Salvador

Pokud se filmů s podobnou tématikou válečných zločinů a občanských válek ujme dobrý režisér, tak je skoro vždycky jisté, že takové filmy budou fungovat. Stejně jako třeba když se díváte na Hotel Rwanda, i v Salvadoru nejprve nevěříte vlastním očím, postupně jim věřit začnete a potom jim věřit nechcete. 8/10 (08.11.2013)

Tento film je pre mňa znak toho, že Stone stojí na strane ľudských práv a spravodlivosti a keď ide do tuhého, tak sa nebojí skritizovať všetky bojujúce strany a poukázať na to, čo svojím zlom spôsobujú a pritom zostáva sám. Kto ho obviňuje z ľavicových postojov, tak nevidel tento film alebo Stonea nikdy nepochopil. Nádherný rozhovor sa vedie pri myslím, že to je hotel v tomto filme, kde postava fotografa jasne hovorí, keď ju nálepkujú ako ľavičáka, že možno ním je, komunistom však nie je a spomína prečo treba stáť na strane spravodlivosti aj proti vlastným. Pašovanie dievčaťa s dieťaťom je znak toho, že hranice preňho neexistujú, zabitie kresťanského kňaza, ktorý brojil proti útlaku je jasným znakom toho, že cirkev nie je žiadna pravicová inštitúcia a mala by sa postaviť tak proti diktatúre z jednej, či druhej strany a nepaktovať s nimi, lebo Božie zákony sú viac než akékoľvek iné pozemské. Film končí smutne, Stone tak ide proti zabehnutým postupom opäť. Aj keď tento film je inšpirovaný skutočnými udalosťami, Stone si vybral práve tieto a tým jeho kresťanským pohľadom, o ktorý zrejme neusiloval, ale to tak cítil, u mňa vyhral. Herecky presvedčivé, dejovo to nie je žiaden veľký vojnový film, aj keď bojové scény má riadne. Ja to považujem za veľmi objektívny film a o tom svedčia slová hlavnej postavy, ktorá kritizuje ľudové gardy pri tom, ako popravujú zajatých vojakov, že sú takýmto správaním rovnakí ako oni, s čím súhlasím a to je znak toho, že Stone sa tu nepostavil na stranu jednania, akým operovali komunisti, či Che Guevarra. To, že v súčasnosti na nich ukazuje s väčšou úctou asi možno pripísať faktu, že už je otrávený z toho, čo robia USA a že nemajú protivníka, ktorý by im zatrhol ich vykorisťovacie plány. USA vtedy pustošili svet svojimi nastrčenými diktátormi, robia to vlastne aj teraz. Každý kto nie je naivný vie, že ide iba o moc a peniaze a Božie zákony sú pošliapavané a zosmiešňované a tu treba povedať, že aj stranou ľavice, ktorá volá po slobode, no často siahne po rovnakých metódach ako tá pravicová. Toto je podľa mňa silné a nedocenené dielo, lebo nestojí ani na pravicovej, či ľavicovej strane a tak sa v ňom mnohí dnešní ohlúpnutí, či zmanipulovaní ľudia nevedia nájsť. Trocha viac konverzačné dielo, s tými nadávkami, ktoré nemám rád a určitými nedobrými postojmi a jednaním, no napriek chybičkám krásy pre mňa veľkolepé dielo. (10.07.2013)

Už úvodní titulky Salvadoru dávají tušit, že Oliver Stone je ve formě a diváky čeká nevšední zážitek, který se před našimi zraky skutečně odehraje. Dvouhodinová, autentická výpověď režiséra-provokatéra, který rád škádlí americké publikum, má neskutečnou sílu a je jen a pouze pro otrlé povahy. Na snímku bych kromě výborné režie a kamery vyzdvihl také padnoucí hudbu, která naplno povolí své otěže pří závěrečných titulcích a završí emocionální prožitek. Herci? Kapitola sama pro sebe. Jedinečný výkon fotografa Jamese Woodse je samozřejmostí, ale zde předvádí něco, co je až za samou hranicí dokonalého herectví. Musíte vidět. V dalších úlohách korpulentní sympaťák Belushi, charakter Savage či Elpidia Carrillo (Predátor). Vynikající film, drsný zážitek. (04.07.2014)

Napriek faktu, že je jasné, kde Oliver Stone stojí, neprišiel mi Salvador ničím extra tendečný. Americká CIA robila presne také veľké a ešte väčšie svinstvá po celom "treťom" svete. Niet teda prečo riešiť, či udalosti v Salvadore vyplynuli z kontextu, aký nám podáva Stone a či sa tam veci skutočne diali takto, ako nám ich on opisuje. Takmer všetko sa beztak sústredí na hlavného anti-hrdinu, jeho vopred prehraté zápasy so všetkým a najmä so samým sebou. Plne postačujúce! (29.09.2012)

Hodnotný studijní materiál pro všechny, které zajímá projekt World Press Photo, humanitární právo a příběh Kevina Cartera. Oproti pozdějším filmům Olivera Stonea je sice Salvador o něco méně kompaktní, což logicky pramení z občasné (možná i záměrné) epizodičnosti, kdy ze sebe režisér syrově nevybíravým způsobem sype drsné scény, aniž by divák stihl všechno to svinstvo pobrat a rozpoznat návaznost jednotlivých dějových fragmentů. Na podobné stěžovatelské úvahy je ale během sledování jen minimum času, neb co do příběhu je Salvador velmi silný a otevřený snímek, který před nikým a před ničím neuhýbá. Jedinci se slabším žaludkem následně možná vynechají večeři. (03.04.2009)