriál se vyznačuje hlavně těmi skrytými myšlenkami. Všechno má nějaký svůj důvod a původ. A často stačí i malý impuls, aby se větší věci a změny daly do pohybu. To že někdo působí jako pacient ještě neznamená, že nemá svoji hodnotu. A že všichni se potřebujeme svým způsobem z něčeho vyléčit, i když si to sami nepřiznáváme. Je tam toho fakt hodně k zamyšlení. A i když to tak někdy nepůsobí na první pohled, ve spoustě situací a zejména dialogů, je schováno množství chytrých myšlenek a úvah k zamyšlení, až opravdu přemýšlím nad autorem scénaře, protože něco podobného v takovém množství jen tak nepotkáte. Stačí si jen všímat. A ještě musím vyzdvihnout kameru, hudební doprovod a zejména perfektní "herectví" hlavních postav. Bylo tu potřeba abnormálně často zahrát emoce a povedlo se. Za mě určitě 95% plus. S odstupem času ( začal se rok 2022)...a po opakovaném shlédnutí musím říct, že kdyby bylo možno hodnotit více jak 5*,  tak by jsem je bez rozmýšlení dal. A to zejména za scénář.  I po třetím kompletním shlédnutí během 15 měsíců, tam objevuji i takové ty drobné nenápadné věty, které jsou chytré a v kontextu momentálního děje, doslova neskutečně chytré ( " Nevzhlížejte ke hvězdám. Podívejte se dolů, na své nohy v bahně. Když vám to dojde a přijmete realitu, všichni budou šťastní! "). Opravdu doporučuji, každému kdo má  v hlavě víc, než " jen jak sehnat cihly na chalupu" , aby si tenhle seriál čas od času pustil a nebo i jen jediný díl...( zejména prvních 6-7) a snažil se nepřeskakovat dialogy , ale zaměřil se na ně. Nevyzdvihnul jsem v prvním dojmu výkon autistického bratra, ale po čase musím speciálně jemu a hlavní hrdince vyseknou poklonu jaká jen lze udělat. Měl jsem čas se zaměřit na to jak hrají a opravdu je to (a nejen v rámci korejské TV produkce) úžasný zážitek. O autistickém bratrovi už tu toho bylo napsáno dost pochvalného, ale Ye-ji Seo, tak ta byla pochválená spíše obecně. Měl jsem čas se zaměřit na její mimiku během textu, a, došlo mi, jak byla sice viditelná, díky seriálu jakožto celku, ale jak moc v komentářích byla nedoceněná konkrétněji tím jak hrála.  Je škoda, že moc pochybuji, že ještě uvidím seriál, kde bude hrát a zapomenu na to, co předvedla zde. Ale koho jsem si oblíbil a to i zejména díky roli jako takové, byl ředitel léčebny. Těžce pozitivní figurka a dle mého dost nedoceněná. A v neposlední řadě musím vyzdvihnout originální průběh děje. Je to silně atypické ke korejské produkci. Žádný klasický rozchod z různých důvodů ve 14 a 15 dílu, aby nám bylo v posledním díle 4 minuty před koncem dopřáno šťastné shledání, zblížení či smíření s nějakým nefajnovým osudem. Dejte tomu šanci a pokud nemáte v hlavě jako top dílo Babovřesky, TV reality show a nebo nechcete jít s hodnocením s většinou už jen z principu a raději ze sebe uděláte obyčejného blbce jako  ChArLeNe s 1 *, tak tomu dejte šanci.  Když tomu dáte průměr, je to fér, máte na to právo, ale na 100% nemůžete tvrdit, že tohle dílko je nekvalitní. () (méně) (více)

Reklama

Vavča 

všechny recenze uživatele

Zase budu vypadat jako škarohlíd, ale prostě musím být na seriály přísný, nejen proto, že archivovat nelze vše a člověk musí vybírat, ale taky proto, že ostatní by měli šetřit svůj čas a nervy. Námět seriálu je relativně neobvyklý, a celkem chvályhodný, protože psychické nemoci jsou v Asii mnohem větší tabu, než zde, takže myšlenka je pořádku, nebýt v pořádku (ale léčit se, nebo překonat své problémy) je rozhodně trefa do černého. Autora pohádkových knih Ko Moon-Yeong (Seo - Ye-ji) je roztomilý egomaniak, za cynismem se skrývá trauma minulosti. Zdravotní bratr Moon Gang-Tae (Kim Soo-hyeon) se musí starat celý život o autistického bratra a zdá se, že se svéráznou spisovatelkou nemůže mít nic společného, natož ve své situaci, ale oba mají společného, více, než by čekali, problémy minulosti, svůj strach... První díly jsou prostě pecka, nápadité, animované sekvence, silné dialogy, humor. Seo Ye-ji je napodzemsky krásná a charismatická, její herectví ční nad ostatními. Kim Soo-hyeon je ok, zvládl být zdatným parťákem, na to, že jeho postava nemá tolik příležitostí se projevit. Jenže po díle 11. začne být patrné něco, co člověk ignoroval, nebo nebylo zjevné. Nápady došly, tempo spadlo. Zápletku a vústění všichni tušíme, ale minutáž dílů nad 60 je fakt zbytečná a celé to vyústění šlo srazit z 5 dílů na 1-2, impakt by byl mnohem větší, prostě to jeden a volnoběh, vata všude. Vedlejší charaktery jsou slabé a zbytečné vůbec příběh neposouvají (míněn vydavatel, jeho asistentka, rivalka Ko Moon-yeon Juri mohla zůstat, ale po určitém čase ja také pouze do počtu). Takže ano seriál je nadprůměrný, má sakra dobré herce a nápady, ale také přepálenou minutáž a jisté vady na kráse, 3,5 hvězdy, trochu zařádit ve střižně a hýbe se to ne pomezí 4-5 hvězd, jak to postupovalo od začátku... ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Napsal jsem samostatnou, nadšenou recenzi, takže už jen pár slov: Seriál, který určitě doporučuji. Ano, mohli bychom hovořit, zda se antisociální porucha osobnosti dá vyléčit bez léků, každý případ je však individuální. Antisociální porucha osobnosti, kterou má hlavní hrdinka, je navíc velmi vzácná. Jednak totuto poruchou trpí častěji muži, než ženy. Jednak se ženy, když už jí trpí, projevují promiskuitně, což hlavní hrdinka nedělá. A do třetice, ne každá žena, která jí trpí, bude bohatá a krásná. Takže konkrétní příklad hlavní hrdinky je velmi zřídkavý. Což si, myslím, bude uvědomovat většina mužů, kteří seriál sledují a nedá se předpokládat, že by ženy s antisociální poruchou osobnosti začali po vidění It's Okay to Not Be Okay vědomě vyhledávat. Video OST. ()

Galerie (60)

Zajímavosti (5)

  • Když Moon Gang-tae (Soo-hyeon Kim) a Jo Jae-soo (Ki-Doong Kang) tlačí na mostě motorku, minou reklamu právě na seriál Dotkni se mých ran. (kklepkaa)
  • Technika tzv. motýlího objetí, kterou Moon Gang-tae (Soo-hyeon Kim) učí Ko Moon-young (Ye-ji Seo), a kterou používá i Moon Sang-tae (Jeong-se Oh), je reálná terapeutická technika používaná např. při úzkosti. (kklepkaa)
  • Několik pohádkových knížek, se kterými seriál pracuje, bylo po skončení seriálu opravdu vydáno. (kklepkaa)

Související novinky

NEJ filmy a seriály roku dle ČSFD

NEJ filmy a seriály roku dle ČSFD

31.12.2020

Úbytek filmů v kinech v uplynulém roce šel bohužel ruku v ruce s nižším množstvím kvalitních celovečerních filmů obecně, především těch hollywoodských. Z prvních deseti nejlepších filmů roku dle ČSFD… (více)

Reklama

Reklama