JFK

I přes veškeré pochybnosti o autenticitě důkazů předkládaných nám Oliverem Stonem a o možném manipulování s nimi či vnucování své vlastní verze důvodů atentátu tu máme geniálně natočený politický thriller, který, ač pospojován z mnoha a mnoha různorodých střípků, drží při sobě a ve více než třech hodinách nenechá diváka vydechnout. Jsou přeci jasné důvody, proč Stone tenhle film točil, jeho levicové politické přesvědčení (radikalizující se s jeho posledními snímky) je všeobecně známé a angažovanost také. Tady jsme však svědky totálního zaujetí až posedlostí tématem, mravenčí dokumentární práce při sběru podkladů pro film (který jiný režisér si dá s rešeršemi tolik důkladné práce?), geniálně sestříhaného filmu a velmi originální práce s herci a hlavně odvahy otevírat takováto palčivá témata a jít s kůží na trh a s filmem do boje... Velmi náročná a velmi povedená filmová rekonstrukce... (28.01.2007)

První polovina filmu je vyčerpávající, jste zavaleni tunou informací, případně naopak informováni nejste, protože si tvůrci myslí, že toto již dávno znáte. Kevin Costner je po značnou část ve filmu úplně zbytečný. Teprve asi po dvou hodinách film přestane připomínat oživlou stránku z wikipedie a začne připomínat film, Kevin Costner se stane skutečnou postavou s nějakými motivacemi a film se vydrží některým dílčím otázkám věnovat i déle než jednu minutu. Závěrečný proslov je pak čistou esencí všech klasických amerických soudních dramat. Film ve mě vzbudil touhu přečíst si o vraždě JFK nějakou knihu, nemyslím to ale jako pochvalu, ale jako znamení toho, že film selhal._____Jen pro zajímavost - film šel v našich kinech již v roce 1992 - pro tehdejší diváky a hlavně obdivovatelky Costnera musel být film hodně velký mindfuck, protože tehdy tu určitě většina lidí tápala i v tom, jak se liší CIA od FBI... (30.11.2013)

Ať už to je mystifikace, která opomíjí všechny důkazy proti, byla krásně natočena. Pravdu se stejně těžko dozvíme. Ale tenhle snímek působí. Jestliže film samotný mi připomněl Zodiaca (2007), pak závěrečná Costnerova řeč film Pan Smith přichází (1939). Všechno to jsou skvosty, které mám moc rád a JFK patří (ode dneška) k nim. (14.06.2010)

Krásná ukázka dokonalé filmové manipulace. Nemůžu se na to úplně zlobit, protože jde zřejmě o Stoneovo upřímné přesvědčení a ne politickou propagandu, i když jde rozhodně o nebezpečně prolhaný film. Výživný studijní materiál k tomu, jak utvářet divákovo přesvědčení. Na emocionální úrovni tak strhující, že by člověk přestal věřit komukoliv, kdo má na rozdíl od Kevina Costnera nějaká data. (01.09.2010)

Díval jsem se na tři a půl hodiny dlouhý film, ve kterém se vlastně pořád mluví, a nenudil se ani na minutu. Říká to dost o tom, jak strhující věc JFK je? Snad ano. Oliver Stone se látky chopil vpravdě mistrovsky a scénář, který mohl velmi snadno působit jako obyčejná konspirační hospodská povídačka o těch hodných a o těch zlých, proměnil v uvěřitelný příběh. Film mě doslova pohltil už během úvodní titulkové sekvence (dokonalá montáž reálných a nově vytvořených záběrů podbarvená fantastickým Williamsem) a až do konce nabízel stále něco nového, kvůli čemu se vyplatilo ho bez dechu sledovat. A to herecké obsazení... Prostě skvělé. (02.12.2011)