Nebe a země

Film, na ktery jsem byl hodne zvedavy me nijak ze zidle nezvedal, zklamany jsem ale taky nebyl. Krasne zabery na vietnamskou vesnici byly tak uchvatne, ze az byly na hranici kyce. Nadherna hudba a zajimavy dej na zaklade skutecneho pribehu. Ten se ale nekolikrat zadrel v nejake te logicnosti. I kdyz vnimam Stona jako nadprumerneho rezisera, tak "jeho" moudra a filozofie z ust asijskych hercu... Ja tomu uplne neveril. Krasne zde ale byla znazornena smelina a prostituce behem valky a famozni prichod hlavni hrdinky do USA ( jasne, ta lednice, sestra, hypermarket, balena ryze... ). Urcite nadprumerny, nikoliv vsak spickovy film. (22.04.2008)

Stone vojnu vo Vietname proste nenechal len tak, nechcel aby sa na ňu zabúdalo a tak prispel ďalším dielom a opäť podľa mňa s dosť jasným posolstvom, no napriek jeho známym názorom to bolo rozumné a korektné. Miestami to bolo emočne silné a rozosmutnilo ma to, ako to dopadlo s vojakom Stevom. Malo to ozaj široko poňatý dej ohľadom priestoru a času, farebne to bolo výnimočné a miestami aj efekty sadli. Kontrasty mi nevadili, ba naopak, no to už je na každého vkuse, výnimočnosť diela však nie je až tak veľká ako napríklad u diel Narodený 4. júla, či Salvadoru. Vojna vo Vietname bola zlo, dnes to už vieme, no niektorí politici, politológovia, či odborníci si to nechceli pripustiť dlhú dobu a niektorí si na tom trvajú aj dnes, muselo však prejsť približne 10 rokov kým sa ku kritike poriadne pripojil aj Hollywood a iní filmári. Zrejme to tak bude aj s Irakom a Afganistanom pokiaľ nevymyjú dovtedy všetkým mozgy a nezastrašia ich tým, čo robia Manningovi, Assangeovi, či Snowdenovi, no bojím sa, že sa na to opäť zabudne a imperialisti vytvoria dovtedy ďalších nepriateľov, možno v podobe Iránu, Venezuely, Bolívie, či možno opäť Ruska. Túto strašnú škvrnu v dejinách na obyvateľoch juhovýchodnej Ázie však treba pripomínať a najlepšie podobnými dielami, ktoré sa neboja skritizovať žiadnu zo strán. (01.08.2013)

Nápad ukázat válku ve Vietnamu očima dospívající dívenky, postupem času samozřejmě ženy, a především Vietnamky, mi přišel zajímavý a sympatický. V mnoha ohledech se jedná o zobrazení zdařilé, přesto díky několika vadám ztrácí na možné síle dané důvěryhodností dění. Samotný děj je z tohoto hlediska v pořádku, ovšem jeho prezentace v mnoha momentech trpí. První, co bije do očí, je angličtina vietnamců. Snad v žádném jiném díle mi tak nevadila anglická mluva neangličanů. Americká je řeč, americký je přízvuk a co hůř, americké mi mnohdy připadá i chování, rodinné vztahy apod. Problém není jen v tom, jak Vietnamci mluví, ale i co říkájí. Mnohdy jsou to promluvy, jak z politického projevu. U členů Vietkongu je to v pořádku, u obyčejných rolníků... to se chce nadávat. Také mě dožíralo Stoneovo přehánění kontrastů, jmenovitě: mír x válka, chudý Vietnam x bohaté USA. Já pevně věřím, že rolníkům se jistě před válkou žilo lépe než za ní, ale bukolická idylka ve filmu, který si nárokuje autenticitu, nemá co dělat (maximálně jako osobní vzpomínka na "staré dobré časy"). Rovněž srovnání vyžrané, a zjevně ne extra chudé, americké rodinky, s nejchudšími rolníky, je, ač efektní, z mého pohledu lehce nefér. Podobných drobností lze nalézt ve snímku více. Silné ***. (15.09.2008)

Tento film Olivera Stonea považujem za menej vydarený pokus o pohľad na vojnu vo Vietname očami dedinského dievčaťa. Ten pohľad je v snahe o nejakú komplexnosť príliš zdĺhavý, umelý a ako konštatoval aj Mikino00 aj nesúrodý. Vysypanie porcelánových čriepkov na zem nevytvorí mozaiku. Rovnako tak drobné životné epizódky pospájané za sebou ešte nevytvoria zaujímavý a príťažlivý film. A neprospelo mu ani tradične ľavicové videnie sveta jeho režisérom. (21.03.2014)

Skutečně jsem nevěřila, že se i do takové fresky osudů podaří Stoneovi nacpat jeho typický režijní styl, který si dovybrousil na o rok mladších Zabijácích. Zrychlené a zpomalené záběry, sem tam černobílá dokumentaristika (zde reprezentuje převážně halucinační sny a vojenské akce), ale jen pro vyjádření momentálního stavu, nálady. Na počátku vás ochromí propracovaná statická filmařina krajiny, lidé pracující na rýžových polích, žijících ve svých chatrčích to vše za doprovodu zajímavé hudební složky. Pak přichází Vietkong, vládní armáda a Američané a rázem se mění charakter snímání, nebýt komentáře hlavní hrdinky,vše by spíš hrálo na kašírovaný dokument o válce a jejím zázemí (šmelina, prostitutky atd.) Poslední část filmu, tedy dovětek z Kalifornie, je už čistě melodramatická a chaotická záležitost, která stojí hlavně na vnitřním boji vietnamského veterána a na vnějším rozkladu jeho rodiny - zde se Stone vyřádil asi nejvíc ve svých režijních exhibicích. Na stranu druhou na mě tento film působí hodně umírněně oproti jiným, asi za to můžu "děkovat" knižní předloze, která má co říci, ale nedělá to maximálně naturalisticky, i přestože je sepsána ze skutečných vzpomínek. Stone si knihu převedl do scénáře, což je další fakt, který mě dost překvapil, protože mě to u něj přijde jako akt momentální nostalgie a něhy - nevím zde je to správné slovo, ale prostě mě jiné nenapadá. Neznámé vietnamské tváře herců odvedly nadstandardní práci, T.L. Jones se stal po tomhle filmu definitivně a zaslouženě modlou páně režiséra a Joan Chen coby matka hlavní hrdinky také odvedla zajímavý part. Jedna má výtka směřuje k suvéréní angličtině, kterou na mě vypálili Vietnamští domorodci, aby pak v komunikaci se skutečnými Američany skoro neznali jediné slovo. U hlavní hrdinky se to snad dá pochopit, ale u ostatních?! Na druhou stranu je mi jasné, že masové publikum v anglofonních zemích prostě titulky asi nerado :-( - ale mě ten dabing prostě štval. (21.09.2006)