Jentl

Příběh sice sám o sobě nikterak silný není a spíše líně plyne, ale přesto film působí dost emotivně a to hlavně díky výbroně vytvořené atmosféře (málokdy byly české lokace využity tak vizuálně podmanivě) a ohromujícím písním Streisandové, jež nenechají chladnou ani mrtvolu, i když její výkon trochu pokulhává. Přesto však tento film zavání jedinečností a ojedinělostí. (24.08.2010)

když si odmyslím, že by všichni museli být slepí aby si spletli Streisandku s mladým študentem, pak je Jentl vlastně moc hezký film. Nejsem žádný velký fanda Barbry a její režijní prvotina pro mě nebude žádná klasika na kterou budu koukat opakovaně, ale teď sem si její absolutní one woman show docela užil a vlastně mě bavila víc než sem čekal...70% (05.10.2023)

Barbra je moje favoritka a Yentl na mě zapůsobil hlavně svou překrásnou hudbou, kterou Streisandová opět dokazuje, že je nejen dobrá herečka, režisérka a producentka, ale taky že má v hrdélku zlato. Příběh o židovské dívce, která si jde i přes konvence a tradice za svým, se mi moc líbil a strašně jsem držela palce okouzlujícímu Mandymu Patikinovi, aby se konečně do Barbry, toužící po vědění a převlečené za studenta, zamiloval. Což se také, díkybohu a budiž to scénáři odpuštěno, stalo. Go, Barbra, go! (10.01.2006)

V dobách, keď boli ženské sny nekompromisne pošliapané mužským pokolením, sa zrodila žena, ktorej túžba po naplnení predčila mužské sebectvo. Na svojej ceste sprevádzanej knihami, si však uvedomuje, že k tomu, aby otvorila oči a vdýchla pravú múdrosť, učebnice vôbec nepotrebuje, pretože na lásku niet žiadnej teórie. Barbra so svojím zamatovým hlasom umocnila emocionálne vyznenie filmu a muzikálového doprovodu som sa nemohla nabažiť. Každú scénu, každý záchvev spevu či nežného pohľadu určenému tomu pravému, som vstrebávala po celé dve hodiny a nemohla uveriť, že pod rukou ženy vznikol taký silný ľudský príbeh. (27.07.2009)

Má to přes dvě hodiny a uteklo to jako voda. Je to staré přes 20 let a není to ani trochu znát. Neuvěřitelné! Nečekaně jsem se velmi dobře bavila, trochu jsem se pravda cítila ošizena rozuzlením zápletky, bylo to šup šup, ale možná lepší než kdovíco vymýšlet. Streisandová byla báječná, nejen herecky, ale i pěvecky, a všechny ty věžičky Prahy dokreslovaly příjemnou atmosféru. Doufám, že to skouknu někdy na divadle a budu moci porovnat. A myšlenka dne? Nejen muži dokáží velké věci, ale to už víme. (01.09.2010)