Režie:
Ruben ÖstlundScénář:
Ruben ÖstlundKamera:
Fredrik WenzelHrají:
Harris Dickinson, Charlbi Dean, Zlatko Burić, Woody Harrelson, Dolly De Leon, Vicki Berlin, Henrik Dorsin, Iris Berben, Jean-Christophe Folly (více)Obsahy(1)
Model Carl a jeho partnerka influencerka Yaya jsou pozváni na luxusní výletní plavbu. Společnost jim zde dělá opravdu vybraná smetánka. Je tu starý mládenec hledající životní lásku, výstřední ruský obchodník (Zlatko Buric) a celému mumraji vládne kapitán (Woody Harrelson), který je věčně pod parou. Když nečekaná událost zamíchá kartami, charaktery cestujících se ukáží v pravém světle. Dvojnásobný vítěz Zlaté palmy z festivalu v Cannes Ruben Östlund natočil břitce satirickou komedii o společenských rolích a opojné síle moci, která nenechá na žádném z pasažérů nit suchou. (Aerofilms)
(více)Recenze (600)
Pro mě to bylo bez nadsázky dvouapůlhodinové utrpení. Rozumem jsem asi chápal, kdy bych se měl smát a kdy mi chce film něco sdělit, ale pocitově jsem se míjel s jedním i druhým o světelné míle. Nehledě na křečovitost, vyčpělost a klišovitost většiny toho „vtipu“ i „sdělení“. Tolik mýma očima, byť koukám, že ostatní to drtivou většinou vidíte úplně jinak. ()
2 a pol * ()
Nejlepší plavba lodí ever!! ()
Půlku filmu jsem se nudil. Připomnělo mi to přeceňovaného Parazita. ()
Trojúhelník smutku (nebo také trojúhelník cynismu, socialismu a kapitalismu…). Během tohoto filmu smutek přímo sálá ze zhovadilého života a ,,problémů” té nejtučnější smetánky topící se v šampaňském, slunečním svitu, vířivky a vlastních ,,hnojivech”. Film je od samého začátku vystaven na dialozích (rozhovor s modely, rozhovor ohledně placení), které jsou prostě výborně napsány a natočeny a to to nejlepší teprve přijde. Na jachtě se odehrávají ty nejsilněji absurdní scény filmu, jejichž základem je precizní práce s kamerou, hudbou a scénářem. Ať už to jsou jednotlivé události, které degradují tyto pasažéry v nejlepším slova smyslu nebo působivé scény plné zoufalství, zvratek a politicko-filozofických úvahách během mořské bouře. Po ztroskotání a přežití jen některých vyvolených, tempo malinko upadá, ale v závěru přináší nečekaný a cynický závěr (který se nese v duchu všeho předtím). ()
Moralita plná trapnejch klišé, jedna hvězda je za vožralýho Woodyho a druhá za tu hajzlbábu, jinak slabý a strašněěě dlouhý ()
Trojúhelník smutku má rozhodně velice specifický humor, na který musíte být psychicky připravení (tedy minimálně v náladě). Zapříčiňuje to hlavně fakt, že zde se humor především staví na bázi velmi pasivních (avšak geniálních) vtipů (vtip zde není naservírován v podobě mluveného slova, ale podle vtipné události). Naprosto skvělý byl hlavně moment kdy ruský obchodník zvolal na lodi poplach. Nechybí tu ani pár do mozku zarytých hlášek: „In der Wolken“. Švédský režisér Ruben Östlund se rozhodně předvedl (v tom dobrém), kameru dává do velmi rozmanitých poloh, většinou si u něho počkáte, protože především vsází na long shoty, které nádherně dodávají scéně dramaticko-satirický styl (vyhrává si taktéž s celkovou kompozicí scény). Hrozně moc to jde vidět ve scénách kapitánské večeře. Östlundovi se rozhodně podařilo vytvořit i skvělý (především velmi originální) dramaticko-satirický scénář, který si především dělá srandu z novodobých problémů a vystavuje bohaté lidi do nepříjemných situací (nádherně taktéž podává divákovi fakt, že peníze opravdu nejsou všechno). Stejně tak skvělé jsou i dialogy, které mě rozhodně bavili a nepůsobili zbytečně. Začátek je lehký, rozhodně nás jako diváka dostává do pozice, kdy od filmu nevíme co čekat. Po poznání našich postav se ocitneme na lodi, kde se to dost zhurta proplétá a rozjíždí (snad nejvíce vtipná část filmu). Ovšem na ostrovu nám tempo prudce klesne (i s celkovou záživností), máme zde větší důraz na dramatičnost, i přesto, to ale neznamená, že zde nejsou směšné scény. Zde nám taktéž Östlund vpálí myšlenku, že můžete mít miliony na účtu, ale pokud jste ztroskotali, klíčovými prvky jsou hlavně umět přežít, ironií je právě to, že to celé dokázala pouze uklízečka. Z celého pohledu mi snad vadil jen konec, dost unáhlený, jako by si Östlund řekl, že už je to moc dlouhé. Rozhodně ale nejde o nějak výrazně „špatný“ konec; určitě je překvapivý a mírně i napínavý. Výborné jsou i herecké výkony, kde stěží najdete „špatné“ herecké výkony, za zmínku stojí výše zmíněná scéna kdy Zlatko Burić vyhlásí do rozhlasu „poplach“; nebo taktéž i skvěle zahrané dialogy mezi Zlatkem Burićem a Woodym Harrelsonem, debaty o socializmu byli prostě skvělé a stojí rozhodně za zmínku. Samozřejmě se mi líbila i Charlbi Dean a Harris Dickinson, avšak nejvíce se mi líbili momenty výše zmíněné. Z celkového hlediska, film, který si rozhodně získal mou pozornost. 4/5 ()
Skvělá nevybíravá satira, která nezná hranic. Příběhová linka jde v určitém smyslu nazpět evolucí a nebojí se poukazovat na různé společenské problémy ať už dekadentními, nebo absurdně komickými prvky. Opravdu mohu doporučit, zavede vás to na různá místa, která byste nečekali. ()
Ale áno, malo to v sebe niečo , čím sa to odlišuje od ostatných čiernych komédií. Niektore scény až Tarantinovsky pôsobiace a hlavne ma bavil týpek zo Zombielandu , ktorý hláškoval čo mu šampanské stačilo :-D ()
Film "Trojúhelník smutku" je sice dobře hodnocený, ale už ho nikdy nechci vidět. Ženský manipulativní... A navíc to točil nějaký "umělec": Opravdu to tlačí ad absurdum, do nechutnosti. ()
feminismus, antibělošský rasismus, antikapitalismus... perfektní novodobý snímek, je tam všechno... na druhou stranu to místy zas tak špatné není ()
Jedna hviezda za citáty Marxa, druhá za Internacionálu. Ešte pridám jednu za vtipné absurdné vyvrcholenie večere, aby som ju hneď odobral za neúnosnú stopáž a úplne zbytočnú poslednú časť. Tvári sa hlboko a sofistikovane, pritom je to doslovný koncentrát klišé. Povrchná kritika smotánky ktorá sa chce zapáčiť festivalovej smotánke. Škoda. Keby sa to s útokom pirátov zvrhlo na tarantinovku, mohlo to byť skvelé. ()
Kdyby tvůrci Bílého lotosu natočili celovečerní film, vypadal by asi nějak takto. Podobné postavy, tempo a hudba, a děj rozvíjející se od celkem realistické zápletky až po naprosté fantaskno. Na luxusní výletní lodi se setkávají nabubřelí boháči s vykořisťovanou posádkou, aby však náhle osud zamíchal kartami a role se trochu prohodily... Otevřený konec mi moc neseděl. ()
Taková klasická "severská obžaloba moderní společnosti“, která nemilosrdně ale zároveň vtipně "nastavuje zrcadlo" nám všem. Na škodu není ani délka filmu, kdy při skvělých hereckých výkonech rozhodně židle v kině netlačí. Je pravda, že jsem od Woodyho Harrelsona čekal poněkud víc, ale i jeho krátké intermezzo, kdy jako kapitán lodi vyleze na palubu jen proto, aby se ještě víc opil a během patnácti minut potopil loď, stojí za to. Skvělý je i výkon Zlatka Buriće, který Harrelsonovi zdatně sekunduje. ()
Zábavný sociální drama. Dialogy mají šmrnc a nutí k zamyšlení. Technicky velmi dobře zvládnuté. Vlastně si nemám na co stěžovat. 85% ()
Za prvu polhodinu mi zacali liezt obaja hlavni hrdinovia 110 percentne na nervy. Po hodine som uz mal sto chuti to vypnut. Nevedel som si vsak vysvetlit to vysoke hodnotenie a proti svojmu zdravemu usudku som pozeral dalej. Vtedy vsak nastane prudky dejovy zlom a z nezazivnosti pribeh prechadza do frasky. Vizualne nechutnosti su doplnane filozofickym obvinovanim Zapadu z nespravodlivosti na svete. Po hodine a pol filmu sa presunieme tretej pribehovej roviny. Tu sa uz dostavame do uplnej absurdity. Konanie postav strati posledne zbytky racionality. Osudy ludi su vlozene do ruk hlavnej hajzelbaby, ktora sa lusknutim prsta stane pani vesmiru a z neznameho dovodu sa jej zvysok ansamblu prisposobi. Nie je to smiesne, nie je to zabavne, nie je to poucne, nie je to podnecujuce. Tuzobne som cakal na koniec. A zaverecny zvrat uz nezvratil nic. Koniec koncov pri tolkych twistoch v pribehu sa uz asi ani nedalo nieco zmysluplne vymysliet. Tento film je pre mna navonana zdochlina. Ma vsak Zlatu palmu z Cannes a nebeske hodnotenie takze chyba bude vo mne. ()
Hodne k zamysleni ()
Nemůžu říct, že to není zajímavý film, ale ani nemůžu říct, že by mě po celou dobu bavil. Bohužel je to vyobrazení dnešní reality a s tím spojené totální rozdíly mezi bohatými lidmi a obyčejnými lidmi. Na druhou stranu, se to moc pěkně stírá v závěru, kdy se role de facto otočí a z hajzlbáby se stane vůdkyně. Blicí scény z lodi jsou TOP, ale jinak je dle mého film nadhodnocen. ()
Za mne totální sr.čk. Nesmyslně zbytečný film o zvracení. Po hodině jsem to vzdal a pustil si radši Bezva fintu. To je podle mne komedie i drama. ()
Skvělá satira posouvající realistickou absurditu na místa, která jsem snad ještě nenavštívil. Diskutuje zejména o tom, jaký je člověk, když o vše přijde. Strašně krásně provedené interakce mezi zástupci jednotlivých hierarchických skupin jsou zároveň smutné a nehorázně vtipné a člověk jen čeká, co mu Östlund naservíruje v dalších minutách. Protože ten film se skutečně ubírá pořád hlouběji a hlouběji a když už si divák myslí, že je myšlenka filmu více méně hotová, stane se něco ještě ostřejšího. Zkrátka vůbec jsem nečekal, že se bude děj ubírat svým směrem, ale hltal jsem každou minutu a poslední scéna tomu nasadila korunu i hermelín. ()