Salvador

"Věřil bys tomu, že dalším prezidentem Spojených států bude přímej potomek šimpanze?" Věřil. Je to země neomezenejch možností a primáti mají svá práva. O to tu ale nejde. Tady jde o občanskou válku v Salvadoru a o tý vím z "objektivních" reportáží Rudýho práva úplně všechno. Takže jako odborník si to vysvětluju tak, že se USA domnívaly, že se jim Rusové pletou do vnitřních záležitostí Salvadoru a zasáhly. To je taková ta klasika. Mě však víc bavilo to svědomí Ameriky v podání levičáka Stonea. A taky vysvětlení, jakej je rozdíl mezi levičákem a komunistou. Díky za to. A hlavně díky za informaci, kde si za sedm babek sedne panna chlapovi na obličej. Kdybych někdy v Hondurasu špatně odbočil, tak toho možná využiju. (14.07.2022)

S odstupem času to vypadá, že vrchol filmové tvorby Olivera Stonea, měřeno kvalitou, spadá do 80. let, kdy přišel se dvěma špičkovými reflexemi ničivých válečných konfliktů. Četa je známější a vyvolala všeobecně větší ohlas, přece jen ji natočil jako přímý účastník s hlubokou znalostí věci. Bráno z jakéhokoliv pohledu, představovala vietnamská válka významnější událost a vztah k ní si v americké i světové veřejnosti utvářel kdekdo. Válka v Salvadoru zůstala ve stínu nejen té vietnamské, ale i souběžně probíhající irácko-íránské války, kde šlo o krvavý boj o ropná pole. Občanská válka probíhala v době, kdy se míjela se zájmem americké společnosti. Byla to éra ekonomického vzestupu, nového sebevědomí a yuppies. Salvador byla nemocná země, kde převážnou většinu majetku a veškerou politickou moc vlastnilo 27 rodin, které nechtěly připustit jakékoli reformy a ve spolupráci s armádními špičkami likvidovaly opozici nebo ji zaháněly do ilegality. Americké tajné služby se obávaly nové blamáže a la Kuba a rozhodly se zabránit pádu režimu za každou cenu. V zemi se vzedmula vlna brutálního násilí. Stone jako protiválečný aktivista, jehož politický profil formovala protestní 70. léta, sledoval vývoj se znepokojením a chtěl natočit angažovaný film z první ruky. Nenašel ale producenty, a tak film vznikal z nadšení a obětí celého filmového štábu. I přes řadu kompromisů daných omezeným rozpočtem, točilo se obvykle na první dobrý pokus, z toho snímku čiší neuvěřitelný zápal. Salvador není laciná agitka a jeho hrdina není sympaťák, ale složitá postava. Nespolehlivý nestálý dobrodruh se sklonem k alkoholismu, levičák srdcem, ne ideály, a spíš intuitivně se stavící na stranu těch slabších v konfliktu. Stone zároveň vzdává hold novinářské profesi v době, kdy novináři byli za pravdu ochotni riskovat život a jít proti proudu a očekávání veřejnosti i zaměstnavatele. Boylův kolega umírá při pokusu zachytit realitu pouliční bitvy z bezprostřední blízkosti. O pár let později se jeho kolegové ve válce v Iráku v pohodlí luxusního hotelu spokojili s oficiálním komuniké americké armády, efektními záběry pořízenými armádními kameramany a počítačovou simulací. Celkový dojem: 95 %. (21.10.2013)

Najväčším mínusom je, že diabolsky dobrá, napínavá druhá polovica filmu je zhadzovaná miernym rozbehom v prvej polke. Ale zase plusom, aj v rozbehu až do konca, je duo Jamesov a neskutočný záver. Čudujem sa, že po týchto výkonoch im neboli ponúknuté role podobnej kvality. Škoda toho začiatku, no určite je to lepšia alternatíva, ako by sa mal film sľubne rozbehnúť a pri závere by som zaspával. 75%. (04.07.2007)

Další drsný a provokativní film Olivera Stonea. Snímek je bohužel trochu ve stínu slavnějších režisérových děl jako "Četa" nebo "Narozen 4. července", což je docela škoda, protože se jim kvalitou vyrovná a v některých chvílích dokonce i předčí. Na jeden z prvních Stoneových filmů, překvapivě kvalitní a odvážná podívaná. (16.01.2011)

Hodnotný studijní materiál pro všechny, které zajímá projekt World Press Photo, humanitární právo a příběh Kevina Cartera. Oproti pozdějším filmům Olivera Stonea je sice Salvador o něco méně kompaktní, což logicky pramení z občasné (možná i záměrné) epizodičnosti, kdy ze sebe režisér syrově nevybíravým způsobem sype drsné scény, aniž by divák stihl všechno to svinstvo pobrat a rozpoznat návaznost jednotlivých dějových fragmentů. Na podobné stěžovatelské úvahy je ale během sledování jen minimum času, neb co do příběhu je Salvador velmi silný a otevřený snímek, který před nikým a před ničím neuhýbá. Jedinci se slabším žaludkem následně možná vynechají večeři. (03.04.2009)