Jentl

troška o tom, ako to v takej ješive chodí, troška o talmude, ale celé je to o úžasnej Barbare a jej krásnych piesňach. Ano a troška to bolo aj o výbornom Patinkinovi, ktoré som poznal len z o desať rokov neskôr natočeného Chicago Hope. Myslím, že milovníci muzikálov si pri tomto filme prídu na svoje - 4b. (11.12.2013)

Hezkej film. Barbra Streisand dobře zpívá, pár písniček je hezkých, občas je to i dojemné, ale především zde hraje ještě mladý, hodně dobře vypadající a jako vždy charismatický Mandy Patinkin. :) Objektivně by Jentl byla spíš na 2,5*, ale kvůli němu dám klidně tři, protože podle mého názoru táhl celý film. (18.06.2016)

Toto je jeden z filmů, které si nejlépe vychutnám, když na ně koukám sama. Nedoporučuji sledovat film nešťastně zamilovaným, je to jako otáčet nožem v ráně. Nejpůsobivější jsou zpívané monology. Nejsou to hudební vsuvky jako v jiných muzikálech, o kterých přemýšlíte, kdy už skončí, jsou to spíš nosné scény, které posunují děj dál. Kamera je velmi sugestivní. Když Avigdor vyleze z vody nahý, oslněný zezadu sluncem, zamilovávám se společně s Yentl. (05.01.2007)

To, že Barbra vie spievať a má nádherný hlas so širokým rozsahom, vie snáď každý .... To však boli veci, ktoré mi na Yentlovi vadili. Tie melodramatické samomluvné piesne len "osladzovali" celý príbeh. Ten však žiadne dochucovadlá nepotreboval ... Barbra Streisand tu spolu s Mandym Patinkinom podali nadštandardný herecký výkon a Barbra sa zároveň prezentovala ako schopná režisérka, spoluscénaristka a herečka . Aj keď ju vcelku nemusím, neubránil som sa miernemu úsmevu na perách v prípadoch detailných záberov na jej mužskú podobu a v duchu som dumal nad tým, či je krásne škaredá alebo škaredo pekná .... (24.04.2007)

Dlouho jsem váhala, než jsem si muzikál s Barbrou pustila, ale jelikož mě kdysi naprosto nadchlo Hello Dolly, překonala jsem svůj zbytečný strach a zpestřila si sobotní dopoledne, v době, kdy jsem se ozdravovala z návštěvy fitu :-).Nádhera, a tím nemám na mysli jen jedinečný Barbřin hlas, ale celé jímavé zpracování příběhu, ze kterého jde vidět, že ho točila žena. Tím nechci říct, že muži neumí točit romantické filmy, ale stejně jako v Piánu děj plyne jaksi pomalu, a přesto nemáte pocit nudy a plytkosti, které pomalému toku hrozí. Každá scéna je nabitá emocemi stejně jako jednotlivé postavy. Pozornost je věnována každému detailu a doteku, mající svůj význam. Nejsem si jistá, jestli se film zavděčí všem, spíše ne, ale musím říct: kéž by více muzikálů bylo takových a aspoň částečně nahradily ty roztančené hezouny. (16.03.2010)