Trojúhelník smutku

Asi nejsem úplně cílová skupina. Pro mě to byl společně s loňským Prvok, Šampón, Tečka a Karel nejhorší film viděný v kině. Bez příběhu, neskutečně přehnaná a hloupá byla celá kapitola na lodi. Jediné co se mi na filmu líbilo byli moudra dvou ožralců Woodyho a Zlatka. Část na ostrově neskutečně na palicu, zakončení úplná blbost a ještě k tomu otevřený konec. || 4/10 || Praha Nový Smíchov | Theatrical Cut: 147 min | 2Dtit (12.11.2022)

Až satirická sonda do světa ultrabohatých (11.12.2022)

Nemyslím si že na komediích/satirách, které míří na konkrétní cíl, je cokoli podvratného. Jedině že by v druhém plánu (to ale konspiruji) chtěly uchlácholit a zavřít na chvíli hubu lidem v jejichž jménu je film natočen. Protože tady fakt není nic moc než hodina výsměchu kapitalistickému excesu. Influencerka se marnivě fotí na lodi. Je to směšné. Bohatí lidé jsou k hovnu a jedí směšná jídla. Stevardky nuceně konverzují s klienty aby si vysloužily dýška. Je to směšné. Ti, díky kterým to celé drží pohromadě, uklizečky a dělníci, jsou přehlížení a ponižovaní. Ano, věděli jsme. Film nepřesvědčí jediného člověka aby jakkoli hnul svým přesvědčením, ale je postavený tak aby budil dojem ostré satiry. Tím u mě selhává. Ovšem je zábavný a šikovně udělaný, to jo. (21.12.2022)

Po delší době zase snímek, u kterýho ten hype fakt nechápu. Rozesmát se mě povedlo jenom párkrát, za to nudit mě biják dokázal většinu času. Šnečí tempo vyprávění, mnohdy až extrémně statická kamera nebo divná hudba situaci taky nezlepšovalo (trochu mi to celkově zavánělo pokusem o art, kterej vážně nemusim). Hlavní myšlenka vcelku dobrá, zejména kontrast děje na jachtě a na ostrově, nicméně provedení na muj vkus hodně nezábavný. Úvod a část na jachtě mi prišly zbytečně dlouhý a záliba pana režiséra v blicích scénách nebo rozvláčnejch dialozích mě taky nadchnout nedokázala (pokec pana kapitán s "pánem hoven" bylo až útrpný sledovat). Aspoň trochu zajímavější bylo dění na ostrově, byť teda ta pointa v podobě luxusního resortu, byla hodně ujetá až přiblblá. A hlavně ta šíleně dlouhá stopáž byla fakt ubíjející. Ale cenim, že konečně taky někdo ukázal, kromě těch ohranejch klišé o boháčích, že ty "obyčejný" lidi, co se často nad boháčema pohoršujou, by se nechovali o moc líp, kdyby za určitejch okolností taky získali moc nad ostatníma (a je jedno, jestli jde o moc díky penězům nebo nějaký svojí momentální důležitosti pro ostatní). A tohle, za mě hlavní, poselství snímku leckomu, jak tak koukám uplně uniklo. Ale ve výsledku jsem upřímně rád, že už to mám za sebou a znova už bych se na to nepodival snad ani kdyby mi někdo nabízel hodinky za 150k EUR, dvě silnější hvězdy za ostrovní scény. (26.12.2022)

„Nikdy se nehádejte s hloupými lidmi, protože vás stáhnou dolů na svou úroveň, kde vás porazí svými zkušenostmi.“ // Když peníze jsou moc, tak ať laskavost zůstane chudým, nebo ať laskavost radši vymře úplně, jen pro jistotu. Přehlídka zbohatlických tupců, co vlastně nevědí co se svým životem, a tak otravují život těm co by nějaký mít mohli, avšak i ti se nakonec pachtí pouze po moci a penězích. Ale co se stane ve chvíli, kdy peníze přestanou mít moc, a moc začne ovládat mysl chudáka? Film, jenž není vlastně ničím výjimečný, protože vypráví o lidech jaký doopravdy jsou, ale tím je to vlastně tak skvělý. V jednom okamžiku se člověk směje a hned o pár vteřin na to čumí s hubou dokořán a nechápe co se to právě stalo. 80 % (31.12.2022)

Zvěsti kolem filmu Rubena Östlunda Trojúhelník smutku, se šířily celkem rychle a to už od světové premiéry. Samotného mě příjemně překvapilo, že i přesto, že je režisér ze Švédska a z části jde o film americký, tak  to byla velmi nekompromisní a nekorektní záležitost. To co se odehrávalo v druhé půlce snímku, by nechtěl zažít asi nikdo z nás. Film se překlopil v něco, co je hodné Larse von Triera, nebo Gaspar Noeho, ale bez neonů a rudých pozadí, nebo bez totálně emočně ždímajícího finále. Je to čistá a brutálně nekorektní plavba, mezi satirou a psycho thrillerem. Ve skvělé formě byl Woody Harelson, ale pouze herecky, protože jako postava kapitána zaoceánské lodi až v takové formě nebyl. Nutno zmínit i skvělý výkon dánského herce, srbského původu Zlatko Buriće, který je znám z Refnovské trilogie Pusher. Smutným aspektem je předčasné úmrtí mladé jihoafrické modelky a herečky Charlbi Dean, která zemřela v loňském roce a premiéry filmu se už nedočkala. Za mě jednoznačně událost loňského roku, kterou asi už nepřekoná nic. Slovy chlapce z filmu Vesničko má středisková....Přijdu až budou nastavovat zrcadlo ''. U tohoto snímku by onen chlapec, lepící v pokojíčku malé lodičky, musel u filmu setrvat v podstatě od začátku do konce. Takové velké zrcadlo, nastavené současné společnosti tady dlouho nebylo!  Třikrát sláva a pět hvězd k tomu! (06.01.2023)

Je to nekompromisní ve všech ohledech. Na nic si to nehraje a ještě je to zábavné. Östlund má můj hluboký obdiv, zase jsem po čase viděl něco, co jsem ještě neviděl. 80% (08.01.2023)

Tretia cast bola asi zbytocna, ak by film skoncil zaberom na bliziaci sa cln na konci druhej casti, mozno by som dal aj plne hodnotenie. (11.01.2023)

Výborná komédia, ikeď asi nie pre každého. Zmes trapných a dosť fekálnych scén nemusí byť pre každého. (29.01.2023)

Po úspěchu ve Varech si Trojúhelník smutku nesl velká očekávání, což možná samotnému filmu více uškodilo. Osobně ve filmu nevidím snahu o průlomové rozklíčování přirozených pudů dnešní společnosti, spíš jen odlehčené a možná lehce nekonvenční satirické zachycení systému západního světa. Proto 149 minut na přímočaré rozebírání populismu může být zbytečně moc ale příběh rozdělený do tří kapitol bez pevného dramatického oblouku mi poměrně svižně ubíhal. Ve výsledku bych řekla, že lehká absurdita Trojúhelníku smutku dává právě jen to, co slibuje a pokud v tom divák nechce hledat víc, bude odcházet spokojený. (13.02.2023)

Drsná černohumorná satira plná kritiky nejrůznějších společenských témat. Snímek je rozdělen na tři části, které spojují postavy Carla a Yayi. Hlavním tématem snímku je rovnost. Existuje mezi lidmi rovnost? Můžou si být lidé vlastně rovni? První část diváka zavede do světa modelingu a do problematiky feminismu a rovnosti mezi muži a ženami. Druhá část se odehrává na luxusní jachtě plné milionářů a všelijaké smetánky, ale také jejich obsluhy a poněkud neviditelných zaměstnanců jachty. Tato část je nabitá absurditou a tématizuje hlavně materiální rovnost mezi lidmi a třídní společenství. V poslední části nás snímek zavede na pustý ostrov, který není až tak pustý, jak si protagonisté myslí. Zde se opět naráží na rovnost mezi lidmi, ale z trochu jiného pohledu (rozdělení společnosti podle jejich dovedností). Nejvíc si z filmu divák zapamatuje večerní scénu na lodi, při které je plátno plné fekálních vodotrysků a záplav zvratků, což asi měl být kontrast k nabubřelé a nazdobené smetánce a jejím žvástům. Celá tato stěžejní scéna na mě působila jako podobenství. Potápějící se loď s pasažéry, kteří s tím nemohou nic udělat a topí se ve vlastních sračkách, zatímco ti nejvýše postavení (kapitán a oligarcha), kteří mohou tuto katastrofu zvrátit, se nesmyslně dohadují, která ideologie je lepší místo toho, aby řešili skutečné a reálně hrozící problémy potápějící se lodi. Po konci snímku jsem měla pocit, že jsem viděla vlastně tři krátké filmy, i přesto, že je spojovalo téma rovnosti, tak atmosféra každé části byla celkem odlišná. Některé scény působily poměrně povrchně jiné zase narážely na problémy lidské společnosti (např. její uspořádání, různé předsudky) a chytře kritizovaly společnost. Celkově je to určitě pozoruhodný snímek, o kterém budete ještě dlouho přemýšlet a diskutovat. (14.02.2023)

To si snad děláte legraci ne? Od teď kdykoliv, jak uvidím někde v popisu nebo komentáři k filmu slovo "satira", vyhnu se tomu obloukem. Pro mě už je nejspíš jen "To je vražda, napsala". Nevidím v tom nic. Není to vtipný, dramatický, nemá to skrytý význam. Trojúhelník smutku nemá totiž vůbec žádný význam. Jsou filmy, které nejsou pro mě... (26.03.2023)

Další novodobé filmové umění? Měl jsem dát rovnou do odpadu bez dívání. 1/3: Partnerská (dlouhá) hádka o zaplacení večeře. Demence. 2/3: Plavba po moři - všichni zvrací okolo sebe, na sebe, vedou mimozemské řeči. Odpad. 3/3: Pobyt na ostrově, uklízečka z lodi kapitánkou, konec ze kterého všichni šílí. Konec, který jsem odhadnul dřív, než jste se nadáli. Jeho důvtipnost a údernost se hodila do doby tak před 40-ti roky. Trapnost. A za další rozbor už mi to nestojí! (19.04.2023)

Perfektní! (13.05.2023)

Asi trochu přeceňovaný film dle mého názoru. Námět fajn, scénář slabší, režie bolest, herecké výkony tragédie. Ani jsem se moc nebavil, ani jsem se nepohoršoval, ani neděsil... Taková ne moc povedená satira. (16.05.2023)

Akumulace bohatství na jednom pólu je zároveň hromaděním bídy, útrap práce, otroctví, nevědomosti a morální degradace na opačném pólu. Tak je to napsáno v Marxově Kapitálu a tato slova, ve kterých je obsažena celá podstata marxistického učení, znamenají to, co nám chce říci i Trojúhelník smutku: zatímco jedni bohatnou, druzí nevyhnutelně chudnou. Kdyby tento film nestvořil Östlund, pak nejspíše Michel Houellebecq. A pokud by šlo o film z minulosti, udělal by to pouze Luis Buñuel, jehož Anděl zkázy se vám při sledování Trojúhelníku smutku vybaví a nejednou. A právě další geometrický útvar z dílny poměrně mladého Švéda je další klamně jednoduchý film o třech stranách – navíc nejen aktuální, ale naprosto nezbytný pro dnešní dobu. Ruben z vysoké zvonice doslova plive na všechny spotřebitele a nešetří nikoho. Zábavná a drzá nekompromisnost, která umožňuje vměstnat do samého prostředku filmu scénu mořské nemoci během slavnostní večeře plnou očividné odpornosti, opět potvrzuje: Östlund je pro dnešní kinematografii jedinečný virtuóz trapných situací a nepříjemných témat, který se dlouho chtěl vymanit z podřízenosti a pravidel politické korektnosti. Ví, jak postavit dialog tak, aby se postavy na plátně styděly a diváci se smáli, ale pak jedním chvatem vyměnit role a přivést ke studu samotné sledující. Tři dějství filmu rozvíjí nevyhnutelnou apokalypsu v podobě tří různých žánrů. Nejprve jsme svědky romantické komedie naruby: milenci se potupně dlouho rozhodují, kdo z nich zaplatí večeři, až dojdou do bodu, kdy musí vyřešit, kdo koho vlastně miluje (a nakolik ryze). Pak přichází cesta, která brilantně poukazuje portrét morálky dnešních elit – monumentální karikatura společnosti 21. století. A nakonec Robinsonáda – svým způsobem krutá, ale zároveň komická. No a závěrem přichází na řadu zvrat pro mě osobně absurdní v duchu Shyamalana. Zda stálo za to dát Trojúhelníku smutku hlavní cenu filmového festivalu v Cannes, je diskutabilní. Lze jen hádat: viděla porota ve snímku satiru na sebe, a udělila mu tak cenu z pocitu viny, nebo se většině tyto nepříjemné pichlavé momenty skutečně líbily? Tak či tak, plusem je, že v tomto filmu najde divák několik vrstev vyprávění a může si vybrat tu, která jeho nitru přilnula nejvíce. A pak se hádat se zbytkem, který nesouhlasí. A o tom to celé je, nebo ne? (11.06.2023)

Co tohle bylo?!? Občas nevycházím z údivu, jak podobná krávovina může nabrat hodnocení nad 70 procenty... (20.06.2023)

Tak k nám opět zavítalo další velmi obstojné a svérázné drama. Sám bych snímek nepopsal lépe než satira na novodobou společnost, kde se řeší jak bohatství, rovnoprávnost, naše "dnešní láska", tak i světové ideologie a ekonomické systémy. Co zaujme na první dobrou jsou jednoznačně špičkové herecké výkony a úžasný scénář. Scénu ve výtahu, hned ze začátku filmu, jsem viděl snad 4x a pořád se rozplývám and tím úžasným dialogem. Film v sobě skrývá spoustu hlubokých myšlenek a při mnoha scénách vás přímo nutí klást si otázky o naší vlastní lidské rase. Velmi příjemný zážitek. Těším se na blízký rewatch. (19.07.2023)

Hodně netypický film rozdělený do tří částí. Začíná to jako dramatická konverzačka, která není vůbec špatná. Pokračuje to na luxusní lodi, kde se to zvrhne v absurdní drama s nádechem Monty Python's. Je tu Woody Harrelson, a přestože pro něj zcela netypicky nehulí, tak je klasicky úplně mimo, protože o to víc leje. Tato část je naprosto výborná, skoro pětková záležitost. Jenže pak loď ztroskotá a s ní i veškerá zábavnost. Poselství třetí části chápu, ale mám dojem, že Woody s tvůrci mimo kameru přece jenom hulil, a ne málo. Tahle část je prostě úplně pitomá a sráží jinak osvěžující dojem z předchozích dvou třetin. Škoda. (30.08.2023)

Otevřenej konec = odpad. (29.01.2024)