Teherán

Hodně velká pecka, jednoznačně nejlepší seriál jaký jsem letos viděl. Špičkové a díky zasazení velmi realisticky působící špionážní drama, které dokáže napínat jak v žánru už dlouho nic. Právě proto že tu jde "jen" o pár lidí a jejich částečný vliv na jednu operaci, žádné zachraňovaní světa a přestřelky s hromadami mrtvých. Opravdu po polovině trochu zvolní v dramatičnosti, ale jen proto aby se podtrhnul civilní rozměr postav a celkově příběhu, a tím jak rozebírá psychologické následky skryté války a zkoumá hranice toho kam až je člověk v ní schopný zajít je svým způsobem důležitější než všechno před tím. A navíc je to jen klid před dějovou bouří v posledních dílech, která tedy už není ukočírovaná zrovna bezchybně a hlavně ji kazí že není pořádně dokončená, ale víc bych tomu nevyčítal. Nejzajímavější je tu pro mě ale ten překvapivě docela nejednoznačný pohled na konflikt mezi Izraelem a Iránem - Izraelci se s tím neserou, a to nejen ti z Mossadu, ale i ti co tohle natočili, že si dovolili ukázat odvrácené stránky obou světů, bez velkého nadržování "vlastní straně". V Tel Avivu je za tohle asi spousta lidí po zádech nepoplácá... byť v Teheránu by je rovnou pověsili z jeřábu na náměstí. /// Druhá řada mírně slabší, osobnější, ale pořád výborné. 9/10 (08.12.2020)

Tehran mě neoslovil jako umně kombinované špionážní drama, ale spíše jako zdařilé techno drama z prostředí středního východu, pro které mám určitou slabost. Obavy ohledně zbytečné vyhrocenosti a snahy ukázat Írán ve špatném světle se naštěstí ukázaly jako naprosto mylné. Je skoro až paradoxní, že seriál, který ukazuje spletité vztahy mezi Izraelem a Íránem vyrovnaně a bez silného příklonu na jednu ze stran pochází právě z Izraele. Největší devizou tohoto seriálu jsou totiž zejména hlavní postavy, které sice nejsou dopodrobna vykreslené, ale dokáží si diváka získat jasným hodnotovým zakotvením a relativně čitelnými motivacemi. A největší devizou je právě fakt, že ani jednu z hlavních postav nemůžeme hodnotově odsoudit jako tu špatnou. Špatnou stranu tu totiž neurčuje národnost, ale charakter a jednání každého jednotlivce. Samozřejmě pár zbytečných zkratek tu najdeme, ale stále se jedná o film a nikoliv dokument. Tvůrce je třeba pochválit též za velmi dobré ztvárnění Teheránu. Sice se nepodařilo úplně zachytit tempo a hektičnost tohoto velkoměsta, ale lokace jsou docela přesné a pokud pomineme vozový park, mohlo by se i jednomu zdát, že se opravdu natáčelo v Íránu. (10.11.2020)

Nezaměňovat s Faudou, která byla akční, drsnější, přímočařejší. Zde je špionáž hodně zapuštěná mezi obyčejné obyvatele. Je neuvěřitelné, co dokázali náboženští vůdčí vytvořit z nádherné, silné Persie, jak vymyli mozek polovině mladých lidí, kdy i studentky demonstrují za to, že když není někdo důkladně na veřejnosti zahalen, pak je to trestuhodné a musí to tak být. Ovšem někteří berou drogy pokrytecky bokem... zkrátka, slušný seriál s vynikajícím, otevřeným koncem, kde se mi úplně nejvíce líbila postava krásné velící agentky ve štábu Mosadu. (15.03.2021)

Je to napínavé, v těch osmi dílech se pořád něco děje, jenže nakonec to s realitou nemá nic moc společného (když též pominu neskutečně rychlé přesuny některých postav mezi jednotlivými státy). Hlavní hrdinka vám k srdci nepřiroste, na to se chová jako neřízená střela. Chvíli je nedostižná superhackerka, chvíli jí zmítají emoce tak, že ohrožuje všechny okolo sebe (takže bud zemřou nebo jdou do vězení), ale povětšinou je to spíše teenagerka, která si jen tak vyšla do nepřátelského světa. Pokud bych měl ten seriál brát vážně, tak z něho Mosad vychází jako naprostý pitomec, zatímco iránská rozvědka je brutálně efektivní. (20.12.2020)