Četa

"Nebojujeme proti nepriateľovi,ale sami proti sebe", aj o tom je táto excelentná vojnová dráma, na ktorú som bol istého času nesmierne hrdý. Samozrejme, že som aj dnes. Bola to totiž jedna z prvých oficiálnych VHS po 89.roku, ktorá obsahovala iba titulky a bol som na ňu veľmi pyšný. V dobe VHS-iek som si mnoho filmov v originálnom znení neužil a možno aj preto som tento film zbožňoval a pozeral až prekvapivo často.Doba pokročila, DVD médium je splnený sen filmového fanúšika. Jeden z najlepších vojnových filmov vôbec, nesmierne realistický a presvedčivý ako prechádzka ozajstným peklom. Čo dodať? Snáď len:" When the machine breaks down,we break down". Film 100%. (14.02.2009)

Oliver Stone je prostě pan režisér. Tenhle Vietnam patří k tomu nejlepšímu, ale na Coppolu by si musel ještě trochu přivstat. Válka je tu taková všudypřítomná a přitom Vietnamčíci vlastně skoro nejsou vidět. Opravdu sugestivní zážitek, pro někoho možná nudný, ale to není chyba toho filmu. Dnes zaujme i malou rolí Johnnyho Deppa. (27.03.2006)

Vietnamská válka nepodaná tak filozoficky a existencionálně jako v Apokalypse, ale skrze neméně působivě a dramaticky ztvárněné postavy se skvělou ukázkou proměny člověka v zeleném pekle...u Charlieho Sheena vidíte jak to začíná a u Willema Dafoea a Toma Berengera jak to může skončit, záleží jen na síle vaší vůle...spojte si tyhle dílky skádačky dohromady se skvělou režií a kamerou, patřičně realistickými efekty a atmosférickou hudbou a nemůžete získat nic jiného než šestihvězdičkovou výpověď o šílenství, kterého jsou schopni jenom lidé... (08.02.2004)

Četa se od většiny válečných filmů líší tím, že se zabývá konfliktem v konfliktu. Řeší totiž rozpory dvou skupin amerických vojáků v jedné četě, násilníků a docela rozumných vojáků. Tato vnitřní nestabilita je pak zdrojem napětí při scénách, kde má četa plnit rozkazy. Toto je výrazným kladem Stoneova filmu. Nedovedu moc vysvětlit, proč dávám 4*. Snad proto, že kromě této zápletky je Četa standardní film z válečného prostředí, který je místy zdlouhavý. Prostě nic, co už byste neviděli jinde. (18.01.2004)

Ako dôveryhodne zobrazíme peklo, ak ho neprežijeme na vlastnej koži? Oliver Stone prežil vlastné útrapy, aby nám o tom mohol podávať svedectvá, skrz svoje vlastné zážitky nám predostiera príbeh človeka, ktorý vstupoval do vojny s akousi detskou naivitou a splnením si snov a infantilných predstáv o národných hrdinoch, ktorých peklo posilňuje a vracajú sa ako víťazi... dívame sa dve hodiny na film, pri ktorom nám je jasné, že v tej vojne sa nikto nestáva hrdinom, nikto nezomiera hrdinsky a za vlasť, ale ako úbožiak, ktorý musel prežiť svoju vlastnú vnútornú vojnu, aby sa vrátil do normálneho sveta čoby psychicky zmrzačená troska. Imponuje mi nepriame režisérove zobrazenie vonkajšieho pekla a konfliktov politických velikánov, ktoré sa prelínajú s utrpením človeka a prinášajú bytostné následky. Nádherná hudba, nádherné herecké výkony, nádherný filmový epos...... a ako píše Kleopatra, k nebesiam pozdvihnuté ruky sú tou najúchvatnejšou a najkrutejšou scénou. (13.11.2009)